Chodím na krav magu a z toho mlácení mě bolí zápěstí. Ostatní svaly také, navíc jak se teď často přesouváme na koloběžce, tak mě pořád bolí i nohy. … Bohužel se po 14 dnech zavírá. Trénuji doma s Eli 🙂 Koupily jsme si k tomu i odrážeč na doma (Mall měl z počátku problémy s doručením, protože uzavřeli mnou vybranou úložkovnu a nějak to nedokázali operativně vyřešit … u mé druhé objednávky zase popletli věci, takže reklamace … díky Jirko!)

Plánovací kalendář Lyonis (recenze zde, oficiální stránky zde). Už ho máme doma. Dva roky jsem nad ním dumala. Nyní jsem objednala magnetickou tabuli a magnetky a dětem vytvářím TODO listy na každý den. Někdy to funguje, jindy ne.

Od středy 14.10. jsou opět zavřené školy. Naše škola byla z jara již připravena, takže hned ráno začala opět online výuka. Tentokrát jim výuku rozšířili, takže mají denně 3×30 min online + samostudium a domácí úkoly. Denně mají češtinu, němčinu a matematiku a 2x týdně prvouku.

V garáži nám asi chtěla přezimovat žába, ale vzhledem k tomu, že tam pořád vjíždíme, to není bezpečné. Tak musela ven. ale přivedlo mě to na myšlenku si na příští rok udělat někde na kraji zahrady minijezírko. Na jedno pěkné, které by člověk mohl mít i na balkóně, jsem narazila zde. Další tip zde.

Hon na lišku – závod nezávod

Zoo běh – panda červená – virtuální běžecký závod. Pro tentokrát jsme přihlásili pouze děti – Maty na 500 m, Eli na 1 km. Trať jsme si vyměřili za barákem a vyběhli. Máťa se se svojí tratí popral pěkně, chvilku jsme šli, ale i tak do pomyslného cíle doběhl ani ne za 5 minut. Eli svoji trasu (2x to, co Maty) napálila, takže ji v půle hrozně pálilo v krku a dál neběžela. Naštěstí to můžeme v daném týdnu kdykoli zopakovat. Což se nestalo. Takže jsem Eli přehlásila na vzdálenost 500 m. . …….. Výsledková listina je zde. Je ta Maty na 500 m (11. z 32), Eli na 500 m (14. z 41) a rodinná na 5 km (187. ze 189 … čas přes 2 h jsme měli jen tři družstva. Ale ti, kteří to měli za půlhodiny, to museli asi běžet.).

Volno na státní svátek jsme využili k výletu na naše, nyní oblíbené, Kokořínsko a Nedvězí.

Sázeli jsme hrušně v Tloučni.

Díky Covidu nepřišli žádní “koledníci” na Haloween, takže jsme s Vláďou sami zlikvidovali asi 3 krabice Lindt čokokoulí. Je to horší, jak mor, … jakmile se to otevře, tak to prostě mizí.

Původně se po podzimních prázdninách mělo jít zpět do školy … no tak nic no.

Tak šiji nové roušky, teď mám nastřiháno na si 15 dalších, na jaře jsme je moc neužili, když jsme byli jen doma nebo na zahradě. Elišce jsem ke kočičkovým rouškám ušila i sukni.

Na poslední chvíli opět zrušili zájezd do Německa. Německo dalo ČR na červenou listinu tři dny před jejich odjezdem. Smůla. Tak to mělo být nahrazeno projektem ve škole. A den před konáním zase onemocněla němčinářka. Tak to potom doženou během německého kroužku někdy později.

Pokračovat ve čtení

Po hektickém červenci nadešel odpočinkovější srpen. Na začátku byla Eli týden na příměstském táboře ve Střešovickém Oříšku – hlavním tématem byl Pražský hrad, kam si děti denně dělaly výlety. V tomto týdnu jsme měli základnu u Babi N. a dědy J. ve Střešovicích, takže to Eli měla ráno na tábor kousek. S dědou jsme s Matym trénovali jízdu na kole. Maty je nyní zas o trošku rychlejší, než na odrážedle, takže mojí chůzi musím občas proložit během. Obzvlášť v Káraným už z toho jsou pak pěkné výlety – Káraný – Čelákovice most – Toušeň most – Káraný. Naštěstí u Toušeňského mostu je stánek Oddechoff, takže celých 6 km mohu děti lákat na zmrzku a hranolky, jinak by se mohly šprajcnout. Celkem je tento okruh 8 km. A druhý parádní okruh s motivací v půlce je zmrzlina u Vosího hnízda v Boleslavi. Od nás pěkně po modré. Repelenty s sebou. Podle zvolené trasy to je opět 7-8 km.

Pokračovat ve čtení

Teda ten čas letí. Naposledy jsem psala, jak prázdniny začínají a za chvilku budu psát “a to je konec léta”. Červenec jsme si, na rozdíl od srpna, pěkně a hekticky naplánovali. Začali jsme týdnem ve Vidnavě (kola, pěšky), dva dny pauza, oslava Eliščiných 7. narozenin na chatě, kde se úplně neplánovaně a náhodou (tedy babička J. to trochu rozhlásila a sezvala) sešly další 4 holčičky v okolí, které s Eli slavily, jinak by to bylo pojato čistě rodinně, pak Kašperky (u Eliščiny kamarádky ze školy), následně byla Eli sama s babi J. a dědou R. na Seči. Tento týden strávila vlastně celý v bazénu :-D. Pak nám odpadl víkend u příbuzných u Brna, kam jsme měli jet rovnou ze Seče. Pak dva dny oddech doma a následně 4 dny v Jeseníku u kamarádů ze Švýcarska. Jeden den jsme si navíc udělali výlet k Opavě, kde v té době byli naši další kamarádi ze Švýcarska 🙂 Všechny jsme moc rádi viděli. V Jeseníku nás děti překvapily, že docela bez remcání zdolali Smrk (1127 m n.m., nejvyšší hora Rychlebských hor. Během měsíce jsem tu již po druhé – minule jsme si sem udělali s Vláďou výlet na kolech, když jsme zrovna byli ve Vidnavě) – 12 km. Maty jel většinu cesty, až na bahno a kořeny, na odrážedle.