Loni jsme si koupili krásný fialovo-růžový adventní věnec na trzích přímo v Káraným. Po Adventu jsem ho šikovně “oškubala”, takže nám zbyly ozdůbky a bodce na svíčky. Navíc jsem v krabici s vánoční výzdobou našla i dva slaměné věnce. Takže letošní cíl byl si opět po dlouhé době vyrobit věnec svůj. Tavící pistoli máme a ještě jsem našla bílé hvězdičky. Jo a ještě máme nasušená pomerančová kolečka. Na trzích na Ládví bohužel chvojí neměli, takže Vláďa vzal, co bylo v Bauhausu (4 větvičky za 75 Kč). Naštěstí vzal dva svazky, protože jsem spotřebovala větviček pět.

Na chvojí jsem navíc užila i lehce jetý drátek z loňska, mám samozřejmě i krásný jemný zelený vázací drátek, ale kdo ví kde :-/ A pak už pomáhaly i děti. Já vždy dala lepidlo oni lepily. Samozřejmě se to neobešlo bez dvou spálených prstů (od lepidla z tavící pistole). No a během pár minut jsme měli hotovo.

Takže letošní celkové náklady jsou 90 Kč za chvojí a 35 Kč za svíčky (chtěla jsem sice zrecyklovat ty loňské, ale zrovna jsme byli v obchodě, kde měli svíčky tak akorát) = 125 Kč. A toť vše. Jinak v Praze na trzích se věnec z chvojí prodává za 120 Kč, hotový věnec pak za 450 Kč.

Většina bude tvrdit, že kupovat si zahradní ohniště na podzim, když už je doba BBQ za námi, je hloupé. Za mě je naopak podzim ideální – počasí je na oheň mnohem příjemnější (kdo chce dělat oheň ve 30°C?!) a tma je už v pět, takže i s dětmi je to paráda, protože co jiného na zahradě v té zimě. Ano, není to na dlouhé romantické sezení u večerního ohně, ale na odpolední pálení dřeva (o co jiného těm dětem jde) ideální. Navíc děti chtějí stejně jen opékat buřty, takže žádné dlouhé pálení nemusíme dělat.

No a nebyli bychom to my, kdybychom si nekoupili něco echt – podporujeme české kováře – ohniště přímo od kováře. A s vidinou grilovačky jsme si k tomu koupili i rošt. Teď už jen sehnat dřevo.

Jaké dřevo mohu brát z lesa zadarmo na otop, je to vůbec možné? (Obecné dotazy čtenářů)


Podle platného lesního zákona má každý občan právo v lese sbírat suchou, na zemi ležící klest. Za klest se považuje přirozený opad větví a zbytky po těžbě, které nemají na silnějším konci větší průměr než 7 cm bez kůry.

LesyCR

No a když už to dřevo budeme mít, kam s ním. Dost na tom, že musíme vymyslet i uskladnění ohniště, aby přes zimu a v dešti zbytečně nerezlo, asi si bude muset zatím vystačit s plachtou z Alzy. … Nakonec to dopadlo tak, že jsem vyrobila stojan na dřevo ze zbytků palet a zakryla částí staré plachty (tu novou z Alzy si šetřím 🙂 ). Takže plachta je na střeše a na bocích, vzadu jsou jen šprušle a je to u stěny garáže. Bohužel mi stříška vyšla krátká, chtělo to o cca 10 cm větší přesah vepředu, aby nepršelo na podlážku ve předu. Nebo tam alespoň udělat větší přesah plachty. Druhý neduh je sklon stříšky – vodorovná je samozřejmě na nic, chce to mírný sklon dopředu. Tedy ideálně dozadu, ale tam je stěna garáže, takže jsem to zezadu podložila cihlami a je to.

Jede návod za všechny: Stojan na dřevo ze starých palet.

Jo a dřevo? To si zatím bereme z chaty 🙂 Díky.

Při psaní článku o šití rukavic jsem zjistila, že jsem se odklonila od tématu a volně pokračuji svým rozhořčením o nabídce druků a nýtů v českých online obchodech :-). Tak jsem to vyňala a pokračuji s tím zde. Hned, jak jsme se přestěhovali, jsme chtěli ohniště, a s tím je spjato i dřevo a jeho sekání. Tudíž jsme, ještě bez ohniště, koupili sekyru. A protože ji prodávají bez pouzdra, musela jsem jedno vyrobit, abych se nebála nechat sekyrku v zahradním domku jen tak “pohozenou”. Nejjednodušší mi přišlo, prostě kousky kůže secvakat druky a je to. Mám hromadu všeho možného, tak jsem se to jala zase zkoumat.

Pokračovat ve čtení

Když Máťa v září začínal školku, ze začátku tam šle vždy jen na hodinu, později třeba 1,5 h. Nic moc čas na to vrátit se domů a tam něco rozumného dělat. A tak jsem vždy zašla na chvíli do nedalekého Bauhausu. A měla dost času si prohlédnout různá zákoutí. Narazila jsem tak konečně i na oddělení pro kutili s univerzálním nářadím. Po konzultaci s internetem (Jak jsem tam tak stála před Dremel stojanem, stále nerozhodná, tak jsem zkoukla i Duel Dreme vs. Proxxon – z toho pro mé potřeby vyšel Dremel dostatečně dobře.) jsem nakonec neodolala a vybrala si Dremel 3000 nikoli rozšířenou verzi s pár nástavci, ale jen tu základní. A nástavců jsem si koupila hned celý kufřík. Dremel-3000 je prezentován jako “dokonalý všestranný univerzální nářadím”. Pro mě má hlavně tu výhodu, že je to menší a drží se to spíš jako pero, než jako velká vrtačka, před kterou mám ještě stále respekt :-). Zatím jsem vyžkoušela broušení a hlavně vrtání. Na to jsem si musela pořídit sadu vrtáků. Výhoda těchto je, že mají všechny stejně tlustou stopku a nemusí se kupovat extra sklíčidlo. Jiné sady mají totiž nejen různé průměry vrtáků, ale i stopek (no, pak nevypadají tak legračně 🙂 ).

Zatím tedy funguje vše, jak má (zatím největšího využití našel při předvrtávání otvorů na vruty). Plusem je, že výrobcem by snad měl být přímo Bosch, tak kvalita to snad bude. A také jsem si to přímo v obchodě mohla osahat. Online by se našly by se i jiné, ale bůhví jak to pak je s nástavci, reklamací, apod.

Jo a abych nezapomněla – jsou k tomu ještě super vychytávky jako například ohebná hřídel, univerzální stojan (nebo závěsný stojan), řezná souprava, apod.