- Není den, abychom nejeli na koloběžkách.
- Náš zahradní domek slouží svému účelu parádně.
- Máme zásoby jablek, cibule, česneku a brambor na zimu.
- Přechod na zimní čas jsme přežili dobře, ale brzká tma odpoledne je otrava. Eli byla v prvním týdnu překvapená, že jsem ji vyzvedávala ze školy “až v noci”.
- Již nám předělali postel na míru v dětském pokoji, takže nyní je to už vše hotové. Jen tedy pár detailů … mohl pán při “opravování” být trochu opatrnější, ale o tom asi víc ve vlastním článku (určitě bude tady). Jinak skříň funguje parádně. Ale potřebujeme prádelník, ložní prádlo a ručníky se tam už nevejdou.
- Pomohla jsem s organizací Běhu o koláč Panny z Dívčích Hradů pořádaného SK Zlíchov. Spolu s dalšími jsem v cíli zapisovala závodníky. Ne, nemáme na tuto akci pronajaté čipy.
- Šli jsme na strašidelnou stezku ve Hvězdě. Šli jsme až za tmy a byl to masakr … takových lidí! Nejprve jsme prostáli frontu na sedmi úkolech, které byly na rovince od Vypichu ke Hvězdě. A nakonec, když už jsme byli celí unavení, přišla vlastní stezka odvahy, ale kvůli množství lidí nebyl pro strach prostor.
- Pomáhali jsme sázet sad v Tlučni (Litoměřicko). S Vláďou a Matym jsem nakonec zasadili 10 jabloní a nějakých křížených meruněk.
- Skoro jsme šli na Čimický lampionový průvod, ale když jsem v cca 16:45 Eli (se spícím Matym, který mi po dvou hodinách na hřišti usnul na koni) vyzvedla … vyčetla mi, že ji vyzvedávám až v noci a když ještě v autobuse zjistila, že druhý den je normálně škola, řekla, že by raději rovnou domů (což jsem se stále spícím Máťou kvitovala s povděkem), že má ještě úkoly.
- S Máťou a K+V jsme zašli na hřiště u Hlavního nádraží. Nikdy jsem tam nebyla a byla jsem mile překvapena. Je oploceno vysokým plotem a jediný vchod je hlídaný, takže dovnitř se nedostanou žádné pochybné existence, bylo tam čisto, parádní prolejzky, pískoviště, WC. Super. Kluci si tam dvě hodiny parádně vyblbli.
- Zasadili jsme jednu švestku v komunitní zahradě ve Vinoři. Počasí ale nepřálo, takže ačkoli byly děti dle mého názoru dobře oblečené, klepaly kosu, takže zůstalo jen u toho jednoho stromečku. Alespoň jsme si prohlédli prasátka, husy a slepice, a celí od bahna jsme zase jeli domů. Odpoledne jsme si užili v teple rodinnou oslavu, kde se nás sešlo rovných 27!
- 11.11. svatomartinská husa (bez Martina) ve Vila Kajetánka byla parádní.
- Eli sleduje Star Dance a je u toho u vytržení – obzvlášť, když jedna dvojce dostala tři desítky v hodnocení, to byl víc řev, než když dáme na olympiádě gól 🙂
- Vláďa vymyslel, jak sledovat britské kanály, na které jsme byli zvyklí ve Švýcarsku, přes internet v Praze. Takže sledujeme zase Master Šéfa, Escape to chateau, a probleskl i Big Ben Theory 🙂 Maty je zatím spokojený s Jak ulovit draka seriálem (v němčině na Toggolino.de), a na český večerníček není po večerech kvůli domácím úkolům vůbec čas. … zkonstatovali jsme totiž, že se na zahraniční pořady s českým dabingem prostě nemůžeme koukat. Takže na českých kanálech pouštíme jen české filmy.
- Dořešila jsem pojištění domácnosti. Pánovi z ePojištění jsem dala definitivně košem a zařídila si to sama online u Direct pojišťovny. Vlastní článek zde, byl to boj.
