26.-27.9.09 – Mimoň
Tak mám za sebou poslední letošní závody. Jedny se sice ještě konají, ale je to 1) daleko, 2) v kopcích a 3) už jsem za letošek vyzávoděná. Ale do Mimoně jsem se docela těšila. Počasí vypadalo nadějně, je tam rovina, apod. Navíc, bylo na sobotní večer naplánováno grilování na chatě, takže jsem se po závodech mohla těšit na mňamku z ohně.
Vlastní závody probíhaly jako vždy. Startovala jsem až někdy po obědě, takže jsme nemuseli přehnaně brzy stávat. Centrum bylo na koňském dostihovém závodišti s tím, že poslední kontroly byly umístěny přímo na okruhu. Ačkoli byl terén rovinatý, kořeny a písek zapracovaly a „sprint“ do cíle byl dost náročný.
Druhý den byla na plánu krátká trať, která byla za hodinku za mnou. A pak vlastně teprve přišla ta pořádná jízda. Vláďa jakožto momentálně nesportovní jel klasicky do Káranýho autem, já na kole. Sice mě ubezpečoval, že trasa, kterou mi naplánoval, vede vlastně pořád z kopce, ale zapomněl vzít do úvahy vítr, který cestu dost znesnadňoval. Od Mšena to bylo opravdu pořád po rovině či z kopce, ale ten vítr 🙁 Má trasa tedy vedla z Mimoně přes Doksy a Mšeno, kde byla jedna z mnoha zastávek na cestě, a pokračovala přes Mělnické Vtelno, Byšice a Kostelec nad Labem. Kousek za ním jsem potkala Vláďu, který mi jel naproti z Káranýho. V Brandýse jsme se zastavili na zmrzku a dortík v cukrárně a přes Toušeň dojeli na chatu. Má celková trasa tedy měřila kolem 84 km (+závody 12 km). Takže pěkná víkendová jízda.

24.9.2009
Tak to mám všechno za sebou – se vším všudy. Promoce v Betlémské kapli proběhla v obdobném duchu jako před dvěma lety má promoce bakalářská. Jen s tím rozdílem, že teď to všichni (kromě mě :-D) mnohem více prožívali, diplom nebyl „jen“ fialový, ale červený (do poslední chvíle jsem opravdu netušila, jestli bude nebo ne, ale vyšlo to) a pan prorektor měl mnohem zajímavější projev. Našim se dokonce tak líbil, že mám za úkol ho sehnat :-D. Po hodinovém „obřadu“, kdy se nakonec v realitu neproměnil můj sen, že až si pro diplom půjdu, tak zakopnu, následovalo hromadné focení každého s každým a následný přesun do restaurace U bílé krávy (www.bilakrava.cz/o_restauraci_cz.htm), kde jsme měli rezervaci pro devět lidí.
Naposledy jsem tady byla kdysi kdysi na Martinův svátek. Kdo nebyl a má rád dobré jídlo a milou obsluhu, tak by se sem měl vypravit. Pan číšník vám přeochotně o všem poví, vše do detailu popíše (na namalované krávě na stěně vám předvede, ze které části je který typ masa a jaký asi bude) a v případě nerozhodnosti něco doporučí. Navíc u vchodu je tabule s informacemi, co vlastně dnes budete jíst – resp. z jak starého býčka a odkud dnešní maso pochází. Prostě do detailů vše profesionální.
Tak abych vás něčím nalákala – na ceny se v tomto případě nemůžete ohlížet – zde jde opravdu o prvotřídní maso výtečně připravené, a jak jsem již zmínila – takto příjemnou obsluhu jen tak nepotkáte. Asi nejvíc popíši, co jsem měla já, protože to mohu za sebe zhodnotit. Jen abych nezapomněla – před předkrmy se na stole objeví zelenina s pažitkovo-jogurotvým dipem a bagety s bylinkovým máslem (nebo mrkvovým?). Takže, jako předkrm jsem si dala pečený kozí sýr s medem a ořechy – za tím se skrýval toust, na kterém byl tak dvoucentrimetrový „plátek“ výborného kozího sýra, to celé zalité medem a zasypané vlašskými ořechy – kombinace ostrého sýra a sladkého medu byla kouzelná. Jako hlavní jídlo jsem zvolila dvousetgramový biftek se sýrovou omáčkou Ambert, což byl steak ze svíčkové s omáčkou připravenou z vína a modrého sýra – výborná kombinace. Maso bylo přesně tak, jak jsem si ho představovala – vevnitř jemně růžové, měkké, s jen velmi tenkou kůrkou, jestli se to tak dá říct. Jako přílohu jsem zvolila zeleninu Ratatouille. A nakonec desert – tiramisu. Opravdu jedinečný gurmánský/gurmetský zážitek. Z další nabídky se na stole před ostatními přítomnými objevily například cibulová polévka, Morvanská šunka, hlemýždi na červeném víně, dvousetgramový pštrosí steak, třísetgramový mix grille (griláda ze tří druhů charolského masa-Faux filet, Onglet a Tranche, koření, bylinkové máslo, ovocný špíz), a podobně.

