Týden 50 (2018)

Ten týden zase utekl!

V pondělí večer odjel  nočním vlakem Jirka (po týdenním pobytu u nás). A nejel sám – odvážel si základ naší parádní rýmičky a kašle. Z toho se děti po cca 10 dnech konečně vyhrabali (v pondělí jsem s nimi ještě byla u doktora a vše ok), my s Vláďou jsme si ještě v pondělí a úterý (a já ještě středu) „užívali“ odpočinku doma.

V úterý šla Eli po odpolední školce na návštěvu ke kamarádce (sama), Vláďa jel v podvečer vyzvednout zakázku do Německa, a já tak musela vyzvedávat Máťu v jeslích. Už jsem uplně zapomněla , jaké jsou večer zácpy (i pro autobusy). Večer jsme s tradičně koukali všichni na Krkonošské pohádky, Elišce i Matymu (a nám taky) se to moc líbí.

Ve středu odpoledne jsme se s Matym po obědě natáhly, zatímco se Eli koukala na Dobu Ledovou (jak jinak) a pak jsem si jen hráli, na nějakou domácí práci jsem neměla vůbec chuť.

Ve čtvrtek jsem jela do práce a vzala jsem to přes Matyho jesle, protože Vláďa zůstal pracovat doma, aby mohl přes oběd vyzvednout Eli – my totiž měli v práci vánoční oběd (po večerech bývají všichni hrozně vytížení). Dobré to bylo – byli jsme kousek od práce v restauraci Plattenhof. Dala jsem si „jen“ polední menu, ale bylo dobré – vývar s celestýnskými nudlemi, plátek vepřového s opečenými brambůrkami a brokolicí, na závěr tiramisu. Kolegové vyměnili vývar za krém z pastiňáku a lískových oříšků. Ochutnala jsem – jako zajímavé, ale pár lžic mi stačilo. A jako desert si několik z nich dalo Zabaglione (to určitě musíme doma někdy vyzkoušet).

A s Eliškou jsem pak v podvečer šla na ukázkovou hodinu gymnastiky. Škoda jen byla, že to byla jejich poslední hodina před Vánoci, takže to měli volnější a dělali hlavně to, co si děti přáli (bylo jich jen 5, normálně tak 12). Přišlo mi, že snad víc jak polovinu času hráli různé modifikace Honěné. Eli byla nejmladší, ale snažila se. Pak dlouho blbnuli na kruzích a to bylo vlastně vše. Ale právě proto se to Eli moc líbilo :-).

No a pátek, co mám ráno „volno“ – vypravit Máťu a Eli, vyhodit odpadky, dojít s tříděným odpadem … a pak jsem se vrhla na výrobu jedlých dárků a cukroví. Na oběd vyzvednout Eli, dát si oběd (a šlofíčka), připravit ještě jedno těsto na cukroví a iž jsme vyráželi za kamarádkou. Holky si hrály a já vykrajovala cukroví. Večer dorazil i Vláďa s Matym a dali jsme si Racklett s bramborami. A! … Eli tady u kamarádky přespávala! Poprvé takhle sama. My jsme odjížděli kolem půl deváté. Maty v autě usnul, ale pak se zase probudil, když jsem ho nesla domů. Nakonec jsme s Matym šli spát až po desáté.

Sobota ráno – Maty si přispal snad až do půl osmé. Dali jsme si snídani,  nabalili věci a jeli jsme pro Eli. Holky akorát v půl desáté snídaly – palačinky. Dali jsme si kafe a vyrazili směr Hinwil – do čokoládovny (tu „naší“ ve Walliselenu nám letos zrušili). Seznam jsme neměli dlouhý, ale opět jsme šli s plnou taškou (snad 10 kg) čokolády :-). Následovala procházka nedaleko. Ale byla taková kosa a navíc Maty chtěl sám ťapat, což mu nemůžeme mít za zlé, takže jsme vlastně dali akorát 800 m tam (do kopce po silnici) a 400 m zpět (zkratkou přes pole sněhem, který si Eli náramně užívala, Maty říkal akorát „ble“). Maty cestou domů usnul a podařilo se mi ho spícího přenést do postele, kam jsem si s k němu na hodinku také lehla. „Vstávali“ jsme pak v půl páté na obědovečeři – panenka s oříškovo-hořšičnou krustou a brambory. Večer byl pak už takový líný.

Neděle – v noci nasněžilo, takže ptáčkové už pomalu čekali frontu na zrní, které jim na balkón sypeme. Po snídani jsme vytáhli zimní výbavu a šli před barák blbnout do sněhu. Zjistili jsme, že Eli (překvapivě) přes rok vyrostla a lyžařská souprava z loňska ji končí v půli lýtek, takže to na únorovou lyžařskou dovču bude muset ještě něco sehnat. Maty naopak ve staré Eliščině kombinéze vypadal jako kosmonaut (ještě musí trochu dorůst :-)). Eli byla ve svém živlu … Maty se zmohl jen na „ble“ a moc ho sníh nezaujal. Vláďa dal hned ráno dal maso na oběd do trouby, takže bude pečínka. A po obědě asi deskohranní a klid u TV.

2 komentáře

  1. To jsem se zasmála – Máťa evidentně rozšířil slovní zásobu a krome „ťa“ přidal „ble“, to si o vánocích hezky pokecáme 🙂 Já fakt nejsem psavec, ale moc mě těší popis vašich zážitků. Eli už je velká holka, když přespí sama u kamarádky. Pa

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *