Jak Vláďa pořád nemůže najít parťáka na ty jeho dlouhé rogainingy a v září zrovna je jeden kratší (kde bych to s ním i zkusila), rozhodla jsem se vyzkoušet svoji chodeckou kondici (když jsme teď bez dětí) a navrhla nějaký výlet, který by měl kolem 20 km. S dětmi chodíme třeba kolem 10 km a zabere nám to celý den. Nejdelší jsme zatím dali na Kleť, to bylo 16 km a to bylo už docela dost. Takže idea byla dojet někam vlakem a jít domů 🙂 Vláďa mi dal na výběr buď Kralupy nebo Okoř. Do Kralup je od nás lepší spojení, tak bylo rozhodnuto.

Pokračovat ve čtení

Jsme již doma, Vláďa ohřívá večeři a já jsem se zašila k počítači. Přeci jenom mi ten kopec a studený vzduch dal zabrat. A jen slyším, jak se Vláďa ptá skotačících dětí: „A vy jako nejste unavení?“ … Eli: „Ani ne … ty snad jo?“. Tož to mluví za vše. A to jsem si myslela, že jim tímto široko daleko nejvyšším kopcem dáme zabrat.

Pokračovat ve čtení