20.9.2009
Na závěr pracovního víkendu jsme si vyšli do kina na něco, co mělo slušnou recenzi – na District 9. A povím vám – výborné! Vláďa se na konci přiznal, že se v průběhu bál, aby se mi to alespoň trochu líbilo. Pravda, bylo to trochu … no když se střílí do mimozemšťanů, tak co chcete, že? Ale vážně nepamatuji, kdy bych viděla film, kdy byla akce od začátku do konce. Něco, kde nejsou Ani milostné akce, ani filosofické rozpravy o životě, ani náboženští fanatici (HP, Bond, Bolt) … ale i tak v tom filmu něco bylo 🙂 … DOPORUČUJI!!!

19.9.2009
Konečně jsme si našli čas zajet na Mělnické vinobraní. Zaparkovali jsme dostatečně daleko od centra, abychom našli volné místo k parkování. Čím víc jsme se pak pěšky blížili k „zabezpečené“ zóně, tím těžší bylo se mezi zaparkovanými auty proplétat (no dobře, tak hrozné to nebylo, ale byli podél chodníků nahňahňaná pořádně).
No, bylo to velké – hlasitá pouť, davy, … jeden stánek s burčákem vedle druhého … a toho jídla! A samozřejmě i pódia s kapelami různých žánrů, takže si zde opravdu každý přišel na své. Nebudu to asi moc rozebírat, to se musí zažít. Ale kdo si chce udělat malou představu o nabídce stánků, nabízím mu krátký přehled. Říkali jsme si, že tohle by měli Dánové vidět! – za ty čtyři měsíce v Kodani jsem tam nic podobného nezažila. Maximálně když byla „kulturní noc“ – to bylo v ulicích pěkně živo, ale co se týče „doprovodných“ stánků s jídlem a pitím, to jsou amatéři 🙂 … Takže, co jsme ochutnali? Nejprve jsme začali výbornou šunkou na ohni, následovala úžasně smetanová vanilková zmrzlina, s odstupem času pak langoš, další zmrzlina, trdlo (mnohem větší a levnější než na pražských trzích), stánek se staročeským (slovanským) pečivem (sušenky, zákusky, cookies, …) mě naprosto nadchnul (www.slovanskepecivo.cz) a ještě ochutnávka francouzských sušených salámků a klasa medovníku 🙂 A už nám nezbyly síly na halušky, vafle, farmářské brambory, čínské nudle, které byly pomalu na každém rohu, klobásky, apod. No prostě pastva pro oči :-). Burčák jsme samozřejmě také dali – výborný. Tak snad za rok znovu.

Tak se nám (tedy mě a dalším školákům) rozjíždí pomalu nový školní rok, ale s ním i nové aktivity a akce, od kterých jsme si přes léto dali pokoj. Proto, koho by zajímal „kalendář akcí Míša&Vláďa“, nechť se mrkne na:http://cadovi.webpark.cz/michala/chysta_se.html, kde se snažím, minimálně chystané, akce aktualizovat.
Naopak „Stalo se“ se snažím držet aktuální na tomto blogu.