Asi to nejdůležitější, co se děti v první třídě naučí.

Jsem taková rozpolcená. Jako ano, říkali, že ta Eliščina bilingvní skupina to bude mít náročné, ale v češtině se učí písmenka, maximálně slabiky, vše tiskacími, a v němčině už mají číst celá slova (!) a navíc rozlišovat velká a malá písmena? Takže zatímco nyní v němčině trochu nestíhá, vzápětí se v češtině bude nudit, protože to už vše bude znát? Takže místo toho, aby se čtení slov naučila ve škole, musíme to udělat my doma a pak bude nuuddááá. A navíc jak na to? Jako běžný čtenář nedokáži tak trochu pochopit v čem je problém – přečte písmena, utvoří slabiky, ale celé slovo nepřečte? He? Asi to není tak jednoduché. Tak jsem se chtěla inspirovat, jak na to, a našla jsem pár zajímavých odkazů. Ono ale stejně není čas něco takového trénovat. Prostě jedeme dokola slova, která měli, a snad se ji to dostane pod kůži. Jasně, že dostane, ale jsou to nervy.

Pokračovat ve čtení

Když se mi v emailu objeví zpráva od Eliščiny paní učitelky na němčinu, trošku se hrozím, co to zase bude. Vždy to je hromadný email, nikdy neukazuje na konkrétní děti (či rodiče), takže si mohu říkat, že Eli byla v pohodě. No, když si mají děti sami zapsat, co bude za domácí úkol, tak si to né všechny napíší. A pak se rozhoří živá debata v naší německé Whatsapp skupině co tedy mají mít a na kdy. Naposledy to bylo, že už budou mít další týden diktát, takže trénujeme německá slovíčka. A také, že by bylo fajn doma mluvit německy. Což je trochu problém u nás. U nás by mohlo fungovat, že já budu na Eli mluvit česky a ona mi bude odpovídat německy. Jinak jsme zatím odkázaní na tv a knížky. S tv to je už zase o trochu lepší – Vláďa nám zařídil stejné kanály, jako jsme měli ve Švýcarsku, takže nyní můžeme koukat i na oblíbené série (v němčině) na Disney Channel. A tím, že zas nemáme ani tolik času na tv koukat, tak asi zrušíme Lepší.tv s českými kanály. Uvidíme.

No a co se knížek týče, máme trošku zásob, ale něco je i na mě obtížné, a když se Eli ptá na každé druhé slovo, co to znamená, tak to je špatné. Zašli jsme se dokonce zaregistrovat do naší Chaberské knihovny, ale tam německou dětskou literaturu nevedou. Tak jsem si říkala, že tedy objednám nějakou literaturu ve svém oblíbeném švýcarském obchodě Orell Füssli, kde jsem vždycky objednávala. Nikde jinde (Luxor, Dobrovsky) jsem německé knížky nenašla. Až když jsem v tom švýcarském obchodě našla konkrétní tituly (obrázkové čtení, knížky psané kapitálkami, …), ještě jsem to zkusila. A hle! Objevila jsem uplně nový svět! Mega Knihy a Nejlevnější knihy mají i cizojazyčnou dětskou literaturu! A, světe, div se, za lepší ceny než v Curychu (počítáno aktuálním kurzem). A ne jen o pár desítek korun .. u knížek pro TipToi tužku (německá obdoba mluvící Albi tužky) to dělá i něco přes stovku (34.90 CHF = 796 CZK – ve Švýcarsku vs. 646 Kč v MegaKnihách, apod.)! Takže na mé objednávce jsem ušetřila alespoň 1000 Kč a nemusíme si navíc lámat hlavu, jak ty knížky z Curychu dostaneme domů. Takže už se těším na novou sbírku a na trénování němčiny – zjednodušená četba je hned jiný zážitek, než když se člověk snaží přelouskat oficiální dopis v němčině 🙂

29.1.19 (7 měsíců před plánovaným stěhováním)

Jak to vlastně začalo. Ne, nemyslím, jak to s námi začalo ve Švýcarsku, ale jak se to stalo, že se vracíme. Kdysi kdysi kdysi bylo mojí podmínkou setrvání v CH dodělat Ph.D. v Praze a v Curychu k tomu byly ideální podmínky. Pak přišla Eli, nebo spíš, ta přišla ještě před koncem mého Ph.D., takže vlastně pak přišel Máťa. To byla moje druhá a poslední podmínka – aby se Maty narodil v Curychu, když už vím, jak to tu funguje (nikoli kvůli občanství, to se ve Švýcarsku nedává na základě místa narození, ale s ohledem na předky. Takže i když se dítě narodí ve Švýcarsku, není automaticky Švýcar). A pak mě tu už nic nedrží. No a hle, utekly další dva roky a jsme tu pořád. Takže jsem to loni začala u Vládi sondovat, jak to s námi bude. Protože vlastně moje třetí podmínka, nebo spíš moje jedno přání, byla, že Eli začne chodit do školy v Čechách. Ale Vláďa, kromě toho, že si tu užíval hory, chtěl, aby Eli v Curychu odchodila ještě třeba 2-3 roky, aby si zažila němčinu.

Pokračovat ve čtení

10.3.2019

Kdybychom bývale zůstali v Curychu, tak je volba jasná – spádová škola pět minut od baráku. Eli by tam pravděpodobně chodila s dětmi ze školky. Ne na 100%. Škol je tu hodně a děti budou přiřazeny dle volných kapacit s přihlédnutím k jejich bezpečné cestě do školy.

Vybíráme školu v ČR (zatím bez konkrétního města), kde bude i němčina. Nedaří se nám najít nějaký ucelený přehled. Ale Vláďa našel Deutsche Schule Prag. Sice se tam platí slušné školné, ale vypadá to parádně. Líbí se nám i lokalita. Bohužel na internetu jaksi zapomněli napsat, že i prvňáčkové dělají přijímací zkoušky, takže ty jsme propásli a už mají plno. Jako prý se to říkalo na dni otevřených dveří v listopadu … to jsme ještě vůbec nevěděli, že se budeme stěhovat, že.

Pokračovat ve čtení