(4.6.2021, chronologicky, jak to bylo v průběhu května zaznamenáno)

Pořád dumám, jakým stylem zakomponovat a nakombinovat na zahradě sud na dešťovku s víkem, pítko pro ptáky a malé jezírko. Narazila jsem na Jezírka Banat , kde mají mimojiné i záchranné plováky na drobné zvířectvo, fontánky, UV samolepky na sklo, krmítko pro motýly, a podobné vychytávky. Takže plovák již máme doma a vypadá ok. Zatím zachraňuje pavouky a včely.

S Vláďou jsme se zúčastnili závodu Jasoň a drsoň (v kategorii Jasoň) a skončili třetí! Více v článku zde. (Původně jsme byli druzí, ale ještě se později dělaly úpravy časů, takže nakonec třetí).

Vyzkoušeli jsme si packraft ROBfin pod kanálem v Tróji. Po třech dnech vydatných dešťů tam teklo tolik vody, že půlka kanálu byla pod vodou a trochu jsem se bála tam suchozemskou krysu Vláďu pustit. Ale s doprovodem od pořadatele to dal bravůrně. Mnohem lépe, než jiný účastník, kterého to tak nějak „omotalo kolem sloupku“ (jindy je ten sloup normálně na suchu), prostě tam byl o ten sloupek (na který se věší branky) opřený a nešlo to ani tam ani tam a bojoval, aby ho to nepotopilo. Nakonec se mu dostalo pomoci od dvou organizátorů a dobrý.

Na zahradě nám kvetou jahody. Jako první začaly ty loňské Mara de Bois. Z letos zasazených začíná Senga sengana. Mieze Schindler zatím nic, ale ten má ještě chvilku čas. A jedna jediná sazenička Ariba white (koupená už jako větší sazenička), která by měla být, stejně jako Mara de Bois, stáleplodící (no, loni se to moc nezadařilo) už má dvě skorozakořeněné odnože (to byl hrozný fofr). Jo a krásně nám kvetou lesní jahody. Jednak ty, které nám lezou zpod plotu od souseda, ale i ty, které jsme loni jednu po druhé zasadili z odnoží do květináčů a máme je jako vysutou zahradu na paletě opřené o plot. Plán je pod horní vrstvu přidat prázdný truhlík (jen s hlínou), kam se odnože během roku sami zakoření a příští rok bude o dva truhlíky více jahod.

Jo a saláty! Ty dostaly nejlepší místo na nově vzniklých záhonkách na jižní straně a obzvlášť po deštích vyrazily. Trošku problém je, že se prodávaly po 12 sazeničkách, takže už to musíme ujídat, jinak 12 velkých salátů najednou nedáme. Jeden už jsem měla celý na večeři (nebyl tak velký) a byl super. Stejně dobře se daří hrášku (Oregon giant) na jižní straně, naopak hrášek na druhé straně leze pomaleji. Také jsme zasadili konečně i kukuřici, tak uvidíme. Leze i mrkev, ředkvičky i kopr. Rozrůstá se divizna (jedna je z loňska ze sazeničky, dvě asi přiletěly vzduchem), tak snad bude letos už konečně kvést.

Na zahradě se nám rozlézá jetelíček. Na pohled pěkný, ale bude to plné včel a na pobíhání bosky to je trochu nebezpečné.

Udělali jsme si parádní BBQ, jen jsme nepořešili ochranu trávníku a máme vypálené kolečko v trávě. (ačkoli jsme tam během grilovačky lili vodu).

Už mě štvalo bojovat s hadicí, tak jsem vyrobila držák (takové „T“ z prken a k tomu přidělané takové plastové „U“ přímo na hadice) a jsem nadmíru spokojená.

Jo a jak pořád ještě zpracovávám palety, tak už mě ruční řezání přestalo bavit (teď mě čeká, na žádost dětí, dodělat stěna u toho jejich domečku a tam toho řezání bude hodně), tak jsem si koupila přímou pilu Bosch PST 650 Compact. … Následně týden propršelo, tak jsem se k tomu nedostala, ale teď už mám nařezáno a je to super. Ruční pilou bych se s tím mořila pěkně dlouho.

Už mě nebaví, jak se mi nohy v botech mačkají (poté, co jsem si loni v létě koupila tenisky Altra, tak mě velká část mých bot už není příjemná … a to úzké boty ani nemám), tak koukám, kde se dají sehnat širší a tvořím si seznam, které všechny budu muset ozkoušet.

Jedna jahoda už nám na konci května červená. Saláty jsou až na posledního obra sklizené a místo nich už tam bojuje o sluníčko dalších pět, k nim přibyl i řádek kopru a ředkviček. Ředkvičky z políčka už sklízíme. Hrášek Giant jede jak o život a trochu zastiňuje kukuřici, která už také vykoukla. Slunečnice jsou už tak 20 cm vysoké a ze tří divizen je dobrá džungle (jednu jsem koupila a dvě se v zahradě v tu samou dobu objevily nějak samy, loni ještě nekvetly, tak letos pojedou snad všechny tři).

Z prken, která nám ještě zbyli z palet, jsem postavila nový malý truhlík, krásně pasuje pod „pergolu“, kde se pne ostružina. Zasadila jsem tam jedno rajče, ačokču a hrášek (a aksamitník a heřmánek. Matyho heřmánek v záhonku na jižní straně již krásně kvete! … pokud jsem to nepsala, tak Máťa, dle návodu na youtube, prostě zasadil pytlík heřmánkového čaje a ono to z toho fakt roste!).

Jak se oteplilo a do toho pršelo, tak tráva roste … no jako z vody, a sekáme skoro každý týden. Takže kam s ní. Loni jsme měli k dispozici od pana domácího normální popelnici a on to pak někam vozil. Kromě toho, že smrděla, tak jsme ho nechtěli pořád otravovat. Takže jsme pořídili nový, větší, kompostér. Nezdá se to, ale naše zahrada má dle smlouvy, 300 m2 a té trávy z toho je docela pěkná hromada. Chtěla jsem ho umístit mezi náš stávající kompostér a plot, ale … samozřejmě se asi od 10 cm nevejde. Mezi kompostérem a plotem máme momentálně takovou prkennou ohrádku, kam tu trávu a jiný biobordel házím. Takže na plachtu vidlemi vyházet vše z našeho stávajícího kompostéru, posunout ho o těch 10-15 cm a zase tam všechno naházet (alespoň se to dalo kombinovat s tou trávou z ohrádky), rozebrat ohrádku, sestavit kompostér (postavit, rozebrat a postavit znovu – není nad to si důkladně prohlédnout návod), umístit (jo, vešel se, uff) a doházet do něj to, co se již do toho malého nevešlo.

V den, kdy si Vláďa vzal volno, že si uděláme výlet, zatímco děti budou ve škol(c)e, tak Maty ráno jako že kašlíček, tak jsme to dopískali. Eli do školy normálně šla, no a s Maty jsme si tedy udělali výlet do cykloparku ve Stromovce. Po pár prvotních pádech to Matyho tak chytlo, že se teď často ptá, kdy tam zase půjdeme.

Na 1.6., Den dětí, jsme byli na divadýlku a kácení májky u obecního úřadu. Nechyběla zmrzka a zákusky a marcipán.

Jo a už začala výstava stanů v Letňanech, která potrvá de facto celé léto. Nemohla jsem tam nejít. Máťa má konečně karimatku do stanu. Následný rozhovor: „na co je ta karimatka?“ „Do stanu“ „Co dostaneš?“ 🙂

Fotky zde (s heslem).