Asi to nejdůležitější, co se děti v první třídě naučí.

Jsem taková rozpolcená. Jako ano, říkali, že ta Eliščina bilingvní skupina to bude mít náročné, ale v češtině se učí písmenka, maximálně slabiky, vše tiskacími, a v němčině už mají číst celá slova (!) a navíc rozlišovat velká a malá písmena? Takže zatímco nyní v němčině trochu nestíhá, vzápětí se v češtině bude nudit, protože to už vše bude znát? Takže místo toho, aby se čtení slov naučila ve škole, musíme to udělat my doma a pak bude nuuddááá. A navíc jak na to? Jako běžný čtenář nedokáži tak trochu pochopit v čem je problém – přečte písmena, utvoří slabiky, ale celé slovo nepřečte? He? Asi to není tak jednoduché. Tak jsem se chtěla inspirovat, jak na to, a našla jsem pár zajímavých odkazů. Ono ale stejně není čas něco takového trénovat. Prostě jedeme dokola slova, která měli, a snad se ji to dostane pod kůži. Jasně, že dostane, ale jsou to nervy.

Pokračovat ve čtení

Mám takové malé deja vue, takže možná jsem to už někdy někam psala. No ale což, takovéhle triky se hodí vždy.

Takže až vám také někdy vaše děti počmářou bílou tabuli na smývatelný fix permanentím fixem (který jim tatínek v dobré víře, že to je ten správný, dá) tak už vím, čím to jde nejlépe dolů. Není to ani technický líh, ani doporučovaná směs zubní pasty a sody, ale odlakovač na nehty. Tím to šlo samo. Ale raději dělat venku, padlo na to velké množství odlakovače (tabule byla samozřejmě počmáraná celá) a doma bych se tou dobou už asi udusila. Jo, a ze dřevěné části jsem to vzala rovnou smirkem a na jaře to přetřu lakem. A kupodivu na to pak jde tím smývatelným fixem zase dobře psát, trošku jsem se bála, že ten odlakovač pak bude odpuzovat barvu. (pozn. dle kamarádky to prý jde i dětskými ubrousky … na tenhle všestranný nástroj jsem úplně zapomněla! … jdu to zkusit na troubu :-))

Od té doby, co jsme se nastěhovali (tzn. už 2,5 měsíce), řešíme pojištění domácnosti. Obešli jsme několik pojišťoven (ČPP, Allianz, Kooperativa), až jsem na doporučení zkusila ePojištění – online srovnávač nabídek. Osobně nevidím ve výsledku rozdíl mezi tím a Chytrým Honzou, což je také srovnávač na kde co. Už dříve jsem narazila na Direct pojišťovnu (běžela na ní reklama i v Curychu na anglické tv), ale na internetu jsem se dočetla (tedy co se týká havarijního pojištění) ne moc dobré hodnocení (ale zase spíš lidé napíši špatné hodnocení, než dobré), ale zaujalo mě online sjednání a jakási jednoduchost a levnost.

