Ne každá dovolená, kdy nenavštívíte exotické destinace či nelyžujete ve Švýcarku, je špatná.

Dřívávějc jsem nechápala kolegu, který na dotaz „kde byl o dovolené“ říkal, že doma. Nechápala jsem. „Jak jako doma?“ Prý doma má vše a je tam spokojený. S manželkou a synem.

No teď už docela chápu. Měli jsme v plánu vyrazit za bývalou kolegyní sjezdovat do Švýcarska. Ale ani tam nebyla sněhová situace moc růžová (v Čechách už vůbec). A vidina toho, že se skoro celý den věnujeme balení, strávíme 10 h v autě, abychom se pak museli sápat ještě o stovky výškových metrů někam na ledovec kvůli troše sněhu. … Tak jsme to odpískali. A po dlouhé době to je dovolená, po které nepotřebuji dovolenou, abych si trochu odpočala a dala se do kupy 😀 Myslím, že jsme si to docela užili i doma.

Pokračovat ve čtení

Im Titlis Gebiet wartet ein spektakulärer Klettersteig auf dich.

To tedy sedí. Ale nepředbíhejme. Před dvěma týdny Vláďa hlídal děti a já s Honzou vyrazila na feratu. Tentokrát jsme děti nechaly na pospas babičce s dědou (nebo možná spíš babičku s dědou napospas dětem) a vyrazili spolu a s Honzou na další feratu. Vybral ji Vláďa a já mu věřila, že vybere něco obdobně lehkého, jako minule. No jo no, není lehké splnit všechny požadavky – aby to bylo kousek od Curychu, obtížnost, přístupovou cestu, atd. Na poslední chvíli se k nám připojil ještě jeden kamarád, který ač má trochu strach z výšek, tak lezení a feraty pořád zkouší. „Tak to bude ok“, říkala jsem si, když jde i on. Honzu jsme nabrali v sedm a vyrazili přes Luzern do Engelbergu. Dokonce jsem si i vzpomněla, že jsem tu už s Vláďou na jednom výletě byla. Vláďa musel hodně zavzpomínat 😀 Takhle on si výlety se mnou pamatuje. Vyjeli jsme lanovkou TITLIS Xpress z Engelbergu k Trübsee (mezistanice na cestě na vlastní vrchol Titlisu) a  podél Trübsee jsme ještě chvilku šli k sedačkovému Jochpass-Lift. Pokračovat ve čtení