Tak je to zase tady – jsem sama doma a vztekám se nad počítačem. *** Nevím jak to, ale pokaždé, když chci něco uložit z internetu, třeba obrázek nebo nějaké pdfko, tak milá liška zamrzne *angry*!!! Do toho mám samozřejmě otevřeno spoustu dalších důležitých oken a rázem je vše ztraceno. Nezoufám a zkouším to znovu …. *angry* a znovu … Až mi dochází trpělivost, řvu, nadávám, vztekám se … není to samozřejmě nic platné. … Vzdávám to a spouštím IE … a ejhle! Nechce se otevřít. A tak řvu, nadávám, a vztekám se nanovo. … Tohle není normální. … Chci svůj vztah nějak pojmenovat a vzpomínám, že jsem někde četla o fobii z moderních technologií. U mě to sice není úplná fobie – bez počítače si svět neumím vůbec představit 🙂 a tak se jen těžko uzavřu před prací s tímto mým „miláčkem“. Ale abych se uklidnila, zadávám do vyhledávače „fobie“. Po chvilkovém hledání nalézám pár zajímavostí. Např.: „Klíčem k odstranění fobie je nalezení skutečného zdroje strachu.“ To snad asi není pro většinu problém. Osobně fobií asi netrpím, zatím mé „problémy“ považuji „jen“ za velký strach a jeho překonáváním se „stávám odolnější“. Na jednom serveru se nejedna přispěvatelka přiznává k „fobii z řízení auta“. – hurá! Nejsem sama 🙂 A konečně to nacházím: Technofobie – strach nebo odpor k pokročilé technologii nebo zařízením, obzvláště počítače. Ano, odpor, to je to správné slovo pro tuto chvíli :-). Tak hurá do nového boje!