Mikuláš-nach Hause

5.12.2011
Mikuláš. A já sedím v autobuse mířícím do Prahy. Jedu tam s jediným cílem – státnice. Ty mě čekají ode dneška za 12 dní. Poslední měsíc jsem strávila v Zürichu samostudiem. Do toho jsme chodili na stěnu, zašla jsem několikrát na univerzitu pobavit se o mém dalším působením zde (od ledna zde nastupuji znovu, tentokrát pod záštitou Erasma), chodili jsme po horách a podobně. Ale stejně jsme toho zase nestihli tolik, kolik jsme chtěli. Ani jednou jsme si nešli zahrát kulečník, ačkoli bychom to na stole, který má Vláďa v práci, měli zadarmo. Zato jsme si sem dovezli koloběžku a já na ní udělala pár pěkných výletů. Vláďa jí teď podezřívá, že může za to jeho bolavé koleno (spolu s během během horoorienťáku). K tomu ty feraty, těch jsme také nedali moc a spoustu spoustu dalšího pěkného jsme prostě ještě nestihli. Ale na to máme minimálně další půlrok.
A co v Praze? Nejpve zajít za školitelem a za několika dalšími učiteli. Pak mě čekají dva dny masáží (ano ano, na rozptýlení od učení jsem se zapsala na kurzy Hot Stones), víkend strávím přípravou prezentace a pak ještě pondělí a úterý – to už snad ani nemá cenu se učit, nebo ano? Ještě bych si to v hlavě všechno pomotala. Tak uvdidím. Nechce někdo na vánoční trhy?
Ve středu 14.12. na to jdu, tak držte palce. A pak až do Štědrého dne – volno! Tedy alespoň doufám. Část dne budu samozřejmě věnovat mým běžným povinnostem, také bych si potřebovala udělat malou rešerši pro mé další působení v Zürichu a připravit si podklady na další dva články – to je běh na hodně dlouhou trať, takže čím víc toho člověk napíše, tím má alespoň malou šanci , že mu něco projde 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.