V době lockdownu, izolace, karantény, prázdnin, apod. na mě na FB vykukují různé výzvy, challenge, virtuální výzvy a běhy a podobně. Jednoho jsme se již zúčastnili – Zoo běhu, kdy děti běžely 500 m u nás za barákem a k tomu jsme si dali 5 km Šmajdu – výlet na Kokořínsku.

No a pak na mě vykoukla tato výzva – během 99 dní zdolat 7 vrcholů sedmi nejvyšších českých pohoří. Kdo již na dané hoře byl a znovu se mu tam nechce, tak může zdolat druhou nejvyšší, ale musí být zachováno pravidlo, že cesta na vrchol musí měřit minimálně 4 km a převýšení být minimálně 500 m. Tato výzva se mi hrozně líbí, ale že bych se na víkend musela táhnout až na Praděd … Takže to asi necháme být …

Nebo si vytvoříme svoji výzvu. Taková Milešovka například dané minimální limity splňuje, navíc je to druhá nejdominantnější hora ČR (pokud jsem to správně pochopila).

Takže nejprve k pojmům:

• Nadmořská výška – svislá vzdálenost určitého místa na Zemi ke střední hladině některého moře. Udává se v metrech nad mořem (m n. m.).
• Převýšení – rozdíl výšek dvou bodů, a to buď absolutních (nadmořských výšek) nebo relativních, vztažených k téže hladinové ploše (jiné než střední hladina moře).
• Kumulované převýšení – součet dílčích převýšení během celé trasy, přičemž záporné převýšení (při sestupu) se neodečítá. Zjednodušeně jde o součet rozdílů mezi sedly (lokálními minimy) a vrcholy (lokálními maximy).
• Prominence – relativní výška hory. Počítá se jako převýšení mezi vrcholem a nejvyšším sedlem s nějakou vyšší horou. Jinými slovy jde o počet výškových metrů, o které musíme minimálně sestoupit cestou na vyšší místo.
• Izolace – vyjadřuje osamocenost vrcholu hory a je definována jako nejmenší vzdálenost vrcholu k nějakému vyššímu bodu.
• Tisícovka je hora, jejíž vrchol přesahuje nadmořskou výšku 1000 m.
• Ultratisícovka – tisícovka s prominencí alespoň 100 metrů a izolací 1 km.
• Hora – výrazná vyvýšenina kupovitého, kuželovitého nebo tabulovitého tvaru s relativní výškou nad okolním terénem 300 m a vyšší.
• Ultrakopec – hora nebo kopec s prominencí ≥ 100 metrů a nadmořskou výškou < 1000 m, takových je v Česku 547.

Tak to bychom měli. Co tedy vybrat? Nejjednodušší je vyjít ze Seznamu hor a kopců v Česku podle prominence. No a pro nás v neposlední řadě důležitý parametr je vzdálenost od Prahy 🙂 Abychom si jednodenní výlet užili, neměla by být dojízdná vzdálenost dále, než 1,5 h. Kromě toho (obzvlášť v době Korony, kdy se do lesa odváží i lidé, kteří se jindy drží spíše ve městech) – chce to něco, kdy není vrchol hned u parkoviště a jiného profláknutého místa.

A ještě lepší seznam: české ultrakopce, kde to mají hezky shrnuto: „Ultrakopec je český kopec s prominencí přes 100 metrů a nadmořskou výškou pod 1000 metrů. Ultrakopce postrádají absolutní (nadmořskou) výšku ultratisícovek, ale relativní výšku (prominenci) mají srovnatelnou, jde tedy o výrazné hory/kopce, jenže v nížších pohořích, případně v nižších částech/hřebenech tisícovkových pohoří.“. Bohužel seznam na těchto stránkách se de facto nedá nijak filtrovat, takže je to trochu nanic. Zajímavěji pak vypadá stránka tisícovky.cz, kde je interaktivní mapa a to už stojí za to.

