10.3.2019

Kdybychom bývale zůstali v Curychu, tak je volba jasná – spádová škola pět minut od baráku. Eli by tam pravděpodobně chodila s dětmi ze školky. Ne na 100%. Škol je tu hodně a děti budou přiřazeny dle volných kapacit s přihlédnutím k jejich bezpečné cestě do školy.

Vybíráme školu v ČR (zatím bez konkrétního města), kde bude i němčina. Nedaří se nám najít nějaký ucelený přehled. Ale Vláďa našel Deutsche Schule Prag. Sice se tam platí slušné školné, ale vypadá to parádně. Líbí se nám i lokalita. Bohužel na internetu jaksi zapomněli napsat, že i prvňáčkové dělají přijímací zkoušky, takže ty jsme propásli a už mají plno. Jako prý se to říkalo na dni otevřených dveří v listopadu … to jsme ještě vůbec nevěděli, že se budeme stěhovat, že.

Našla jsem seznam škol s němčinou v ČR. Většina je mateřských. Pro nás tedy připadá v úvahu: ZŠ německo-českého porozumění v Kobylisích (Ďáblicích), ZŠ K Milíčovu na Praze 4 (ale já jí přezdívám „ta v Hostivaři“, je to u metra Háje) a ZŠ Husova v Liberci. ZŠ Kladskou jsme zavrhli. Slyšela jsem, že to jsou trochu úplatní snobové a navíc je to v centru (to by nám asi vadilo víc). Takže teď si děláme rozhodovací tabulku. Ať tak či tak, nejprve se bude Eli hlásit do některé z těchto škol, poté až se budeme stěhovat, takže ani jedna z nich nebude naše spádová, i když potom asi jo. Takže řešíme, jestli si vůbec můžeme dát více „přihlášek“ (jít k více zápisům) – určitě chceme na zápis do spádové školy na Praze 6 (ať je jistota) a poté zkusit minimálně jednu s němčinou. Z tohoto článku plyne, že přihlášek si můžeme dát kolik chceme. Pak bude slušnost oznámit, kam nastoupí.

Jistě, že Praha je Praha, ale Vláďu hory lákají a po 10 letech „na venkově“ jak pan profesor nazval Curych, když jsem ho poprvé viděla (a o Schwamendingen to platí dvojnásob) mi velké město ani nechybí.

Musíme si ještě detailně prostudovat, co takový prvňáček musí umět, i když trochu doufám, že požadavky v ČR a CH budou podobné a to nám řekne Eliščina paní učitelka, jak na tom Eli je a co máme případně zlepšit. První bod je: zavázat tkaničky, tam má ještě mezery.

Jinak jsem zkonstatovala, že nepohrdnu radou z tohoto portálu (Centrum pro integraci cizinců) :-).

21.3.2019

Tak za sebou máme několik telefonátů i e-mailů se zástupkyněmi ředitelek, případně školní odbor (nebo kterýžto orgán má na starosti školy v daném městě) a mohu vám říct, je to lábuž.

Náš výběr škol se smrskl na tři: ZŠ Husova v Liberci, ZŠ německo-českého porozumění a ZŠ s RvJ K Milíčovu. Vzhledem k tomu, že Eli nemá trvalé bydliště v ČR (případně ji můžeme nahlásit k nám na Prahu 6, nechápu, že tam není nahlášená, asi jsme to dali jen jako korespondenční, … to by ale stejně nic neměnilo), tak ve spádových školách bude vždy na konci seznamu přijatých. Šance tedy jsou v ZŠ německo-českého porozumění, která je soukromá (i když v porovnání s ostatními školami se zde platí na školném za rok to, co jinde za měsíc!), nemá žádnou spádovou oblast a dělají se tam přijímačky. To zní fér.

Nejlepší ale na tom všem je, že na internetu všechny ty informace o bilingvních třídách (ano už i to v Čechách funguje) se moc pěkně čtou, ale realita je pak jiná. Třeba ZŠ Husova v Liberci. Od podzimu 2018 nabízí dvě první třídy – jednu normální, spádovou (její oblast je navíc super malá, ale byla jistota, že tam bude dětí tak akorát na tu jednu třídu), a jednu bilingvní výběrovou. Pro tuto třídu je spádový celý Liberec a děti by měly splňovat určitá další studijní kritéria. Ale hle, najednou je letos ve spádové oblasti 58 dětí. Takže adié výběrová třído. Přijmout musí všechny spádové, že? Musí se nechat, že má Liberec parádně zpracován dokument srovnávající místní ZŠ (zde, pokud by to nešlo, tak to jde odtud a vpravo je „Přehled ZŠ v Liberci a kritéria jejich srovnávání“) – běžně mají třídy naplněnost kolem 80%, ZŠ Husova 92,7%. Průměrný počet žáků ve třídách 1. stupně je mezi 21 a 27, ZŠ Husova 29,7. Výběrová nevýběrová – 30 dětí na jednu učitelku je moc. To i teď Eliščina třída, kde jich je 20 na jednu učitelku, dostala asistentku (kvůli několik zlobivým prckům). Jo a o losování jste již slyšeli? Že když se všichni spádoví nevejdou, že se mezi nimi losuje? No a pak si vemte, že se někdo do dané oblasti přistěhuje. Někdo tvrdí, že ho nevezmou, na jiné škole tvrdí, že ho vzít musí. Takže to je všechno taková sázka do loterie.

Možná si myslíte, že ZŠ k Milíčovu na tom bude lépe, když otevírá 5 prvních tříd. No to se pletete. Mohou tedy přijmout 105 žáků, ale ve spádové oblasti jich mají 121. Takže jistě, na zápis přijít můžeme, ale dostaneme se jen zázrakem.

Začínáme uvažovat o tom, že Eli začne v první třídě s angličtinou a němčinu odsuneme na pak. Ještě si pamatujete, jak jsem tvrdila, že ta německá škola, kde mají pro nadcházející rok již plno, je drahá? To není nic proti školám s angličtinou! Půl milionu úplně v pohodě.

Ve všech článcích se dočtete o „zápisové turistice“. Parádní termín. Také bychom Eli mohli zapsat k sestře našeho kamaráda bydlící v Liberci. Ale to se nám nechce. Jasně, že ředitelé jsou na tohle krátcí, ale nechápeme, jak vůbec lze zapsat dítě na jinou adresu, než mají rodiče?! Jistě bylo mi to takovou nějakou složitou životní situací popsáno, ale stejně. No a Praha 6 má řešení – „že v případě, kdy ředitelé u zápisů narazí na případ, kdy dítě žije na jiné adrese než rodiče, tak to nahlásí sociálním pracovníkům. “ To je přeci naprosto logické řešení této situace. Plus tedy udělat asi více výběrových placených škol, kde i prvňáčkové budou dělat přijímačky. Ať si holt rodiče uspokojí ego. Nebo, jak se tvrdí o švýcarských školách – ať mají všechny ZŠ stejnou úroveň.

24.3.2019

Jak jsem již psala, vzhledem k tomu, že Eli nespadá do spádové oblasti našich favorizovaných ZŠ, bude vždy na konci listu. A pokud se nedostane nikam, pak bude chodit do spádové školy, kam se přistěhujeme. Takže náš výběr začne „nanovo“. V úvahu budeme brát nejen školu jako takovou a její kvalitu, ale i okolí a celé město, kde daná škola bude (no ano, nikde není psán, že se budeme vracet do Prahy). A co se školy a města týče, tak jedním z výběrových kritérií je také, kam, co se zrovna jazyka týče, může dále pokračovat (tzn. například jazykové gymnázium a podobně). Na toto téma je pěkný seznam škol zde.

1.5.2019

Tak to máme za sebou. V týdnu po Velikonocích byla Eli na třech zápisech. V ZŠ německo-českého ( ZŠNČP) porozumění dělala 45 minut dlouhý test/pohovor, u kterého jsme nebyli a ani nevím, co tam bylo. Ve spádové škole na Praze 6 si paní zástupkyně s Eli popovídala, zjistila, jak je na tom s barvami a počítáním a vzali ji. A k našemu překvapení ji vzali i do ZŠ K Milíčovu. A to jsem tam den před domluvenou schůzkou volala rozhodnutá zápis zrušit. Vlastně jsme se jen chtěli zeptat, jestli má vůbec cenu se tam přes celou Prahu táhnout, když mají stejně takový převis žáků. A prý by ji do bilingvní třídy vzali. No ale my s napětím čekali, zda se dostala na ZŠNČP. A včera večer se na internetu objevily výsledky a … ano! Jako jedna z posledních nad čarou, ale ano. Otevírají dvě třídy a brali cca 55 dětí. Takže tam jsme hned psali, že to bereme. A do druhých ZŠ, že Eli nenastoupí, abychom neblokovali místo jiným dětem. Ve smlouvě je, že dítě musí splňovat docela přísný známkový průměr, ale buď to Eli dá, nebo přestoupí. A snad to je záruka kvalitních žáků a školy, uvidíme. Takže tím se i ujasnilo, kde budeme chtít hledat bydlení – Nové Dáblice, Kobylisy, Dolní Chabry, apod.

1.6.2019

Takže to vyhrály Dolní Chabry! 🙂