Loni jsem psala o výzvě X-challenge a o naší modifikované výzvě „ultrakopce“. Tolik jsme jich najednou nezdolali, ale v odškrtávání budeme pokračovat, takže si je sem pěkně chronologicky seřadím a budeme doplňovat. Mapa ultrakopců a tisícovek zde. A pak ještě existuje web a aplikace Horobraní, kde jsou úplně všechny možné kopce. Jsou tací, kteří jich za den dají třeba 40. Nejprve mě ta myšlenka nadchla, ale poté, co jsem zjistila, že na jeden z kopců (nedaleko Chaber) jdu jednak z kopce a navíc „vrchol“ je někde uprostřed pole, a aplikace neumožňuje zalogovat vrchol pokud od něj nejste cca 50 m, tak jsem to zavrhla. Nebudu někomu lézt na pole, navíc ten vrchol byl nějaký divný. Takovéhle honění za body fakt nemusím. Zůstaneme u našich ultrakopců a tisícovek 🙂

Buď jsme to v roce 2021 šidili, nebo zapomněli doplňovat. Mám jen:

  • Devět skal – 26.6.2021, ultrakopec, 836 m n.m.
  • Kleť – 6.7.2021, tisícovka, 1085 m n.m.

V létě 2022 jsme zdolali několik tisícovek v rámci dovolené v Orlických horách, následně o podzimních prázdninách Lužické hory (jen ultrakopce) a potom na Silvestra Plechý na Šumavě:

  • Velká Deštná – 11.7.2022, tisícovka, 1115 m n.m.
  • Vrchmezí – 11.7.2022, tisícovka, 1084 m n.m.
  • Masarykova chata na Šerlichu – 11.7.2022, tisícovka, 1019 m n.m.
  • Hvozd – 24.10.2022, ultrakopec, 743 m n.m.
  • Luž – 29.10.2022, ultrakopec, 793 m n.m.
  • Plechý – 29.12.2022, 1378 m n.m.
  • Plešné jezero – 29.12.2022, 1090 m n.m.
  • Perník – 30.12.2022, 1049 m n.m.
  • Moldaublick (Rakousko, Vltavská vyhlídka) – 31.12.2022, 1022 m n.m.

Když jsme Eli vyzvedávali v sobotu na začátku léta v Kašperkách u kamarádky, měli jsme před sebou další tři dny volna. Tak kam? Napadli mě kamarádi v Křemži (kousek od Budějovic). Vtipné na tom bylo, že oni zrovna v neděli odjíždí na týden pryč. To prý ale neva. Nechají nám k dispozici celý dům i s bazénem. Jen jim budeme zalévat zahradu a krmit kocoura. Paráda. Ještě v sobotu jsme si stihli zakeškovat v okolí (4,5 km).

V neděli jsme si popojeli autem do Hluboké nad Vltavou. To jsme nemohli vynechat. Dovnitř jsme nešli, děti byly otravné i tak. Zajímala je pouze zmrzlina. Ale musí se nechat, že Eli neomylně poznala, že se na Hluboké točila Pyšná princezna. Cestou podél Vltavy jsme se dosali až do adrenalinového parku. A s ohledem na věk našich dětí jsme šli rovnou do Špuntária. Což je oddělený menší areál, kde si menší děti vyhrají až až – hopsací polštáře a hrad, prolejzka, šlapací autíčka, ohromná klouzačka, … pro rodiče pak relax zóna s pohodlnými sedacími polštáři. Kafe tedy nic moc, ale na sluníčku (pod ochranou sítí, aby to tak nepralo) se i tak krásně usínalo (v hlídání dětí jsme se střídali :-)). Děti tam řádily dvě hodiny. Pak jsme si ještě dali super bosonohou stezku a pokračovali jsme kolem rybníků Naděje, Velký Zvolenov a Munický až zpět k autu. V autě v tyhle horké dny nechávám záchranou lahev s vodou, byli jsme už úplně na dně našich lahví. Studená sice nebyla, ale vařicí také ne. Dnes to bylo 6,5 km.

Pokračovat ve čtení