Mám „výhodu“, že dárky kupuji průběžně celý rok, takže se mi to ve skříni průběžně hromadí. Největší nával jsem pak měla v půlce listopadu, kdy jsem do zásilkovny chodila obden 🙂 Využila jsem kromě jiného akce na slevomatu, čokobanku, Agátin svět, fotolab, apod. Alzu jsem letos uplně vynechala. A i když jsem si něco objednat chtěla, tak jsem čekala, že to spojím s nějakou Vláďovou objednávkou, ale ten si to vždycky objednal bez zeptátní, jestli něco nechci přihodit, takže z mé strany zatím nic. V minulosti jsem byla mile překvapena nákupem na Mallu, protože na rozdíl od Alzy se u něj dá využít funkce platformy givt.cz, která přispěje určitou procentní částku z vašeho nákupu na vámi zvolenou neziskovou organizaci. Ale … vylatí se to, když si člověk obědnává třeba jednu dvě větši věci od jednoho prodejce (ideálně přímo od Mall), ale když si do košíku naházíte věci třeba od deseti růných prodejců, tak pak si musíte zaplatit i 10x dopravu. Nebo jsem někde přehlídla tlačítko, ať to všechno sloučí do jedné zásilky (sloučit do jedné šly pouze věci přímo od Mall). Takže jsem to z toho košíku zase vyházela (vše, co vím, že pak můžeme pohodlně koupit v Globusu) a nechala si jen to, co nevím, kde bych sháněla. Naštěstí to byly jen dvě věci z papírnictví a vyzvedávat (a platit) si tak budu pouze jeden balík. No což, končím pro letos s nákupy.

Jo a ještě jedna zkušenost – obchod vevio.cz. Pořád mi na něj vyskakovala reklama na Facebooku, tak jsem nakonec neodolala a tři drobnosti si vybrala. No a ačkoli se Vevio tváří jako český online obchod, jde o překupníky věcí z Číny. Je to jako by taková nákupní online galerie zprostředkující produkty za Aliexpresu a podobných. Což znamená, že mají dodací lhůty 5-40 dní. A dle reakcí na facebooku ani to ne. Lidé si stěžovali na nekonečné čekací doby a hlavně na kvalitu výrobku, pokud vůbec dorazily. Mě to kupodivu vše dorazilo v pořádku i v odpovídající kvalitě. Nejsem ten typ, co by si takhle online kupoval kabát za 2000 Kč. Takže moje objednávka byla asi ve výši 500 Kč a rozdělili to do tří balíčků, kdy první dorazil po cca 14 dnech a další po asi 43 dnech. No znovu tu už nakupovat nebudu.

V Curychu jsme v rámci uspoření místa při stěhovaní prodávali, co se dalo. I dlouho nám dobře sloužící IKEA komodu Brimnes. No a při zařizování nového pokoje vyšlo najevo, že přeci jenom nějakou komodu/prádelník budeme potřebovat. Trochu jsme se rozkoukali na internetu a jeli se podívat do Sconto a IKEA. Zároveň máme vedle plánované komody místo i na pracovní stůl, takže to musí rozměrově a typově sedět.

Pokračovat ve čtení

21.6.2019

Ve svém e-mailu jsem si všimla, že mi jednou měsíčně chodí výpis, kolik lidí shlédlo jedno naše specifické album na Rajčeti. Dost mě otravuje to každý měsíc mazat :-), album je už staršího data a statistiky přístupu mě vůbec nezajímají. Kde to ale nastavit? A proč mi to vlastně chodí? Asi jsem si kdysi hrála s Google Analytics a toto bylo takové mé cvičení. Od té doby jsem na to nesáhla a už vůbec nevím, co kde nastavit (a jak se přihlásit). No ale s naším novým blogem by to mohlo být zajímavější. Ráda bych věděla, jestli počet čtenářů převýší počet úzkého rodinného kruhu :). Kdyby Vláďa dělal zápisky ze svých lezeckých výletů, čtenářská základna by se jistě rozšířila. Ale to ve výsledku stejně není cílem. A navíc teď už bude mít Vláďa s horskými velikány utrum. V Čechách to nebude jako tady, že si lanovkou vyjedeme do 1500 m, odkud teprve budeme vyrážet na výlet (na dalších 1000 výškových metrů). Ale musí se nechat, že zatím není z české krajiny znechucen, ba naopak – na běhání a bikování mu zvlněná krajina v okolí Prahy vyhovuje, počet trailů a flow (ať je to co je to) se od našeho odjezdu do Švýcarska také výrazně navýšil a při jeho povídání o posledním cyklovýletu měl hvězdičky v očích :-).

