Neděle – V neděli jsme děti nechali babi J v Káraným (měla tam i Ráďu) a jeli jsme opět oblíbené kolečko (OBI, Kika, apod.).

Pondělí – Odpoledne jsme vzali babi J. do ZOO. Já mám již odminula celoroční legitku, Maty to má zatím zadarmo a Eli to měla jen za 50 Kč (levné pondělí :-)). Zůstali jsme jen dole. Mě se klasicky nejvíc líbili Gaviálové. Ale objevili jsme poprvé i opičí ostrov. Guarézy byly úplně blizoučko. Maty klasicky usnul až na cestě domů, takže byl večer vzhůru snad do desíti.

Úterý – Eli začíná team building s její první třídou v Toulcově dvoře. I s přespáním. Fakt mazec něco takového s tak malými dětmi, které se ještě neznají. Ale což, to je účel akce – se seznámit. S Matym jsme šli odpoledne na hřiště, já ve sklepě vylovila TRX a na hřišti jsem si našla dobrý strom, kam to připevnit, takže jsem po cca 2 měsících zase trošku cvičila (ad druhý den cítila každičký sval).

Pokračovat ve čtení

V září začala Elišce škola, dětem dorazily kartičky pojištěnců (nevím proč mě ne, když jsme to vyřizovala vše v jeden den), dolaďujeme školní výbavu (ne vždy jsme správně pochopili, co se pod kterým názvem skrývá), byla jsem na mých prvních třídních schůzkách (+jedny v němčině jen pro děti z té lepší německé skupiny), s Matym jsem si projezdili Kobylisy křížem krážem autobusem tramvají i metrem, okoukli jsme trhy na Ládví (a burčák!). Zúčastnila jsem se investorské konference, Vláďa oprášil mapník a jel na MTBO závody. Udělali jsme si s Vláďou vlakový výlet do Brna podívat se na nábytek Aldo. Po předchozích návštěvách IKEA, Asko, Sconto, Kika a nyní Aldo jsme dospěli k závěru, že si nábytek musíme nechat udělat na míru, protože všude bylo něco ne tak úplně, jak jsme to my chtěli. Byla jsem na „sousedské párty“ – jednou za rok se všichni sousedi z naší ulice sejdou na posezení uprostřed ulice, pije se, hraje se, povídá se a seznamuje se. Poznala jsem tak několik našich sousedů a k mému překvapení tu je i hodně dětí, i ve věku našich dětí. Řešíme německou TV.

Pokračovat ve čtení

Srpen tohoto roku byl pro nás opravdu přelomový. Největší akce bylo stěhování se ze Švýcarska, po 9 letech. Akcí tudíž moc nebylo, odvezli jsme děti do Čech, balili, přestěhovali, já pak pokračovala ve vybalování v Praze, Vláďa dokončoval vyklizení a předání bytu v Curychu. Nakonec jsme pár akcí podnikli ke konci srpna v Čechách.

  • Stěhování (dva dny neúnavného nošení krabic a 800 km sem a tam)
  • Návrat do Čech (podrobný popis od ledna, kdy jsme se rozhodli se přestěhovat, až do srpna, kdy byl den S).
  • Umrail pas (Vláďův cyklovýlet)
  • Co mi nebude chybět
  • Cestování MHD
  • Zemědělské muzeum a výlet do obory Hvězda
  • Grosser Sankt Bernard (Vláďův cyklovýlet)
  • ZOO Praha (ofic.web)
  • Kukuřičáci – bludiště v kukuřičném poli (ofic.web)
  • Výstava stanů v Letňanech (žádný stan nesplňoval dokonale všechny mé požadavky, ale jeden od firmy Vargo bych asi byla ochotná zkusit, za tu cenu ano).
  • Objíždíme s Vláďou nábytkářské obchody, přeměřujem, dohadujem, nenacházíme.
  • Eli měla příměstský tábor ve střešovickém Oříšku. Moc se líbil.
  • Velmi úspěšné a povedené divadlo v Káraným – Účastníci zájezdu.
  • Pár schůzek v pojišťovnách
  • Přihlásit a zaplatit Elišce školní obědy
  • Bonanza – rýžování zlata na Bojovském potoce. Organizované mým vodáckým oddílem (SK Zlíchov), jehož jsem stále členem (nějak jsem se za těch 10 let nestihla odhlásit a každoročně platila nejen členské příspěvky, ale i penále za neodpracované brigádnické hodiny).

Náš poslední měsíc ve Švýcarsku. Trošku se měníme v „prachobyčejné“ turisty a snažíme se ještě vidět co se dá. Sháníme suvenýry. K zařizování toho tolik nemáme – stále čekáme až bude měsíc před stěhováním, abychom se mohli jít odhlásit. A teprve s tím papírem můžeme začít odhlašovat vše, co lze běžně odhlásit pouze ke konce roku, jako třeba zdravotní pojištění a další typy pojištění a spoření.

Pokračovat ve čtení