(19.4.2015)
Tento článek jsem začala psát již v listopadu 2013, takže myslím, že je nejvyšší čas ho publikovat, nebo nadobro zapadne v propadlišti dějin.
Než se vám narodí první prcek, tak vám vaše okolí nanamlouvá tisíc a jednu věc, kterou musíte mít. A pak poznáte, že byste si v pohodě vystačili s polovinou a naopak dalších se vám nedostává a scháníte na poslední chvíli.
Co jsme pořídili a bylo zbytečné či nepoužitelné (Obdobný článek jsem našla zde)
  • manikurní sada pro děti – nechápu, jak s těmi tupými nůžkami někdo něco ostřihá. Vláďa na to vždy vezme své pořádné ostré nůžky a to je pak jiná.
Co se zatím neosvědčilo (Elišce je touto dobou již rok)
  • Speciální koš na jednorázové plínky. Minimálně do čtvrtého měsíce (nebo spíš po dobu výhradního kojení) to obecně moc nesmrdí, takže používáme normální koš a igelitové ppytlíky, a drahou náplň do speciálního koše si šetříme na později. Kromě toho jsme ale mezitím přešli na kombinaci látkových plín a jednorázových, takže ono těch jednorázových na vyhazování a skladování stejně moc není. O co že se to jedná?: Sangenic tommee tippee
  • držák na láhev či kelímek na kočár
    http://www.babyjoe.ch/Kinderwagen-Zubehoer/Zubehoer/BABY-JOGGER-Getraenkehalter.html
    Idea dobrá, provedení nic moc. Připevnění pomocí dvou šroubků – už to mě mělo varovat – nejlepší by bylo pro příště sucháč nebo rychloupínák. Prát se se šroubovákem nemá cenu. Jsou u toho sice dvě velikosti šroubků, ale jedny byly krátké, druhé dlouhé, takže jsem to musela různě podkládat gumou. Nějakým záhadným způsobem nám někdy vypadla půlka vnitří výstelky, takže to pak o něco hůře na tyči sedělo a klinkalo se to. Nejde to přimontovat na tyč s oválným průžezem. Po čase nám odpadla krytka té díry na šroubek. Takže pak jsem to vzala a vyhodila.
Co se naopak osvědčilo
  • mp3 se zvuky moře a vysavače – to fungovalo (tak první dva měsíce) jako naprosto úžasné uspávadlo.
  • Chrastíko s gumovými konci (od půlky třetího měsíce, kdy již ho dokázala vzít do ruky) zabavilo Elišku na dlouhé minuty.
  • Šustící knížka (platí to samé, co pro chrastítko)
  • Termoska – Trmoska Primus se šroubovatelným uzývěrem. Máme 0,75 a 1 l. http://www.hudy.cz/lahve_termosky/primus-c-and-h-vacuum-bottle-0-75-l-natural-colour,28100-natural.html. Měli (a máme) jsme to jak na vařící vodu (na ohřívání jídla), tak s vodou „telesné teploty“ rovnou na pití a na mléko. Voda v tom vydrží celý den pomalu o stejné teplotě, jakou jste do toho nalili.
  • Vanička – chápu, že spousta lidí je zastáncem koupacích kyblíků, ale ve vaničce mi to přišlo pohodlnějěí. Ano, spotřebav vody je větší a v 8 měsících už je malá (na ležení), takže je to spíš na to v ní sedět, ale přijde mi to zkrátka pohodlnější, než kyblík (nebo velká vana, kterou teď už ale také ke koupání občas použáváme). V necelých 2 letech ale stále používáme tu samou. Sedí v tom, hraje si s kyblíkem a konvičkou, případně kreslí kolem sebe speciálními pastelkami do koupelny.
  • Dudlíky značky bibi. http://www.bibi.ch/de/schweiz/produkte/beruhigen/bibi-nuggisortiment.html (švýcarská kvalita)
  • Pěnová hrací podložka „bumper playmat yello bear“. http://www.smallsmallworld.com/estore/asobang-18-yellow-bear-p-553.html. Měkká, omyvatelná podložka s motivy zvířátek a abecedy. Od narození po nevímkdy. Máme docela velkou velikost, takže j to v pokojíku dominantní „hračka“. Hlavně to také dobře izoluje od země.
  • Trojúhelníkové voskovky. Mám je pořád s sebou s kouskem papíru. Kreslení Eli baví.
  • Knížky všeho druhu.
  • Držák na „coffee to go“ od Tschibo http://www.preis.de/news/2015/03/alles-rund-ums-fahrrad-die-tchibo-themenwelt-kw-11/. Na rychloupínák. Drží dobře. A za tu cenu, pohoda.