Pokračovat ve čtení

Trošku prozkoumávám různá natavení, teď jsem narazila na toto, tak v rámci cvičení, to zde prezentuji, jinak si toho vůbec nemusíte všímat 😉

  • 779 posts
  • 16 pages
  • 51 drafts
  • 632,125 words
  • 3380 total comments
  • 0 comments in queue
  • 799 comments approved
  • 2 registered users
  • 28 categories
  • 122 tags

Vrátili nám trochu peněz ze švýcarských daní, tak kam s nimi, že? Pročítám web a sem bych si chtěla zaznamenat pár tipů a věcí k přečtení.

Jo, a momentálně jsou k dispozici nějaké „refferal-code“ (pozvi přítele) na platformy Bondora, Bondster, myslím, že i Zonky.

Další podobné: Zářijový investiční pelmel, Investice nejen do realit, p2p půjčky.

Během stěhování jsem toho zas až tolik nevyhodila, takže ve sklepě máme několik krabic s mycími a čistícími prostředky (kartáčky, WC čističe, opalovací krémy na 100 let dopředu, atd.). Ale už nemáme zásoby šampónu a tělového mléka (obzvlášť v zimě mám dost suché ruce, takže mám krém v každém pokoji a krémuji). Takže jsem se vypravila koupit si nový. No a zkrátka, prošla jsem několik drogerií a nějak jsem se nemohla přesvědčit ke koupi další ohromné tlustostěnné plastové tuby, když mám už (ne)jednu velkou doma, která funguje. Kdyby se tak dala znovu naplnit. No ale čas mě tlačit, takže jsem šáhla po kokosovém oleji ve skle a jela domů.

Pokračovat ve čtení

Asi to nejdůležitější, co se děti v první třídě naučí.

Jsem taková rozpolcená. Jako ano, říkali, že ta Eliščina bilingvní skupina to bude mít náročné, ale v češtině se učí písmenka, maximálně slabiky, vše tiskacími, a v němčině už mají číst celá slova (!) a navíc rozlišovat velká a malá písmena? Takže zatímco nyní v němčině trochu nestíhá, vzápětí se v češtině bude nudit, protože to už vše bude znát? Takže místo toho, aby se čtení slov naučila ve škole, musíme to udělat my doma a pak bude nuuddááá. A navíc jak na to? Jako běžný čtenář nedokáži tak trochu pochopit v čem je problém – přečte písmena, utvoří slabiky, ale celé slovo nepřečte? He? Asi to není tak jednoduché. Tak jsem se chtěla inspirovat, jak na to, a našla jsem pár zajímavých odkazů. Ono ale stejně není čas něco takového trénovat. Prostě jedeme dokola slova, která měli, a snad se ji to dostane pod kůži. Jasně, že dostane, ale jsou to nervy.

Pokračovat ve čtení

Mám takové malé deja vue, takže možná jsem to už někdy někam psala. No ale což, takovéhle triky se hodí vždy.

Takže až vám také někdy vaše děti počmářou bílou tabuli na smývatelný fix permanentím fixem (který jim tatínek v dobré víře, že to je ten správný, dá) tak už vím, čím to jde nejlépe dolů. Není to ani technický líh, ani doporučovaná směs zubní pasty a sody, ale odlakovač na nehty. Tím to šlo samo. Ale raději dělat venku, padlo na to velké množství odlakovače (tabule byla samozřejmě počmáraná celá) a doma bych se tou dobou už asi udusila. Jo, a ze dřevěné části jsem to vzala rovnou smirkem a na jaře to přetřu lakem. A kupodivu na to pak jde tím smývatelným fixem zase dobře psát, trošku jsem se bála, že ten odlakovač pak bude odpuzovat barvu. (pozn. dle kamarádky to prý jde i dětskými ubrousky … na tenhle všestranný nástroj jsem úplně zapomněla! … jdu to zkusit na troubu :-))

Od té doby, co jsme se nastěhovali (tzn. už 2,5 měsíce), řešíme pojištění domácnosti. Obešli jsme několik pojišťoven (ČPP, Allianz, Kooperativa), až jsem na doporučení zkusila ePojištění – online srovnávač nabídek. Osobně nevidím ve výsledku rozdíl mezi tím a Chytrým Honzou, což je také srovnávač na kde co. Už dříve jsem narazila na Direct pojišťovnu (běžela na ní reklama i v Curychu na anglické tv), ale na internetu jsem se dočetla (tedy co se týká havarijního pojištění) ne moc dobré hodnocení (ale zase spíš lidé napíši špatné hodnocení, než dobré), ale zaujalo mě online sjednání a jakási jednoduchost a levnost.

