První víkend bez sportu

23.2.2013 (21. týden)
Dneska je víkend. Vláďa vyrazil do Ementálu na skialpy a já byla ponechána doma sama. Co podniknout, když se nesmíte hýbat? Na programu toho mám docela dost – kurz programování, nějaké věci do školy, alespoň jeden díl Battelstar Galactica, naložit se do vany (kterou mi včera Vláďa vydrhnul … já se přeci nesmím ohýbat) a v klidu se začíst do nějaké knížky (od loňského a předloňského Ježíška mám zásoby) a pak taky trošku času věnovat němčině.
A co když je stále čas? Tak to jistí jedna věc – jídlo! … Martin kdysi poznamenal, že se s Vláďou bavíme (zajímáme o) pouze o jídle a o sportu. Teď, když jsem tu druhou položku vyeliminovala, tak mi zbývá jen to jídlo :). Začala jsem „desertem“: čokoládovo-banánový chlebíček. Tento recept na mě tento týden vykoukl na Facebooku z mého oblíbeného blogu s příznačným jménem Chocablog. Při pohledu na fotku … no něco takového nemůžu nezkusit! Po přečtení receptu jsem zjistila, že Australani (recept je od Australského přispěvatele blogu) mají tzv. „self-raising flour“, volně přeloženo to je „samokynoucí mouka“. Tu jsem musela nahradit kombinací normální mouky, soli a kypřícího prášku. Takže problém vyřešen. A myslím, že se dílo povedlo. Na receptu bych neměnila nic. Sice po oněch 40 minutách byla horní kůrka docela propečená, ale šlo to.
Na oběd, to abych se neodbývala jen chlebem, který doma stejně nemám, jsem si naplánovala červenou čočku na kyselo s vajíčkem a okurkou. A na večeři, to aby měl Vláďa po náročném dni něco dobrého, je na plánu kuře na paprice. Zase si vyzkouším vykosťování kuřete, což je vždy docela prča. Náhodou se mi už docela daří mít víc masa vykostěného, než na kostech, které jdou do vývaru!
A jak celý den dopadl? Kuře na paprice se moc povedlo (z vývaru ze skeletu máme ještě trochu polévky na druhý den), chlebíček jakbysmet, a i čočka byla v pohodě. Do vany jsem se ani nestlihla naložit, zato jsme večer odkoukali Piráty z Karibiku v němčině s německými titulky. Já to znala, tak pro mě asi bylo jednodušší děj chytit. Vláďa chvilkami tápal, ale to on jistě jen tak říká.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *