Tak padla má poslední výmluva „proč nemohu chodit běhat“ – v sobotu jsme mi šli do specializované prodejny (Triexpert) vybrat nové běžecké boty. Docela tam byl nával – jde o to, že se tu podívají na váš běžecký styl přímo na běhátku (naboso) a případně i statické rozložení sil na chodidle a pak kolem vás pobíhají, hodnotí, apod. Kdo by nechtěl takovou pozornost? 🙂 Také „prodavač“ uvítal informace, co všechno „špatně“ na noze mám (plochá, apod.) a pak mi přinesl tři páry. Překvapilo mě, jak velké boty jsem si nakonec koupila. Když se zpětně ohlédnu, tak jsem měla asi všechny běžecké boty malé. A Vláďa mi vytknul, že jsem si moc párů nevyzkoušela. On že prošel minimálně osmery. Proč bych měla zkoušet další, když už mi nějaké sedly?

No a v neděli jsme je šli s Vláďou vyzkoušet do Šárky. Naplánované to bylo, to jako musím uznat, moc pěkně. Příroda, kopce moc ne a když ano, tak jsem do nich směla jít volnou chůzí :D. Ale i tak mě tak po půlce začalo bolet v zákolenní jamce 🙁 Naštěstí jsme před sebou již měli závěrečný kopec, který jsme použili na vydýchání :). A ještě jsme si udělali odbočku ke kešce na krásnou vyhlídku na Hvězdu.

A závěr? Ještě teď mě bolí nohy. A jak! Hrozně! V pondělí jsem byla ráda, že jsem mohla sedět celý den u počítače. Dojít si do kuchyně pro něco na zub o patro výš bylo příšerné. Ještě že máme v pokoji ukrutné zásoby ze Švýcarska :D.