Pokračovat ve čtení

  • Není den, abychom nejeli na koloběžkách.
  • Náš zahradní domek slouží svému účelu parádně.
  • Máme zásoby jablek, cibule, česneku a brambor na zimu.
  • Přechod na zimní čas jsme přežili dobře, ale brzká tma odpoledne je otrava. Eli byla v prvním týdnu překvapená, že jsem ji vyzvedávala ze školy “až v noci”.
  • Již nám předělali postel na míru v dětském pokoji, takže nyní je to už vše hotové. Jen tedy pár detailů … mohl pán při “opravování” být trochu opatrnější, ale o tom asi víc ve vlastním článku (určitě bude tady). Jinak skříň funguje parádně. Ale potřebujeme prádelník, ložní prádlo a ručníky se tam už nevejdou.
  • Pomohla jsem s organizací Běhu o koláč Panny z Dívčích Hradů pořádaného SK Zlíchov. Spolu s dalšími jsem v cíli zapisovala závodníky. Ne, nemáme na tuto akci pronajaté čipy.
  • Šli jsme na strašidelnou stezku ve Hvězdě. Šli jsme až za tmy a byl to masakr … takových lidí! Nejprve jsme prostáli frontu na sedmi úkolech, které byly na rovince od Vypichu ke Hvězdě. A nakonec, když už jsme byli celí unavení, přišla vlastní stezka odvahy, ale kvůli množství lidí nebyl pro strach prostor.
  • Pomáhali jsme sázet sad v Tlučni (Litoměřicko). S Vláďou a Matym jsem nakonec zasadili 10 jabloní a nějakých křížených meruněk.
  • Skoro jsme šli na Čimický lampionový průvod, ale když jsem v cca 16:45 Eli (se spícím Matym, který mi po dvou hodinách na hřišti usnul na koni) vyzvedla … vyčetla mi, že ji vyzvedávám až v noci a když ještě v autobuse zjistila, že druhý den je normálně škola, řekla, že by raději rovnou domů (což jsem se stále spícím Máťou kvitovala s povděkem), že má ještě úkoly.
  • S Máťou a K+V jsme zašli na hřiště u Hlavního nádraží. Nikdy jsem tam nebyla a byla jsem mile překvapena. Je oploceno vysokým plotem a jediný vchod je hlídaný, takže dovnitř se nedostanou žádné pochybné existence, bylo tam čisto, parádní prolejzky, pískoviště, WC. Super. Kluci si tam dvě hodiny parádně vyblbli.
  • Zasadili jsme jednu švestku v komunitní zahradě ve Vinoři. Počasí ale nepřálo, takže ačkoli byly děti dle mého názoru dobře oblečené, klepaly kosu, takže zůstalo jen u toho jednoho stromečku. Alespoň jsme si prohlédli prasátka, husy a slepice, a celí od bahna jsme zase jeli domů. Odpoledne jsme si užili v teple rodinnou oslavu, kde se nás sešlo rovných 27!
  • 11.11. svatomartinská husa (bez Martina) ve Vila Kajetánka byla parádní.
  • Eli sleduje Star Dance a je u toho u vytržení – obzvlášť, když jedna dvojce dostala tři desítky v hodnocení, to byl víc řev, než když dáme na olympiádě gól 🙂
  • Vláďa vymyslel, jak sledovat britské kanály, na které jsme byli zvyklí ve Švýcarsku, přes internet v Praze. Takže sledujeme zase Master Šéfa, Escape to chateau, a probleskl i Big Ben Theory 🙂 Maty je zatím spokojený s Jak ulovit draka seriálem (v němčině na Toggolino.de), a na český večerníček není po večerech kvůli domácím úkolům vůbec čas. … zkonstatovali jsme totiž, že se na zahraniční pořady s českým dabingem prostě nemůžeme koukat. Takže na českých kanálech pouštíme jen české filmy.
  • Dořešila jsem pojištění domácnosti. Pánovi z ePojištění jsem dala definitivně košem a zařídila si to sama online u Direct pojišťovny. Vlastní článek zde, byl to boj.
  • 16.11. Konečně “volná” sobota – díky mrazíkům už meruňka shodila skoro všechno listí a my máme tak další vrstvu do našeho nového kompostéru (aby to nebyl jen nudný kuchyňský odpad). Vláďa před týdnem zryl nové políčko na jaro a dnes jsme rozbili velké drny a doplnili jsme kompostem (kupovaný). Odpoledne jsme šli do chaberského dvora na představení o Zvědavém slůňátku na závěr do kavárny Pod Pavlačí na dortík. Vláďa byl mezitím v Kokořínském dole na kole a přidal se k nám na dortík.
  • Objednala jsem hromadu německých knížek, abychom s Eli mohli číst.
  • Vláďa si pochvaluje, jak tady všem pěkně česky rozumí 🙂 Za mě také fajn, protože část věcí mohu vždy přehrát na něj. V Curychu se leckdy vymlouval, že jim nebude zase rozumět německy a oni nebudou chtít mluvit anglicky.

Když se mi v emailu objeví zpráva od Eliščiny paní učitelky na němčinu, trošku se hrozím, co to zase bude. Vždy to je hromadný email, nikdy neukazuje na konkrétní děti (či rodiče), takže si mohu říkat, že Eli byla v pohodě. No, když si mají děti sami zapsat, co bude za domácí úkol, tak si to né všechny napíší. A pak se rozhoří živá debata v naší německé Whatsapp skupině co tedy mají mít a na kdy. Naposledy to bylo, že už budou mít další týden diktát, takže trénujeme německá slovíčka. A také, že by bylo fajn doma mluvit německy. Což je trochu problém u nás. U nás by mohlo fungovat, že já budu na Eli mluvit česky a ona mi bude odpovídat německy. Jinak jsme zatím odkázaní na tv a knížky. S tv to je už zase o trochu lepší – Vláďa nám zařídil stejné kanály, jako jsme měli ve Švýcarsku, takže nyní můžeme koukat i na oblíbené série (v němčině) na Disney Channel. A tím, že zas nemáme ani tolik času na tv koukat, tak asi zrušíme Lepší.tv s českými kanály. Uvidíme.

No a co se knížek týče, máme trošku zásob, ale něco je i na mě obtížné, a když se Eli ptá na každé druhé slovo, co to znamená, tak to je špatné. Zašli jsme se dokonce zaregistrovat do naší Chaberské knihovny, ale tam německou dětskou literaturu nevedou. Tak jsem si říkala, že tedy objednám nějakou literaturu ve svém oblíbeném švýcarském obchodě Orell Füssli, kde jsem vždycky objednávala. Nikde jinde (Luxor, Dobrovsky) jsem německé knížky nenašla. Až když jsem v tom švýcarském obchodě našla konkrétní tituly (obrázkové čtení, knížky psané kapitálkami, …), ještě jsem to zkusila. A hle! Objevila jsem uplně nový svět! Mega Knihy a Nejlevnější knihy mají i cizojazyčnou dětskou literaturu! A, světe, div se, za lepší ceny než v Curychu (počítáno aktuálním kurzem). A ne jen o pár desítek korun .. u knížek pro TipToi tužku (německá obdoba mluvící Albi tužky) to dělá i něco přes stovku (34.90 CHF = 796 CZK – ve Švýcarsku vs. 646 Kč v MegaKnihách, apod.)! Takže na mé objednávce jsem ušetřila alespoň 1000 Kč a nemusíme si navíc lámat hlavu, jak ty knížky z Curychu dostaneme domů. Takže už se těším na novou sbírku a na trénování němčiny – zjednodušená četba je hned jiný zážitek, než když se člověk snaží přelouskat oficiální dopis v němčině 🙂