Tierpark Goldau

9.4.2017
V neděli jsme se všichni čtyři vypravili do Tierpark Goldau. My s Eli jsme tam už dřív byly, takže novinka to byla pro Vláďu a Matyho, který to tedy celé prospal. Po dlouhé době jsme se zase utvrdili v tom, že jezdit někam v neděli (myšleno něco, kam se musí vystát fronta na vstup) je naprosto na nic. V půl jedenácté (dřiv jsme se nevyhrabali) nás čekalo již skoro plné parkoviště (pro 650 aut), takže frontu si umíte představit. Naštěstí Vláďa zkontroloval, jak to vypadá u kas a šikovně jsme opustili tu nejdelší frontu, která vedla ke kase, kde se dalo platit jen kartou, a stoupli jsme si do výrazně kratší fronty, kde se muselo platit hotově. Takže po pár minutách jsme byly vevnitř. Nejlepší atrakce je samozřejmě krmení kachen a kaprů, to už jsme měly s Eli z minula odzkoušené. Svišti ještě měli zimní spánek.
Od naší poslední návštěvy vystavěli na vršku zoo úžasnou dřevěnou rozhlednu, ze které byl parádní výhled. Po 150 schodech mě tedy docela bolely nohy (přeci jenom 3 měsíce nicnedělání jsou znát).
Poté, co se Vláďa s Eli několikrát projeli na ohromné klouzačce, jsme pokračovali do výběhu se srnkami a jím podobným. A poštěstilo se nám jednu přilákat a Eli ji tak mohla krmit přímo z ruky. To pro ni byl tentokrát asi největší zážitek. Protože se udělalo fakt hezky, tak jsme si mohli dovolit dát si i zmrzlinku a Vláďa pak objednal i jednu palačinku s nutelou, kterou tedy Eli uvítala. A na konec už jsme byli všichni pěkně uťapaní. Eli tak patřičně využila nové stupátko za kočár a jen se vezla. Odjeli jsme dostatečně brzy, abychom se vyhnuli nedělním curyšským zácpám.
Největší zážitek – krmení.

1 komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *