Nevěřila bych, že tak brzy (1,5 roku po návratu do Čech :-)) pojedu s Vláďou na závody (když uvážím, že nemám vůbec nasportováno). Ale slovo dalo slovo (Vláďa se zná s organizátorem, který navíc bydlí nedaleko nás), covid pomalu ustupuje, tak proč ne. Ale Vláďa mi musel slíbit, že to pojedeme na pohodu (ono by to ani jinak nešlo). A ještě jsme se museli u organizátora dovolit jet v kategorii Jasoň (to je totiž pro začátečníky). Až zpětně jsem si dohledala výsledky a zjistila, že už jsem to 3x jela v kategorii Drsoň! 😀 To je povedené. Pamatuji si jen ten první rok (2007), kdy jsem to kvůli Vláďově nemoci, jela s kamarádem Karlem. Kdo chce, může si nastudovat pravidla zde. Ve zkratce jde o orientační závod na horských kolech s vloženými dalšími atrakcemi. Jak název závodu napovídá (pro znalé), celé to je s poctou Járovi Cimrmanovi. Jo a jak pročítám zpětně historii, tak si na ročník 2008 vzpomínám :-). Letošní „živé“ kontroly byly s ohledem na covid vynechány (alespoň v Jasoňově kategorii). Jen na začátku byl běžecký orienťák a mimo měřený čas plavba na paddleboardu. A následně u každé kontroly na kole i cimrmanovská otázka – poznávačka divadelních her.
Ještě se vrátím k mému tréninku. Důvody pro kategorii Jasoň byla má netrénovanost – za posledních 10 let jsem toho moc nenajezdila. Nejdelší dosavadní výlet 2021 byl 8 km (do a ze školy) a v roce 2020 to bylo cca 20 km do bump parku a toť vlastně vše.
A zpět k trati. Základna byla kousek od Miličína na České Sibiři. Musím nekriticky říct, že paddleboard, který jsme dali hned na začátku (a to byla dobrá volba, protože na konci dne po kole bych to už nedala) se mi povedl. Ráno sice ještě byla zima, ale měli jsme čas, tak proč ne. Trať jsem zvládla ve stoje (mohlo se i klečet), nespala jsem a v cíli jsem byla za dvě minuty a kousek, čímž jsme získali 30 minut bonus k našemu času na kole.
Následoval „běh“. Terén kopcovatý, takže chůze. Sem tam jsme si po rovince nebo z kopce klusli navíc na můj popud. Vláďa bezchybně mapoval, takže dobrý. Aniž se stopl čas, přesedlali jsme na kolo a vyrazili. Šla jsem do toho s tím, že to bude 40 km na pohodu. Bylo to 50 a už od druhé kontroly jsem si stěžovala, že mě bolí nožičky. Tou dobou jsme měli za sebou tu rekordní štreku 20 km a před námi ještě 6 kontrol v kopcích. Fakt to nejelo. Dříve bych ani nevěřila, jak je 50 km náročných … a ty kopce! Od té druhé kontroly jsem do kopců visela (doslova) Vláďovi na zádech. Jako fakt – jel kousek přede mnou a já se ho držela za batoh a sotva šmudlala nohama. Sem tam jsme u kontroly potkali další závodníky, jinak bylo všude docela pusto prázdno. Trošku se obávám, že další týmy v Jasoňovi byly snad jen rodiče s dětmi. Jak to ti prckové (některým mohlo být tak 8-10 let) mohli ujet? Když se na výsledky podíváte, tak někteří byli na trase i 11 hodin!! My pět a i tak (nebo právě proto?) jsem byla úplně kaput. Proto byl za dva dny Vláďa úplně paf z výsledků – skončili jsme druzí!! Dopomohly nám k tomu i bezchybné cimrmanovské znalosti a rychlý paddleboard, protože díky tomu se nám od cykločasu odečetla 1:20 h (a tím jsme přeskočili asi 4 dvojice).
Což znamená, že, dle pravidel, musíme příští rok do Drsoňů. Ti to mají jiné v tom, že nemají pevně dané pořadí kontrol, jako my, ale volné. Na druhou stranu mají daný časový limit (Jasoň nikoli). Takže je jen na nich co objedou. My bychom v daném limitu objeli to, co jsme objeli 🙂
To abych už začala trénovat (a to jsem si navíc dva týdny před závodem odmontovala po 20 letech nášlapy kvůli ježdění s dětmi :-)). Náhodou malý sparingpartner Maty mi kopce zadarmo nedává – vždy jen houkne, kdy ho mám tlačit 🙂 To jsem se naučila rychle a jde nám to.
Výsledky:
- 2006 – Vláďa a Aleš, kategorie Drsoň 16./78
- 2007 – Míša s Kájou, kategorie Drsoň 42./84 (foto důkaz)
- 2008 – Míša a Vláďa, kategorie Drsoň 26./69
- 2009 – Míša a Vláďa, kategorie Drsoň 16./91
- 2021 – Míša a Vláďa, kategorie Jasoň 2./29
Hodnocení akce od organizátorů si můžete přečíst zde.