• Pecný – výška 546 m n.m., prominence 187 m, izolace 22,1 km, pohoří: Benešovská pahorkatina.
• Drbákov – výška 490 m n.m., prominence 127 m, izolace 5,2 km, pohoří: Benešovská pahorkatina.
• Vysoký ostrý – výška 587 m n.m., prominence 114 m, izolace 1,7 km, pohoří: České středohoří.
• Kletečná – výška 706 m n.m., prominence 234 m, izolace 2,9 km, pohoří: České středohoří.
• Ládví – výška 359 m n.m., prominence 106 m, izolace 9,1 km, pohoří: Pražská plošina.
• Kozelka – výška 660 m n.m., prominence 124 m, izolace 3,7 km, pohoří: Rakovnická pahorkatina.
• Tok – výška 865 m n.m., prominence 324 m, izolace 61,1 km, pohoří: Brdská vrchovina.
• Radeč – výška 721 m n.m., prominence 263 m, izolace 15,4 km, pohoří: Křivoklátská vrchovina.
• Krušná hora – výška 609 m n.m., prominence 177 m, izolace 9,6 km, pohoří: Křivoklátská vrchovina.
• Dále též Těchovín a Děd. (Křivoklátská vrchovina).
• Vysoký Tok – výška 546 m n.m., prominence 127 m, izolace 6,4 km, pohoří: Křivoklátská vrchovina.
• Ralsko – výška 696 m n.m., prominence 354 m, izolace 14.8 km, pohoří: Ralská pahorkatina. Dále třeba Bezděz.
• Sedlo – výška 726 m n.m., prominence 416 m, izolace 23,6 km, pohoří: České středohoří.
• Milešovka – výška 837 m n.m., prominence 620 m, izolace 20,2 km, pohoří: České středohoří.
• Říp – výška 461 m n.m., prominence 240 m, izolace 21,5 km, pohoří: Dolnooharská tabule.
• Hazmburk – výška 429 m n.m., prominence 206 m, izolace 6,5 km, pohoří: Dolnooharská tabule.
• Džbán – výška 536 m n.m., prominence 128 m, izolace 17,3 km, pohoří: Džbán.
• Výrov – výška 509 m n.m., prominence 120 m, izolace 3,5 km, pohoří: Džbán.
• Bacín – výška 499 m n.m., prominence 170 m, izolace 5,6 km, pohoří: Hořovická pahorkatina.
• Lejškov – výška 487 m n.m., prominence 106 m, izolace 5,1 km, pohoří: Hořovická pahorkatina.
• Žebrákovský kopec – výška 601 m n.m., prominence 133 m, izolace 4,6 km, pohoří: Hornosázavská pahorkatina.
• Devět skal – výška 836 m n.m., prominence 321 m, izolace 60,6 km, pohoří: Hornosvratecká vrchovina.
• Trosky – výška 514 m n.m., prominence 210 m, izolace 6,3 km, pohoří: Jičínská pahorkatina. (dále též Mužský a Baba).

Jinak podle výše uvedeného odkazu a mého narychlo vytvořeného seznamu vypadají jako velmi dobří kandidáti následovní: Tok (Brdská vrvhovina – se svými 61,1 km je 5. nejizolovanějsí horou) a Milešovka (České středohoří – prominence 620 m – 6. místo). A to je asi to nejvíc nej, co najdu. Pak už jen NEJblíž Praze 🙂 a to se dá dobře najít na mapě ultratisícovek – budou to asi: Ládví (přímo v Praze, chichi), Říp, Pecný, Vlková, Hazmburk, Velký Beškovský, Herinky, a tak dále.

Nakonec jsem na ultratisícovkách našla i excelovskou tabulku, takže to projdeme a uvidíme. Budu sem postupně dodávat naše zdolané vrcholy.

Když si nastavím filtr pouze na ty nejbližší pahorkatiny a podobné kopečky (Benešovská pahorkatina, Brdská vrchovina, České středohoří, Dolnooharská tabule, Džbán, Hornosázavská pahorkatina, Hornosvratecká vrchovina, Jičínská pahorkatina, Křivoklátská vrchovina, Pražská plošina, a Ralská pahorkatina) tak mi to vyhodí 143 kopců. Když uvážíme pouze ty vyšší, než 450 m n.m. (ať to stojí za to :-)), tak jich zbude 120.

A s velkou pompou mohu vyhlásit, že tento týden máme již první kopec – Nedvězí – je to 473. nejvyšší kopec s parametry: výška 458 m n.m., prominence 115 m, izolace 3,9 km, pohoří: Ralská pahorkatina. Zápis o výletě zde (28.10.2020).

Když ovšem přidám požadavek na prominenci minimálně 250 m, tak mi zbude pouze 11 vrcholů a to už je pěkné číslo (ale vypadne mi Nedvězí). Sice mi zase vypadnou ty z mého seznamu, ale což. Takže to můžeme udělat tak, že dáme nejvyšší kopec z každého zvoleného „území“ + zbytek z těch 11. A to jsou Pteč (Benešovská pahorkatina), Říp (Dolnooharská tabule), Džbán (Džbán), Žebrákovský kopec (Hornosázavská pahorkatina), Sokol (Jičínská pahorkatina, případně Trosky, ty mají vyšší prominenci), Ládví (Pražská plošina) a (viz tabulka)

Jinak s ohledem na pravidlo min 500 výškových metrů a různých pohoří, by mi při volbě prominence 300 m zbyly pouze: Tok, Milešovka, Devět skal a Ralsko. Pro zbylé tři budeme muset někam dál.

Takže kdo s námi pojede příště na Milešovku?

Jinak tady je pěkná mapa ultrakopců a ultratisícovek na googlemas.

Další pěkné mapy s kopci a zajímavosti je na KrasneCechy.