Jeden rychlý zápis. Před Mikulášem jsme si zašli na mikulášskou večeři – ještě že jsme měli rezervaci, protože tento nápad jsme neměli sami. Bylo tam narváno. A stále chodili noví a noví zákazníci a všichni věřili, že se tam pro ně najde místo 🙂 Byli jsme v Don Leone v Zürichu (Bäckerstrasse 31), italská restaurace. Jako jídlo nebylo špatné, jen jsme u některých položek očekávali něco trochu jiného. Ono vyberte si pořádně, když je jídelní lístek jen v italštině … angličinu jsme na servírky raději moc nezkoušeli … nevypadalo to na začátku, že by ji jó ovládali. A navíc měly fofr.

Takže Vláďa na začátek zvolil focacciu s nějakým tím jejich salámkem. Ale to, co přinesli, byla a spíše malá calzone, tedy malá přehnutá pizza. S tím, že by leckde snesla být v troubě kratší dobu. Ale když to člověk oškrabal, tak dobré.

Já si dala tuňákové carpaccio, tzn. extra tenké kousky tuňáka. Na tom Vláďovi vadilo, že to bylo studené, skoro až zmraženě. Ale to tam myslím, jestli jsem jejich italský popis pochopila dobře, psali. Ono zkuste si taky nakrájet čerstvou rybu na extra tenké plátky, že? Takže má představa je, že to zmrazí a pak se to nakrájí. Bohužel to pak nechali odpočinout jen chvilku, takže to nestilhlo chytit správnou pokojovou teplotu. A celé to leželo na lůžku z rukoly. Doladěno citronem a balzamikem to bylo dobré.

A na závěr jako hlavní jsme si dali dohromady pizzu se šunkou, a slaninou, možná tam bylo i vajíčko (?) a rozhodně tam bylo úctyhodně té rajčatové pasty, asi i rajčata. A ta byla! Těsto bylo vidět jen po obvodu. Kdyz jsem si dala kousek z prostředka, tak to jste měli vlastně jen šunku se slaninou 🙂 takže jsem k tomu pak ještě přikusovala výborné pečivo, které mi přinesli k tomu tuňákovi.

Schrnuto a podtrženo – dobré, prostředí příjemné, ale jestli tady mají narváno takhle pořád, to raději budu hledat nějaké klidnější místo.