Jak Vláďa pořád nemůže najít parťáka na ty jeho dlouhé rogainingy a v září zrovna je jeden kratší (kde bych to s ním i zkusila), rozhodla jsem se vyzkoušet svoji chodeckou kondici (když jsme teď bez dětí) a navrhla nějaký výlet, který by měl kolem 20 km. S dětmi chodíme třeba kolem 10 km a zabere nám to celý den. Nejdelší jsme zatím dali na Kleť, to bylo 16 km a to bylo už docela dost. Takže idea byla dojet někam vlakem a jít domů 🙂 Vláďa mi dal na výběr buď Kralupy nebo Okoř. Do Kralup je od nás lepší spojení, tak bylo rozhodnuto.

Pokračovat ve čtení

Loni jsem psala o výzvě X-challenge a o naší modifikované výzvě “ultrakopce”. Tolik jsme jich najednou nezdolali, ale v odškrtávání budeme pokračovat, takže si je sem pěkně chronologicky seřadím a budeme doplňovat. Mapa ultrakopců a tisícovek zde. A pak ještě existuje web a aplikace Horobraní, kde jsou úplně všechny možné kopce. Jsou tací, kteří jich za den dají třeba 40. Nejprve mě ta myšlenka nadchla, ale poté, co jsem zjistia, že na jeden z kopců (nedaleko Chaber) jdu jednak z kopce a navíc “vrchol” je někde uprostřed pole, a aplikace neumožňuje zalogovat vrchol pokud od něj nejste cca 50 m, tak jsem to zavrhla. Nebudu někomu lézt na pole, navíc ten vrchol byl nějaký divný. Takovéhle honění za body fakt nemusím. Zůstaneme u našich ultrakopců a tisícovek 🙂

  • Rozhledna Varhošť – 09/2020, kopec, 639 m n.m..
  • Říp – 1.5.2020, ultrakopec, 455 m n.m
  • Rozhledna Varhošť – 09/2020, kopec, 639 m n.m.
  • Nedvězí – 28.10.2020, ultrakopec, 458 m n.m
  • Pramenáč – 8.11.2020, ultrakopec, 909 m n.m.
  • Bezděz – 21.11.2020, ultrakopec, 604 m n.m.
  • Milešovka – 6.12.2020, ultrakopec, 837 m n.m.
  • Devět skal – 26.6.2021, ultrakopec, 836 m n.m.
  • Kleť – 6.7.2021, tisícovka, 1085 m n.m.

Když jsme Eli vyzvedávali v sobotu na začátku léta v Kašperkách u kamarádky, měli jsme před sebou další tři dny volna. Tak kam? Napadli mě kamarádi v Křemži (kousek od Budějovic). Vtipné na tom bylo, že oni zrovna v neděli odjíždí na týden pryč. To prý ale neva. Nechají nám k dispozici celý dům i s bazénem. Jen jim budeme zalévat zahradu a krmit kocoura. Paráda. Ještě v sobotu jsme si stihli zakeškovat v okolí (4,5 km).

V neděli jsme si popojeli autem do Hluboké nad Vltavou. To jsme nemohli vynechat. Dovnitř jsme nešli, děti byly otravné i tak. Zajímala je pouze zmrzlina. Ale musí se nechat, že Eli neomylně poznala, že se na Hluboké točila Pyšná princezna. Cestou podél Vltavy jsme se dosali až do adrenalinového parku. A s ohledem na věk našich dětí jsme šli rovnou do Špuntária. Což je oddělený menší areál, kde si menší děti vyhrají až až – hopsací polštáře a hrad, prolejzka, šlapací autíčka, ohromná klouzačka, … pro rodiče pak relax zóna s pohodlnými sedacími polštáři. Kafe tedy nic moc, ale na sluníčku (pod ochranou sítí, aby to tak nepralo) se i tak krásně usínalo (v hlídání dětí jsme se střídali :-)). Děti tam řádily dvě hodiny. Pak jsme si ještě dali super bosonohou stezku a pokračovali jsme kolem rybníků Naděje, Velký Zvolenov a Munický až zpět k autu. V autě v tyhle horké dny nechávám záchranou lahev s vodou, byli jsme už úplně na dně našich lahví. Studená sice nebyla, ale vařicí také ne. Dnes to bylo 6,5 km.

Pokračovat ve čtení

S Vláďou jsme byli na kajakářském kempu v Brandýse.

Zkouším platformu Roklen – online směnárna. (Ne)výhoda je, že akceptují směny až od 1000 EUR. Na druhou stranu na rozdíl od Revolut tam při jednorázovém větším převodu nejsou nějaké nadstavbové poplakty a vzhledem k tomu, že Roklen má bankovní účty u několika českých bank, tak převody se dají vyřídit v rámci jednoho dne. u Revolut bych počítala tak 4 dny (poslat peníze, směnit, poslat peníze zpět).

Pokračovat ve čtení

Po testování packraftů na Vltavě (během 1. povodňového stupně) se nakonec (na místě) Vláďa rozhodl ho koupit. Následně jsme v květnu sjeli poslední 10 km úsek Jizery. No a pak jsem řešila, jak to Vláďu nejlépe naučit. Ono na klidné vodě (což Jizera je) se to učí hůř, než když to teče. Tak jsem se mrkla na stránky kanálu v Brandýse a odtamtud jsem se dostala na stránku Zažij vodu. Tak jsem jim napsala, jak to je s možnými kurzy a ono hned víkend na to jeden probíhal. Tak jsem nás hned přihlásila a bylo. Vhodné pro začátečníky i pokročilé.

Pokračovat ve čtení

(4.6.2021, chronologicky, jak to bylo v průběhu května zaznamenáno)

Pořád dumám, jakým stylem zakomponovat a nakombinovat na zahradě sud na dešťovku s víkem, pítko pro ptáky a malé jezírko. Narazila jsem na Jezírka Banat , kde mají mimojiné i záchranné plováky na drobné zvířectvo, fontánky, UV samolepky na sklo, krmítko pro motýly, a podobné vychytávky. Takže plovák již máme doma a vypadá ok. Zatím zachraňuje pavouky a včely.

S Vláďou jsme se zúčastnili závodu Jasoň a drsoň (v kategorii Jasoň) a skončili třetí! Více v článku zde. (Původně jsme byli druzí, ale ještě se později dělaly úpravy časů, takže nakonec třetí).

Pokračovat ve čtení

Nevěřila bych, že tak brzy (1,5 roku po návratu do Čech :-)) pojedu s Vláďou na závody (když uvážím, že nemám vůbec nasportováno). Ale slovo dalo slovo (Vláďa se zná s organizátorem, který navíc bydlí nedaleko nás), covid pomalu ustupuje, tak proč ne. Ale Vláďa mi musel slíbit, že to pojedeme na pohodu (ono by to ani jinak nešlo). A ještě jsme se museli u organizátora dovolit jet v kategorii Jasoň (to je totiž pro začátečníky). Až zpětně jsem si dohledala výsledky a zjistila, že už jsem to 3x jela v kategorii Drsoň! 😀 To je povedené. Pamatuji si jen ten první rok (2007), kdy jsem to kvůli Vláďově nemoci, jela s kamarádem Karlem. Kdo chce, může si nastudovat pravidla zde. Ve zkratce jde o orientační závod na horských kolech s vloženými dalšími atrakcemi. Jak název závodu napovídá (pro znalé), celé to je s poctou Járovi Cimrmanovi. Jo a jak pročítám zpětně historii, tak si na ročník 2008 vzpomínám :-). Letošní “živé” kontroly byly s ohledem na covid vynechány (alespoň v Jasoňově kategorii). Jen na začátku byl běžecký orienťák a mimo měřený čas plavba na paddleboardu. A následně u každé kontroly na kole i cimrmanovská otázka – poznávačka divadelních her.

Pokračovat ve čtení

Altra Escalante – Tak tohle je moje první teniska se širokou špičkou a je to naprosto úžasné. Ta volnost prstů, to je pohoda. Mají relativně tenkou podřážku a svršek je hned mokrý i od rosy. Momentálně moje nejnošenější boty, než otevřou obchody a budu se moci podívat i po něčem dalším.

Kromě tenisek bych užila i nějaké širší outdoor boty. Vzpomínám si, že kdysi kdysi byly super Lowa, ale už dlouho mi žádné nepadly. Mé oblíbené Merrell Azura nejsou de fakcto k sehnání. A ne všechny Merrelly jsou široké. Naposledy jsem kupovala Merrell Crosslander v Decathlonu a ačkoli to byly snad nejširší boty, co tam měli, tak po nějaké době mi to přestalo vyhovovat. Jako dá se v tom chodit, ale když teď mám srovnání s boty Altra, tak to jinak vnímám.

Během hledání na internetu jsem narazila na diskuzi, že k širším patří Keen Durand (ale ty jsou spíš pohorky) a boty Inov-8, což jsou opět tenisky.

Pak jsem ale narazila na následující dvoje a to mě nadchlo a musím si je někde vyzkoušet. Trošku smutné je, že všechny tyto širší boty jsou zároveň i trochu barefoot (takže mají tenkou a měkkou podrážku), což mi ne vždy vyhovuje.

  • Díky online výuce jsme, v rámci Prahy, volní a střídáme tak Prahu 6 a Prahu 8. Před přesunem se vždy všichni otestujeme. Tak jako tak trávíme čas hlavně na zahradě. V ulicích stejně nikdo není (hustěji bylo jen při procházce na Kulaťák (vyzvednout knížky v knihkupectví)).
  • Velikonoce jsme strávili doma malým rodinným BBQ. Stihli jsme to – dle předpovědi začalo ve tři pršet a pak i sněžit.
  • Den před snežením bylo krásně, takže jsme připravili záhonky a zasadili hrášek (tři druhy), ačokču, ředkvičky (tři druhy), kopr a koriandr. Tak uvidíme, co z toho bude.
  • Doma (P8) nám meruňka ještě nerozkvetla, tak snad ji mráz neublíží jako loni. Doma (P6) víkend před sněžením celá rozkvetla během dvou dnů, tak uvidíme, co s ní ten mráz udělal.
  • Koupili jsme paddelboard. Tak jen, co otevřou okresy, jedeme to vyzkoušet.
  • ING končí, tak dokončuji přechod k Reifensenbank. Zatím bez problémů, tak uvidíme, co jejich služby. Nic po nich nechci, jen tam chci nechat peníze ležet.
  • 17.4. V týdnu opět sněžilo, ráno je kosa, déšť … Před týdnem jsme koupili u Chládka malé salátky k zasazení, ale co s nimi teď v té zimě? No po několika dnech čekání na lepší počasí holt museli do země počasí nepočasí. Některým jsem vyrobila provizorní minifoliovníčky z PET lahví a celé jsme to překryli bílou netkanou textilií ve dvou vrstvách, tak snad se chudinky vzchopí. … Stejný problém mám s jahodami. Už mi dorazily poštou a přežily, tak teď v té zimě musí do země, protože jsou jen v pytlíčku bez hlíny. Maliny jsou už v zemi.
  • První týden “děti do škol” je za námi, Eli měla zatím jen online, je na řadě až za chvíli. Děti již byly paní učitelkou instruovány, jak to s těmi testy bude.
  • Naučila jsme děti Prší. Maty strávil dvě hodiny vystřihovánkami 🙂 Končně nebyla kosa, že bý umrzaly při práci na zahradě prsty, taa jmse zasadili salát (Vláďa) a jahody (10 ks malinojahoda ‘Mieze Schindler’ a 10 ks poloranných ‘Senga Sengana’) a vyseli kopr. Tak uvidíme, jak se to s počasím popere.
  • 19.4. Eli jede první týden “offline” ve škole. S Máťou jsme navštívili po dlóóóuhé době ZOO. Na plošince v minipidiautobuse jelo pět kočárků. Divím se, že řidič nikoho nevyhodil. V ZOO bylo podle mě více lidí, než zvířat. Respirátory povinné (mělo je tak 3/4 lidí, a z nich tak 3/4 správně). Restaurace zavřené (pouze výdejní okénka a automaty), pavilóny zavřené a do toho začalo pršet již dopoledne (mělo to přijít až v půlce odpoledne). No ale i tak si to Máťa užil.
  • Konečně také otevřeli okresy a my vyjeli na chatu. Z loděnice jsme konečně vyzvedli singl kanoi. Nafoukli jsme u Jizery paddleboard a vyzkoušeli. Nejprve tedy v kajakové verzy (přeci jen Jizera měla 9°C, tam se mi nechtělo padat. Ale nakonec jsem to zkusila i ve stoje a šlo to. Týden na to jsme si zajeli zapádlovat v pátek odpoledne, bez dětí – Vláďa na SUPu (SUP – stand-up paddeling, tzn. na prkně 🙂 ), já na singlu, pěkně po Jizeře a Labi. Musí se nechat, že klečení pro mě už není a budeme se prát o SUP. Na druhou stranu Vláďa kajaková úprava prkna zaujala a je ochotný to zkusit na kajaku. Takže začneme zlehka a v půlce května vyrazíme do Tróji na Test packraftů ROBfin a MRS!

Fotky: volně přístupné zde, s heslem zde.

Ten čas letí, … když se člověk “dobře baví”. No nevím, přijde mi, že mi ten čas jen tak proplouvá mezi prsty. Na konci února Eli začaly jarňáky a pak už do školy nešla. Hned na prázdniny si už nesla všechno učení. A bylo vymalováno. My jsme se doma otestovali a dva týdny strávili u babi s dědou (naši obec/okres jsme neopustili 🙂 ). Eli třída měla již z předešlé online výuky zlušenosti, takže přechod byl hladký. Jen člověk musí být trochu důslednější a dbát na takové ty drobnosti, aby byly vyčištěné zuby, aby se dítko na výuku převléklo z pyžama, aby penál byl jakž tak vybaven a né že se každou chvíli pro něco běží do pokoje a tam se to hledá po všech čertech, případně se mezitím rodič sprdne, že zase něco nevytiskl. Nebo vysitkl, ale nechal v tiskárně. Do toho si M. chce pořád hrát. Naštěstí se často nechá vtáhnout do her typu “jdeme vařit”, “uklidíme pokoj”, “jdeme pracovat na zahradu” (kde tedy většinou já pracuji a M. si dělá bůhvíco … nedávno objevili tyčky k rajčatům, takže oblíbená hra posledních dní je trénink hodu oštěpem, až budeme muset lovit zvěř k jídlu).

Pokračovat ve čtení