Soutěskou do Küsnacht

(Küsnachter Tobel / Küsnacht Ravine Walk)

Jako snad pokaždé v červnu, je i tento výlet inspirován blogem na Swiss Family Fun. Již dlouho jsem se chtěla na toto minipohoříčko mezi curyšským jezerem a Greifensee podívat. A Forch je tedy ideální startovní bod. Navíc sem vede z nádraží Stadelhoffen onen tramvajovlak S18, takže parádní raritka, kterou ukázat české návštěvě H+H.

Jak tomu bývá, na Swiss Family Fun bývají traily dobře popsané i s fotkami z cesty, takže člověk může průběžně kontrolovat, zda jde dobře. Přejít koleje, dát se doleva, podejít hlavní silnici a pak už sledovat cedule Küsnacht. Když jsme vyšli, tak sluníčko již docela pálilo. Naštěstí to netrvalo dlouho a do „soutěsky“ (jak se Tobel dá přeložit) v chládku u vody jsme dorazili zanedlouho. A pak už to jen byla „stereotypní“ sedmikilometrová pouť podél potoka, mnohokrát jsme ho museli přejít po uzoučkých mostcích, na každém kroku byly malé i větší vodopády, na mnoha piknikovacích/grilovacích místech jsme potkávali třídy dětí, kterak se „ulejvaly“ z vyučování, atd. Cesta tedy vedla když ne přímo z kopce, tak po svažující se rovině. Maty buď běžel, nebo se vezl v kočáře (cesta na to byla ok). Jedna zajímavost se naskytla cca v polovině – draží sluj. Dle legendy tu sídlil drak, nyní již nikoli. Takže jsme se nebáli a i s Máťou jsme se tam po kluzkém bahně vyhrabali. Naštěstí jsme potom objevili i schody, takže cesta dolů byla příjemnější. A další zpestření následovalo ve formě pítka – tekla zde jednak pramenitá voda, jednak voda z jezera 🙂 A ochutnávejte a testujte, která je lepší. Ta pramenitá mi přišla jemnější.

Eli statečně a bez remcání ušla celou trasu. Na konci je ještě „Stein Garten“ neboli takové geologické muzeum pod širým nebem. Jednotlivé kameny jsou označeny, takže člověk může porovnávat. A pak už jsme z příjemného chládku přešli do rozpálených ulic městečka Küsnacht. Trasa nám zabrala pěkné 2,5 h. Minuli jsme nádraží a došli až k jezeru (curyšskému) s výhledem na Curych vpravo a rozhlednu Felsenegg přímo naproti přes jezero. Honza se nebál a celý se vykoupal, my s Eli jsme jen smočily nohy. A pak už jsme pádili (doslova) na vlak. Jezdí sice každou čtvrthodinu, ale byl by pech kdyby nám o 10 min ujel.

Nejeli jsme daleko – dvě zastávky na Tiefenbrunnen a pak ještě jednu zastávku tramvají a pěšky k jezeru. Naše návštěva s sebou neměla vydatnou sváču, jako my, a tak jsme zastavili u první restaurace, na kterou jsme narazili (v Küsnacht jsme přímo u vody nic nenašli) Lake Side na Zürichhorn. H+H si dali ohromný burger a humrovou polévku. Já si dala ledovou kávu (se zmrzlinou) a Eli s Matym jahodovou zmrzlinu, které se nakonec skoro nedotkli :-/.

Dále jsme se přesunuli k China Garten, kde je i vodní hřiště Blatterwiese. Tam jsme se s H+H rozloučili – oni mířili do centra, my zůstali u vody. Hnedle dvě hodiny. Než jsme se dostali na tramvaj a domů (jeli jsme samozřejmě ve večerní špičce), tak bylo hnedle půl sedmé. Takže dlouhý den plný zážitků.

Fotky (zaheslované) zde.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *