Procházka z Kralup do Prahy

Jak Vláďa pořád nemůže najít parťáka na ty jeho dlouhé rogainingy a v září zrovna je jeden kratší (kde bych to s ním i zkusila), rozhodla jsem se vyzkoušet svoji chodeckou kondici (když jsme teď bez dětí) a navrhla nějaký výlet, který by měl kolem 20 km. S dětmi chodíme třeba kolem 10 km a zabere nám to celý den. Nejdelší jsme zatím dali na Kleť, to bylo 16 km a to bylo už docela dost. Takže idea byla dojet někam vlakem a jít domů 🙂 Vláďa mi dal na výběr buď Kralupy nebo Okoř. Do Kralup je od nás lepší spojení, tak bylo rozhodnuto.

Vyrazili jsme v pozdním odpoledni, aby stihnul Vláďa v práci něco odpracovat. Také jsme zjistili, že Nádraží Holešovice a Nádraží Holešovice zastávka jsou dvě různá místa! Naštěstí jsme na daný vlak čekali na správném místě. Do Kralup to je rychlíkem půl hodinka, takže jsem se ani nestihla vyspat. Počasí bylo polojasné, ani vedro, ani zima. Hladina Vltavy byla docela vysoko. Hned u nádraží jsme se vydali po červené turistické a ta nás vedla skoro celou cestu. Většinou jsme šli po rovině, podél vody, sem tam nás míjeli cyklisti. Nejhezčí část byla na okraji příodního parku Dolní Povltaví, kde nevedl asfalt, ačkoli sem tam nějaký cyklista stejně projel.

První zastávka u občerstvení byla v Klecanech (po 16 km) u Občerstvení U Přívozu, kde jsem si dala točeného grepového Birella. No a vzápětí na 17,5. km jsme narazili na Brambor38, kde jsme si nemohli nedat jejich bramborové placky, to bylo na mém létním ToDo listu 🙂 Takže to byla taková naše lehká večeře v sedm večer a mohli jsme pokračovat. Tady už jsem cítila kyčle a trochu otlačeniny na bříškách u palců a navíc z trekových holí i otlačeninu na malíčku na ruce 🙂

Jinak už u Máslovic (na cca 7. km) jsme narazili na planetární stezku. Šli jsme ji tedy od nejvzdálenějšího bodu (trpasličí planeta Sedna) směrem ke Slunci (Slunce je u autobusové zastávky Zámky, ale až tam jsme nedošli). Od Vltavy jsme se odpojili u žluté turistické značky (takže z planet jsme viděli jen Saturn, Uran a Neptun :-), ostatní planety jsou od Slunce v rámci prvních 3 km) a Drahaňským údolím (kudy jsem ještě nešla) pokračovali prvním a posledním táhlým kopcem kolem naší chaberské studánky (Prdlavá studánka) a kolem autobusové točny v Čimicích až domů.

Celkem tedy 22-23 km za necelých 5 h. … Druhý den – nohy mě teda bolí.

Startujeme v Kralupech.
Nejzazší planetka sluneční soustavy.
Knihovna u vody.
Jedna ze tří planet, na kterou jsme na cestě narazili.
Brambor38 – konečně nářadí – potřebovala jsem dotáhnout hole. A pro dědu – mají tu Únětice ;-).
Profil tratě 🙂 (dolní fialová barva).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.