• Úplně nejnovější věc, kterou vyzdvihuji (bože, jak já těm „i“/“y“ odvykám … že mi nějakou tu chybku odpustíte?) do nebes, je „bug“ (v angličtině to zní lépe, než v češtině „brouk“), nebo-li asi správněji „hands-free“. Prostě něco, z čeho můžete poslouchat audioknihy a nemusíte pokaždé strávit pět minut rozmotáváním kabelů!! No není to geniální? Pokaždé, když tuhle malou potvůrku vytáhnu z kapsičky, tak nechápu, že jsem si to nekoupila už před lety :-). Mám od Sony model MBH20 a stálo to ani ne 20 CHF. Navíc se tím dá i telefonovat (zatím tedy ještě nevím, zda tím nějak mohu hovor i zvednout/utnout, nezkoušela jsem). Takže top top top 1 🙂
• Další věc, u které mě vždy překvapí, jak dobře to funguje, je ve výše uvedeném článku také zmíněná – termoska Primus se šroubovacím uzávěrem (ne tím vyskakovacím, ten stojí zaprd). Voda si udrží po celý den teplotu, kterou tam nalijete.
• Další věc ani nevím, jak se jmenuje, ale je to cool. Jak jsem psala, že se zbavuji a prodávám nepotřebné věci, tak to většinou posílám poštou. Což znamená většinou balík. A to často znamená krabice a lepenka. Mám výbornou lepenku, která parádně drží. Nevýhoda – parádně drží … na všechno. Jak já s tím vždy bojovala! No a konečně jsem si koupila „tape dispenser“ (česky asi dávkovač pásky). Ne ten na kancelářskou malou lepenku (ten je mimochodem taky fajn … postupně se probojovávám k neustále robustnějšímu provedení. Eli se mě jednou ptala, na co to je dobré – tak jsem říkala, že pak můžeš lepit lepenkou jen jednou rukou – odmotáš a utrhneš o zoubky jednou rukou, nepotřebuješ nůžky … tak mě opravila, že i na tohle potřebuješ dvě ruce – jednou rukou držíš lepenku, druhou ten dávkovač – a měla naprostou pravdu!), ale pořádnou (bez rukojeti), asi něco jako toto. K tomu v akci tři role lepenky. Chvíli mi trvalo, než jsem chytla ten správný grif (svědkem budiž řádek malých vpichů na noze), ale nedám na to dopustit.
• Pak v běžném životě užijeme různé krabice a krabičky na hračky. Jsou všude (ty hračky)! Asi se nějak tajně v noci množí, či co, fakt to nechápu, kde se všechny vzaly.
• Cestovní hrnek na kafe. Mám ho teprve chvilku, zatím jen jedno použití, ale je to cool a hned si s tím připadám „zelenější“. Teď jen doufat, že až si jednou zase budu objednávat kafe s sebou, bubu ho mít u sebe. Hrnek Stojo.
• Externí disk WD 1T – jak částečně pracuji z domova a částečně v práci, tak potřebuji vždy pracovat na poslední verzi toho, na čem zrovna pracuji. Cloudům moc nevěřím (a zapomínám hesla … ano můžete si nechat vygenerovat nové, které vám pošlou na meil – a co když si zrovna nevzpomenu ani na to?), takže to tahám všechno v téhle malé krabičce, i se všemi fotkami, které každý měsíc „zálohuji“ na rajče (výběr cca 100 fotek) a jednou za rok na náš externí záložní úložiště dat.
• Samouzaviratelný (autoseal) termohrnek značky Contigo. Něco na tento způsob, ale asi starší verze.
• Smoothiemaker, aneb malý, ale účinný mixér na ovocné koktejly. Značka Trisa. I na české poměry (kupované ve Švýcarsku, dostala jsem od kámošky) vyšel levně (cca 1000 Kč, což je polovic, tedy podle varianty, ve srovnání s všude inzerovaným Nutribulet). Navíc nádoba, ve které se to mixuje je zároveň lahví, ve které si smoothie můžete vzít s sebou. Víčko se trochu blbě čistí, ale smí do myčky. A mixovací nádoby jsou k tomu tři. Takže s Máťou si občas uděláme ovocný mix na sváču.
• Ruční mixér ErgoMixx Bosch. S metlou, sekáčkem a malou nádobou, štelovatelná rychlost (1-12+trubo). Cenově super, malý, ale výkonný. A jedna metla je akorát na vyšlehání sněhu jen z pár bílků. Když mám dělat sníh z 12 bílků, tak na to mám jiný kalibr (Kenwood Chef Titan s různými nástavci).
• Univerzální cedník od Tescomy. Je to „blbost“, ale mě to šetří nervy – často boj s pokličkou při cezení těstovin a jiného prohrávám. A tohle funguje výborně a na různé velikosti hrnců.
• „Škrabka“ na sklokeramickou desku. De facto břitva s rukojetí. Kolikrát mi muselo přetéct ohřívané mléko, než jsem se naučila, že od plotny opravdu nesmím odejít ani na minutku. Tímhle se to nejhorší připečené seškrabe, aniž bychom poničili desku. Paráda.
• Batoh salomon sky 21 – každodenní používání na něm za posledních  pět let (možná trochu víc) nechalo viditelné rány 🙂 Tohle je opravdu nejlepší batoh na denní použití. Nechybí kapsička ve víku, vnější šikmá kapsa na drobnosti, které mají být po ruce, neocenitelné dvě kapsičky v bederním pásu (bohužel malé na můj nový velký telefon, ale na klíče dobré), dvě boční kapsy na lahve, kam se v klidu vejdou tři půllitrové lahve, poutka na hole. Jako základní výbavu v něm stále nosím pěknou hromadu věcí, takže i „prázdný“ váží alespoň tři kila :-). Záda jsou lehce vlnitá pokrytá síťkou, ne prohnuté. A samozřejmostí je oddělení na vak s vývodem, což ve městě používám spíš na A4 dokumenty.
• Tyčový lux bez kabelu, bez pytlíku. Kabely mě jednou zabijí. Ale tohle, tohle je pomocník na každý den – Samsung PowerStick. Navíc vyhrál Design Award 2018. Cenově srovnatelný s luxy Dyson (takže drahý), ale vždy po ruce, výkonný, ale relativně tichý.
• Audio kabel do auta na propojení auto repráčků a chytrého telefonu – k poslouchání audioknih, pohádek a písniček, které má člověk díky chytrému telefonu stále u sebe.
• DripIt kafe. Snad od všech, komu jsem tenhle malý „zázrak“ na cesty (či jen tak do kanclu) dala, si je pochvaluje. Chytré a chutné.
• Wimmelbuch. Toto patří spíš do kategorie „pro děti“, ale na cestách (i doma) jsou tyhle leporela k nezaplacení.
• Apka My Groceries – na tvoření sdílených seznamů. Používáme to již několik let na všechno možné. Takže jsem „zainvestovala“ (5 CHF) do placené verze bez reklam, protože jsem často kvůli vyskočivší reklamě omylem smazala položku ze seznamu a nebylo jak si vybavit, co to bylo.

Toť prozatím vše. Určitě budu věci dodávat. Nebo se můžete podělit vy se mnou o vaši nejoblíbenější / nejpraktičtější věc.