Teda ten čas letí. Naposledy jsem psala, jak prázdniny začínají a za chvilku budu psát “a to je konec léta”. Červenec jsme si, na rozdíl od srpna, pěkně a hekticky naplánovali. Začali jsme týdnem ve Vidnavě (kola, pěšky), dva dny pauza, oslava Eliščiných 7. narozenin na chatě, kde se úplně neplánovaně a náhodou (tedy babička J. to trochu rozhlásila a sezvala) sešly další 4 holčičky v okolí, které s Eli slavily, jinak by to bylo pojato čistě rodinně, pak Kašperky (u Eliščiny kamarádky ze školy), následně byla Eli sama s babi J. a dědou R. na Seči. Tento týden strávila vlastně celý v bazénu :-D. Pak nám odpadl víkend u příbuzných u Brna, kam jsme měli jet rovnou ze Seče. Pak dva dny oddech doma a následně 4 dny v Jeseníku u kamarádů ze Švýcarska. Jeden den jsme si navíc udělali výlet k Opavě, kde v té době byli naši další kamarádi ze Švýcarska 🙂 Všechny jsme moc rádi viděli. V Jeseníku nás děti překvapily, že docela bez remcání zdolali Smrk (1127 m n.m., nejvyšší hora Rychlebských hor. Během měsíce jsem tu již po druhé – minule jsme si sem udělali s Vláďou výlet na kolech, když jsme zrovna byli ve Vidnavě) – 12 km. Maty jel většinu cesty, až na bahno a kořeny, na odrážedle.