Po hektickém červenci nadešel odpočinkovější srpen. Na začátku byla Eli týden na příměstském táboře ve Střešovickém Oříšku – hlavním tématem byl Pražský hrad, kam si děti denně dělaly výlety. V tomto týdnu jsme měli základnu u Babi N. a dědy J. ve Střešovicích, takže to Eli měla ráno na tábor kousek. S dědou jsme s Matym trénovali jízdu na kole. Maty je nyní zas o trošku rychlejší, než na odrážedle, takže mojí chůzi musím občas proložit během. Obzvlášť v Káraným už z toho jsou pak pěkné výlety – Káraný – Čelákovice most – Toušeň most – Káraný. Naštěstí u Toušeňského mostu je stánek Oddechoff, takže celých 6 km mohu děti lákat na zmrzku a hranolky, jinak by se mohly šprajcnout. Celkem je tento okruh 8 km. A druhý parádní okruh s motivací v půlce je zmrzlina u Vosího hnízda v Boleslavi. Od nás pěkně po modré. Repelenty s sebou. Podle zvolené trasy to je opět 7-8 km.

Pokračovat ve čtení

S naším zahradním posezením musíme něco udělat – je na přímém sluníčku, bez stínění. Takže se tam nedá sedět. Jo jo, ti, co se rádi vyhřívají na sluníčku by to užili, ale to sluníčko se hrozně leskne při čtení na mobilu 🙂 Takže zatím jsme to vyřešili tak, že k našemu balkonovému stolečku, který jsme si přivezli ze Švýcarska, jsme dokoupili ze stejné sady židličky (jo jo, IKEA je všude stejná 🙂 ) a to si vždy rozložíme ve stínu, takže většinou před nebo vedle garáže. I tím, že zahradu sdílíme, jsme spodní posezení přenechávali sousedům, i když tam moc času netrávili, hlavně tehdy, když my už pomalu spali.

Pokračovat ve čtení

Další z „odkladových“ „článků“, kde si chci de facto jen odložit šikovné odkazy, aby mi nezavazelo miliony záložek v prohlížeči (miliony ne, ale 50 jich mám otevřeno běžně, v telefonu to je pak kolem 2×100 – v každém prohlížeči stovku).

Po rouškách (1, 2, 3) přišlo pár dalších šicích pokusů. Nejoblíbenější jsou obaly na knihy a kraťasy (z plátna a úpletu). Zkusila jsem i dětskou sukni z 16 segmentů, to je ale taková piplačka, že to už jen tak znovu nezkusím. A s blížícím se začátkem Máťovy školky je můj další projekt „kapsář“ do školky.

A teď ty odkazy:

Díky rouškám jsem v březnu opět oprášila šicí stroj a ačkoli nejsem případ, který by našil stovky či tisíce roušek (myslím, že jich bylo tak do dvaceti), i tak jsem z odvedené práce měla radost a nenápadně jsem pokukovala po něčem dalším, co bych si vyzkoušela. Když totiž navíc zjistíte, jak se na stroji třeba zapošívá, tak to jde hned lépe od ruky.

Pokračovat ve čtení

Teda ten čas letí. Naposledy jsem psala, jak prázdniny začínají a za chvilku budu psát „a to je konec léta“. Červenec jsme si, na rozdíl od srpna, pěkně a hekticky naplánovali. Začali jsme týdnem ve Vidnavě (kola, pěšky), dva dny pauza, oslava Eliščiných 7. narozenin na chatě, kde se úplně neplánovaně a náhodou (tedy babička J. to trochu rozhlásila a sezvala) sešly další 4 holčičky v okolí, které s Eli slavily, jinak by to bylo pojato čistě rodinně, pak Kašperky (u Eliščiny kamarádky ze školy), následně byla Eli sama s babi J. a dědou R. na Seči. Tento týden strávila vlastně celý v bazénu :-D. Pak nám odpadl víkend u příbuzných u Brna, kam jsme měli jet rovnou ze Seče. Pak dva dny oddech doma a následně 4 dny v Jeseníku u kamarádů ze Švýcarska. Jeden den jsme si navíc udělali výlet k Opavě, kde v té době byli naši další kamarádi ze Švýcarska 🙂 Všechny jsme moc rádi viděli. V Jeseníku nás děti překvapily, že docela bez remcání zdolali Smrk (1127 m n.m., nejvyšší hora Rychlebských hor. Během měsíce jsem tu již po druhé – minule jsme si sem udělali s Vláďou výlet na kolech, když jsme zrovna byli ve Vidnavě) – 12 km. Maty jel většinu cesty, až na bahno a kořeny, na odrážedle.

Toto je doteď snad můj nejdéle vznikající článek. No posuďte sami – začala jsem v březnu 2019 a prezentuji ho … v srpnu 2020 🙂 Holt některé věci jsou běh na dlouhou trať. Je náhodou zajímavé číst si zpětně jaké byly plány a jak to nakonec dopadlo, co se během procesu událo a tak podobně. Je náhodou super, že WP, ve kterém jsou tyto naše stránky tvořeny, umožňuje uložit koncept a hlavně že se po celou tu dobu tento koncept nikde nezatoulal.

Pokračovat ve čtení

15.5.2020

S tím, jak Maty oslavil 3. narozeniny, a nám se tak zvyšuje šance, že ho od září vezmou do školky, uvažuji, co dál pracovně. To, s čím jsem na škole začala (chrupavka a její zatěžování, svalové modely, atd.) mě moc neláká. Ale přičichla jsem k jakémusi „programování“, když jsem našim zubařským studentům připravovala krátké (někdy i dlouhé) skripty pro jednoduchou analýzu jejich naměřených dat. Nejsem žádný programátor, a tak jsem na to šla většinou selským rozumem a středoškolskou matematikou. A Matlabem. Kontrola vlastně od nikoho žádná, maximálně si student udělal pár příkladů v Excelu a pokud se nám výsledky shodovaly, tak ok. A na nějaké pořádné samovzdělávání nebyl moc čas. (no když se na to teď zpětně koukám, tak on by čas byl, nebyla ta správná chuť).

Pokračovat ve čtení

Udělám to stejně, jako s HTML – zde půjde de facto jen o seznam užitečných odkazů pro programovací jazyk Python. Takže jinak nic ke čtení.

  • Anaconda – Python distribution platform
  • Miniconda – malá verze Anacondy pro ty, kteří nemají dostatek místa na disku :-).
  • Textové editory: Atom, PSPad
  • Full IDEs (integrated development environments) / Python development environment- PyCharm (což je, když to teď vidím napsané, něco, co mi Vláďa pořád doporučuje), Spyder – tohle dokonce mám nainstalované na počítači a vůbec netuším, jak se to tam ocitlo a co to dělá.
  • Notebook environments – Jupiter Notebook – Tohle mi připomíná matlabovské rozhraní 🙂
  • Online Python plarforma – CodeSkulptor runs Python programs in your browser. V tomto jsem pracovala kdysi dáááávno, když jsem dělala svůj první Python kurs přes Coursera. Tato online pythonovská verze je ideální ke zkoušení si jednoduchých příkazů bez nutnosti cokoli instalovat.
  • Best IDE fro Pythonw3schools – výborné vysvětlení různých metod, parametrů, atd. nejen pro Python.
  • Making Games with Python & Pygame
  • Python v Čechách
  • Style guide for Python
  • Teclado – výuka Pythonu, zůzné projekty, apod.

GUI and Tkinter