  • Od té doby, co dokáže sama sedět používáme sem tam i náš Chariot CX1 (vozík za kolo, https://www.stromvelo.ch/order.php?src=Chariot). Cyklovýletů jsme s tím zas až tolik nepodnikli. A když už jedem, tak jezdíme hlavně po obědě, kdy má Eli svojí spací dobu, takže se nenudí a já nemám výčitky svědomí, že děláme něco, pro ni tak nudného. Ale ještě lepší než na kolo to je na brusle! Samozřejmě ne s ojí, ale s „jogging setem“, neboli to přestavíme na trojkolku. Do teď jsem na bruslích nejezdila, ale s tímhle to jde samo – pomáhá mi to držet balanc a brzdí to za mě. Takže ani jako začátečník jsme neměla problém ujet 20 km. Bez kočáru ale nedám na bruslích ani ránu. Nemám balanc.
po roce věku
  • Nepromokavé (pogumované) kalhoty s laclem a bunda s kapucí + holínky (pro děti) a nepromokavou bundu, kalhoty a goretexové boty (případně botky s kožíškem) pro rodiče – děti chtějí být venku za každého počasí, a jak se říká „neexistuje špatné počasí, jen špatné oblečení“. Není nad to si v pětistupňové kose kecnout na zadek a ráchat se v louži, že?
  • Kachnička, kyblík a konvička do vany. Není nic lepšího než když si prcek hraje půl hodiny ve vaně a vy si u toho v klidu můžete zkouknout Facebook nebo přečíst v klidu kus knížky :D.
  • Speciální pastelka „na vodu“ a speciální papír – touto tužkou nic neumažete a zábava to je na dlouhé minuty. Přebarvíte papír „barvou“ a objeví se vám obrázek. Máme i cestovní verzi – dva archy A4 s deskami s krtečkem. Na delší cestu tramvají či autem super.
po roce a půl
  • Autíčko. Vejde se všude a hrát si s ním vydrž.
  • Duplo

Na Velikonoce jsme letos zůstalii ve Švýcarsku. Ono je vždy velký provoz na silnicíhc a nervovat se někde na dálnici sedm hodin do a z Čech se nám s Eli moc nechtělo. Člověk je pak po takové dovolené spíš unavenější než odpočatý.
A tak jsme to letos pojali odpočinkově.
Na Velikonocce dorazili Vláďovi rodiče. Vláďova mamka tedy dorazila již týden před tím, aby tu Vláďovi pomáhala zatímco já jsem byla v Dánsku. Využili jsme tedy toho, že jsme mohli vyrazit s Vláďou někam sami bez Elišky. Ve čtvrtek jsme tak vyrazili do kina (poprvé za tu dobu, co jsem ve Švýcarsku). Zjistila jsem, že máme jedno minikino (dva sály) 10 minut pěšky od mé práce. Také je trošku náročné najít film v originálním (anglickém) znění a ne s německým dabinkem (takových filmů tu kupodivu je většina!). K tomu do toho byli i francouzské a německé titulky. Byli jme na The Imitation game. Naprosto super.
V pátek večer k nám zašli na večeři Domi s Kevinem. Měli jsme chili con carne a Domi přinesla výborný dort s malinovou pěnou. Dlouho jsme je neviděli a navíc jsme potřebovali naplánovat naší další společnou dovolenou do Italíe (na poslední chvíli to Itálie vyhrála před Francií, převázně kvůli dojezdové vzdálenosti).
V sobotu jsme potom vyrazili do Vevey do Alimentaria (Food muzeum, Muzeum jídla), které sídlí v budově, kde bylo první hlavní sídlo Nestlé. K tomu jsme si dali i obídek (čočkový krém s kurkumovou pěnou a salát). A pak jsme byli úplně uťapaní. Tím, že se o stravoání relativně dost zajímáme, tak tam toho pro nás moc nového nebylo. No a na závěr jsme si došli do cukrárny na pořádný francouzský zákusek (Vevey je ve francouzské části Švýcarska) a jeli jsme domů (jak tušíte, toto byl opět jen „soukromý“ výlet mě a Vládi).
No a v pondělí jsme s Vláďou a Vláďovým tátou zašli do Termalbad v Curychu. Tomu říkám velikonoční pohoda.
Jinak Eliška se nám krásně „rozpovídala“ – začíná úspěšně opakovat slova, která slyší. Také si prozpěvuje a můžete v tom opravdu slyšet nápěvy různých písniček (samozřejmě my poznáme jen ty české). Váží již 11,9 kg.