Tak je to „konečně“ tady – můj poslední „klasický“ den ve škole – s přednáškami a cvičením. Tento týden je zápočtový, takže nastává období zkoušek, ze kterých mi naštěstí chybí už jen jedna. Dále mě příští týden čekají přijímačky do doktorského studia (obor Biomechanika) a týden na to (19.5.) bych měla odevzdat diplomovou práci, na které usilovně pracuji, mám spoustu stránek (nevím, jak to, ale poté, co jsem se vrhla na sepsání „teorie“, se rozsah mé práce zdvojnásobil, na nynějších 70 🙂 – ale nutno podotknout, že Latex, ve kterém to píši, má své představy o tom, jak má vypadat stránka s obrázky, a tak to většinou dopadne tak, že je jeden (no dobře, občas i dva) obrázek na stránkua když k tomu navíc nepřidá žádný text, … požadavky mi naopak uberou místo (1,5 řádkování, 3,5a 2,5 cm okraje na stranách), tak ono se to zkrátka nasčítá.), ale ještě mi chybí některé výpočty. Do toho mě čekají ještě jedny závody MTBO … a to je zatím z krátkodobého hlediska vše.

Ale co mě na dnešku vlastně tak potěšilo, že jsem se musela vrhnout na psaní – na Vyšší dynamiku bylo podmínkou pro zápočet vypracování referátu. Jen co jsme ho, tak před měsícem dostali, jsem se vrhla na řešení a během 10 dnů ho v elektronické formě odeslala. K dnešnímu dni, tedy poslednímu dni výuky, jsme ho z nějakých 15 lidí, kteří předmět mají zapsaný, odevzdali pouze tři. A to tam byla iholčina, která si šla teprve pro zadání!! Přístup některých ke škole prostě nechápu. Za referát dostáváme body (maximálně tři), které nám mohou zvednou „skóre“ u zkoušky, takže čím více, tím lépe, proto jsem se také s vypracováním snažila. Spolužáci, kteří referát také odevzdali, dostali po jednom a jeden a půl bodu. Já se musím pochlubit za získání plného počtu bodů a poznámky, že „tento referát byl dobrý, bez chyby, … až moc dobrý“. Což na mém líci vyvolalo pomalu ruměnec :-D. Když já jsem ještě asi na vlně z Dánska, kde se opravdu všichni snažili odevzdat práci co nejlepší.

Tak dost povídání, diplomka se sama nenapíše.