Pokračovat ve čtení

  • Není den, abychom nejeli na koloběžkách.
  • Náš zahradní domek slouží svému účelu parádně.
  • Máme zásoby jablek, cibule, česneku a brambor na zimu.
  • Přechod na zimní čas jsme přežili dobře, ale brzká tma odpoledne je otrava. Eli byla v prvním týdnu překvapená, že jsem ji vyzvedávala ze školy „až v noci“.
  • Již nám předělali postel na míru v dětském pokoji, takže nyní je to už vše hotové. Jen tedy pár detailů … mohl pán při „opravování“ být trochu opatrnější, ale o tom asi víc ve vlastním článku (určitě bude tady). Jinak skříň funguje parádně. Ale potřebujeme prádelník, ložní prádlo a ručníky se tam už nevejdou.
  • Pomohla jsem s organizací Běhu o koláč Panny z Dívčích Hradů pořádaného SK Zlíchov. Spolu s dalšími jsem v cíli zapisovala závodníky. Ne, nemáme na tuto akci pronajaté čipy.
  • Šli jsme na strašidelnou stezku ve Hvězdě. Šli jsme až za tmy a byl to masakr … takových lidí! Nejprve jsme prostáli frontu na sedmi úkolech, které byly na rovince od Vypichu ke Hvězdě. A nakonec, když už jsme byli celí unavení, přišla vlastní stezka odvahy, ale kvůli množství lidí nebyl pro strach prostor.
  • Pomáhali jsme sázet sad v Tlučni (Litoměřicko). S Vláďou a Matym jsem nakonec zasadili 10 jabloní a nějakých křížených meruněk.
  • Skoro jsme šli na Čimický lampionový průvod, ale když jsem v cca 16:45 Eli (se spícím Matym, který mi po dvou hodinách na hřišti usnul na koni) vyzvedla … vyčetla mi, že ji vyzvedávám až v noci a když ještě v autobuse zjistila, že druhý den je normálně škola, řekla, že by raději rovnou domů (což jsem se stále spícím Máťou kvitovala s povděkem), že má ještě úkoly.
  • S Máťou a K+V jsme zašli na hřiště u Hlavního nádraží. Nikdy jsem tam nebyla a byla jsem mile překvapena. Je oploceno vysokým plotem a jediný vchod je hlídaný, takže dovnitř se nedostanou žádné pochybné existence, bylo tam čisto, parádní prolejzky, pískoviště, WC. Super. Kluci si tam dvě hodiny parádně vyblbli.
  • Zasadili jsme jednu švestku v komunitní zahradě ve Vinoři. Počasí ale nepřálo, takže ačkoli byly děti dle mého názoru dobře oblečené, klepaly kosu, takže zůstalo jen u toho jednoho stromečku. Alespoň jsme si prohlédli prasátka, husy a slepice, a celí od bahna jsme zase jeli domů. Odpoledne jsme si užili v teple rodinnou oslavu, kde se nás sešlo rovných 27!
  • 11.11. svatomartinská husa (bez Martina) ve Vila Kajetánka byla parádní.
  • Eli sleduje Star Dance a je u toho u vytržení – obzvlášť, když jedna dvojce dostala tři desítky v hodnocení, to byl víc řev, než když dáme na olympiádě gól 🙂
  • Vláďa vymyslel, jak sledovat britské kanály, na které jsme byli zvyklí ve Švýcarsku, přes internet v Praze. Takže sledujeme zase Master Šéfa, Escape to chateau, a probleskl i Big Ben Theory 🙂 Maty je zatím spokojený s Jak ulovit draka seriálem (v němčině na Toggolino.de), a na český večerníček není po večerech kvůli domácím úkolům vůbec čas. … zkonstatovali jsme totiž, že se na zahraniční pořady s českým dabingem prostě nemůžeme koukat. Takže na českých kanálech pouštíme jen české filmy.
  • Dořešila jsem pojištění domácnosti. Pánovi z ePojištění jsem dala definitivně košem a zařídila si to sama online u Direct pojišťovny. Vlastní článek zde, byl to boj.
  • 16.11. Konečně „volná“ sobota – díky mrazíkům už meruňka shodila skoro všechno listí a my máme tak další vrstvu do našeho nového kompostéru (aby to nebyl jen nudný kuchyňský odpad). Vláďa před týdnem zryl nové políčko na jaro a dnes jsme rozbili velké drny a doplnili jsme kompostem (kupovaný). Odpoledne jsme šli do chaberského dvora na představení o Zvědavém slůňátku na závěr do kavárny Pod Pavlačí na dortík. Vláďa byl mezitím v Kokořínském dole na kole a přidal se k nám na dortík.
  • Objednala jsem hromadu německých knížek, abychom s Eli mohli číst.
  • Vláďa si pochvaluje, jak tady všem pěkně česky rozumí 🙂 Za mě také fajn, protože část věcí mohu vždy přehrát na něj. V Curychu se leckdy vymlouval, že jim nebude zase rozumět německy a oni nebudou chtít mluvit anglicky.