- 16.11. Konečně “volná” sobota – díky mrazíkům už meruňka shodila skoro všechno listí a my máme tak další vrstvu do našeho nového kompostéru (aby to nebyl jen nudný kuchyňský odpad). Vláďa před týdnem zryl nové políčko na jaro a dnes jsme rozbili velké drny a doplnili jsme kompostem (kupovaný). Odpoledne jsme šli do chaberského dvora na představení o Zvědavém slůňátku na závěr do kavárny Pod Pavlačí na dortík. Vláďa byl mezitím v Kokořínském dole na kole a přidal se k nám na dortík.
- Objednala jsem hromadu německých knížek, abychom s Eli mohli číst.
- Vláďa si pochvaluje, jak tady všem pěkně česky rozumí 🙂 Za mě také fajn, protože část věcí mohu vždy přehrát na něj. V Curychu se leckdy vymlouval, že jim nebude zase rozumět německy a oni nebudou chtít mluvit anglicky.
Archiv pro štítek: Měsíční shrnutí
Říjen ohlédnutí zpět
Listopad bude za chvilku už ve své půlce a zápisky za říjen váznou. Ten čas fakt letí, je to hrůza. Takže dělo se toho víc než dost, nebyl ani čas na psaní. Co se vše událo?
Pokračovat ve čteníZáří 4. týden
Neděle – V neděli jsme děti nechali babi J v Káraným (měla tam i Ráďu) a jeli jsme opět oblíbené kolečko (OBI, Kika, apod.).
Pondělí – Odpoledne jsme vzali babi J. do ZOO. Já mám již odminula celoroční legitku, Maty to má zatím zadarmo a Eli to měla jen za 50 Kč (levné pondělí :-)). Zůstali jsme jen dole. Mě se klasicky nejvíc líbili Gaviálové. Ale objevili jsme poprvé i opičí ostrov. Guarézy byly úplně blizoučko. Maty klasicky usnul až na cestě domů, takže byl večer vzhůru snad do desíti.
Úterý – Eli začíná team building s její první třídou v Toulcově dvoře. I s přespáním. Fakt mazec něco takového s tak malými dětmi, které se ještě neznají. Ale což, to je účel akce – se seznámit. S Matym jsme šli odpoledne na hřiště, já ve sklepě vylovila TRX a na hřišti jsem si našla dobrý strom, kam to připevnit, takže jsem po cca 2 měsících zase trošku cvičila (ad druhý den cítila každičký sval).
Pokračovat ve čteníZáří 2019 (II) 3.týden
Sobota 14.9.2019 Dny evropského dědictví v Dolních Chabrech. Přednášky jsme vynechali, to by děti nezajímalo. Ale Eliška si vyzkoušela lukostřelbu a ve stánku DDM P8 jsme si vyzkoušeli různé hry. Dala jsem si burčák a na oběd jsme vyzkoušeli Chaberskou restauraci Karel.
Pokračovat ve čteníZáří 2019 (I)
V září začala Elišce škola, dětem dorazily kartičky pojištěnců (nevím proč mě ne, když jsme to vyřizovala vše v jeden den), dolaďujeme školní výbavu (ne vždy jsme správně pochopili, co se pod kterým názvem skrývá), byla jsem na mých prvních třídních schůzkách (+jedny v němčině jen pro děti z té lepší německé skupiny), s Matym jsem si projezdili Kobylisy křížem krážem autobusem tramvají i metrem, okoukli jsme trhy na Ládví (a burčák!). Zúčastnila jsem se investorské konference, Vláďa oprášil mapník a jel na MTBO závody. Udělali jsme si s Vláďou vlakový výlet do Brna podívat se na nábytek Aldo. Po předchozích návštěvách IKEA, Asko, Sconto, Kika a nyní Aldo jsme dospěli k závěru, že si nábytek musíme nechat udělat na míru, protože všude bylo něco ne tak úplně, jak jsme to my chtěli. Byla jsem na “sousedské párty” – jednou za rok se všichni sousedi z naší ulice sejdou na posezení uprostřed ulice, pije se, hraje se, povídá se a seznamuje se. Poznala jsem tak několik našich sousedů a k mému překvapení tu je i hodně dětí, i ve věku našich dětí. Řešíme německou TV.
Pokračovat ve čtení