Tak dnesni ranni prochazka do skoly byla velmi prijemna (omluvte absenci diakritiky, pisi tyto radky jeste za tepla hned ve skole, zatimco se mi neco instaluje, takze mam cas, a zde mam jen nemeckou a anglickou klavensici). Prvni pohled z okna vubec prijemny nebyl – 7h, 1 st nad nulou, tma, mlha. No to bude prochazka. Nabalila jsem svuj megabatuzek (proste se mi to obcas sejde a tahnu toho opravdu hodne – veci na prevleceni, sanon s ruznymi skolnimi podklady, desky s nemcinou, snidani, svacinu, druhou svacinu, …). Jeste ranni dzus a vitaminy, natahnout navleky, popadnou hulky (v patek jsem si na ne koupula nove „boticky“, tak ted uz na asfaltu nebudu tukat :D) a vyrazit – na Schwamendingen platz jsem byla v 7:25. Lidi pomalu, tma, para od pusy, jinovatka. Tak jsem nasadila pomalejsi tempo nez obvykle (v tom studenem vzduchu se hrozne spatne dycha). Po prvnim stoupani pauza – napit, rozepnout bundu a tapeme dal. Behem cesty lesem doslo k dalsimu odebirani svrsku (tedy rukavic a cepice).

            Behem cesty se pomalu rozedniva. Az jsem dorazila na horu. Vyjdu z lesa, okolni louky jsou pokryte jinovatkou, v nedaleke ZOO zvirata vitaji novy den, za stromy jsou jiz videt prvni cervene slunecni paprsky, obloha je tmave modra, proste pohodicka. Posledni usek cesty je po asfaltu a jiz jen mirne do kopce. Na mokrem asfaltu maji gumove boticky holi trosku problemy, ale ja usilovne tapu dal. Po 45 minutach dorazim na konecnou tramvaje a usedam do vyhrateho vagonu. Bunda je durch, stejne tak navleky jsou pekne zapocene. Cestou z kopce do skoly akorat docitam knizku s fejetony od Terezy Bouckove, u vchodu do budovy jeste zahlednu, jak mladi zubari jiz trenuji na figurinach, a do meho patra musim vyjet vytahem. Po vcerejsim posilovani a dnesni chuzi uz by me nohy tak vysoko nevynesly .