Ten vzletný název je momentálně hrozně IN (jak kde samozřejmě). Tato „dětská“ zábava se ve Finsku těší ohromné popularitě a ne jen u malých dětí. Pořádají se v tom skutečné závody, ať již překážkové (nevěřili byste, co dokáží přeskočit!) nebo parkur. Případně můžete na svém koni vyjet jen tak na projížďku. A protože u nás doma jsou hry na koně velmi oblíbené, rozhodla jsem se dle dostupných návodů na hobby horsing, jednoho koníka doma ušít. Navíc E. dostala k Vánocům o Hobby horsingu i knížku (v němčině, ať i potrénuje), tak jí tam chodím na návody.
Takže, jedna věc je, se na návod podívat, druhá věc je, to opravdu dotáhnout do konce. Za poslední dva měsíce jsem ušila již sedm koníků. Žádné dva nejsou stejné a dohromady jsou to cca 4 různé postupy. Nejjednodušší koník mi zabere cca 2 h, nejsložitější cca 3,5 h.
Návodů v češtině i angličtině lze najít spousty. Nejtěžší je na začátku vymyslet (stáhnout, koupit) tvar. Ušetříte si práci s knížkou Hobby Horsing. Die Steckenpferdewelt (německy), kde papírová šablona je. Osobně máme tedy koníky o něco větší, než tam uvádějí.
Celá fotodokumentace zde.
Pár těch lepších videonávodů:
- Work with me -viikko – tento postup jsem zkoušela jako první – nejprve sešít hlavu a vycpat, následně dodělat nozdry, oči, uši a hřívu. Přišívání čehokoli na již vycpanou hlavu je strašná otrava. Mnohem jednodušší je to přišít ještě na nešešité půlky hlavy. A ta hříva! Tohle připevnňování jednoho pramene vlny po druhém, to je šílené. Naštěstí si to E. udělala celé sama. Takže takhle to nepůjde.
- How to Make a Stick Horse – odtud jsem okoukala ideu, jak na hřívu z bavlnky – ne že by se mi chtělo cokoli pracně sešitého párat. Prostě nastřihanou předpřipravenou hřívu všít mezi obě poloviny hlavy. Tak jako tak mi přijde hlava koně vzadu na šíji jakoby do „špičky“, takže vzadu pruh (aby byla hlava jakože plastická) nevšívám nikdy, a rovnou tam mezi obě poloviny hlavy všiji hřívu.
- Making of hobby horse – stejný postup, jako prvně uvedený. Jako holky mají můj obdiv, že to šijí ručně. Já samozřejmě na stroji.
- Jak ušít koně na tyči – nejlepší a nejjednodušší návod česky. Tady je jednoduchost hřívy dovedena k dokonalosti – nastřihaný pruh fleecu se všije mezi obě poloviny. Není to taková piplačka, jako s bavlnou a i tak to vypadá dobře. Oči, nozdry a uši se přišívají na, ještě nesešité, poloviny. To je to nejjednodušší. Já nakonec vypouštím i středový pruh, ve výsledku to není tak důležité. Navíc mi to s ním vždy vyjde nakřivo.
Pokud byste si chtěli koníka koupit, tak počítejte s cenami od cca 900 Kč. Ti opravdu povedení začínají na cca 2300 Kč. K tomu pak ještě musíte připočítat cenu za ohlávku, dečky a krytky, apod.
Můj postup
Materiál
- tyč – násada na koště z Bauhaus, průměr, myslím, 25 mm. Kupuji 180 cm a mám to na dva koně. Délka tyče je vhodná kolem 65 – 75 cm. Cena 80 Kč.
- starý kus hadru (používám staré utěrky), kterým omotám konec tyče, který bude v hlavě koně. Aby se náhodou neprorval ven. Zajistím izolepou. Cena 0 Kč.
- výplň – kuličky z dutého vlákna. Kilový balík (180 Kč) mi vystačil na dva koně a ještě mi zbylo.
- látka – nejprve jsem použila, co jsem měla doma – polar fleece (240 g/m2), v ceně kolem 130 Kč za metr (šíře 150 cm). A protože se osvědčil, šila jsem dále jen z toho. Dobře se s ním pracuje, je heboučký a netrhá se. Ale samozřejmě si umím představit lepší materiály, ale také dražší. Metr látky stačí.
- Oči, uši, nozdry – filc – netřepí se, ale pokud to přišívám na stroji, tak podkladový fleece má tendenci se po niti vsunovat na povrch. Takže je lepší to přišívat ručně. Když mi černý filc došel, přešla jsem na černý fleece. Není to úplně ono, je taková heboučtější a ne tak hustý, ale dá se. (47 Kč za deset pruhů 10 x 46 cm).
- Hříva – buď z fleecu, nebo z vlny. Super je maxi jumbo akrylová příze (klubko za 50 Kč vystačí až na tři koně, podle toho, jak hustou budete hřívu dělat. Myslím, že užiji tak 20 m vlny na jednoho). Je parádně tlustá a dá se následně i rozplést, což udělá ještě větší objem.
- černá tesa páska – tím zajistím na konci látku kolem tyče.
- pro fajnšmekry ještě uzda a tyhle věci okolo. Pásek 20-30 mm, a kroužky, klidně plastové, o průměru 30 mm. Případně druky, cvočky, karabinky.
- Cena materiálu na jednoho koně mi vychází kolem 300 Kč. Plus pak dvě (až tři) hodiny práce. Nejvíc cenu prodraží právě typ materiálu hlavy. Já beru nejlevnější fleece, ale pokud zvolíte nějakou plyšovinu, nebo umělou kůži, bude cena minimálně 3x taková.
Postup č. 1 – nejjednodušší
- Vystřihnout tvar hlavy (2x), uší (4x), oči (2x), nozdry (2x). Jen tohle zabere většinou cca 20-30 minut, než to vše dobře napolohujete, střiháte správně tvary zdrcadlově, apod.
- Přišít oči a nozdry. Problém je, že jak nemáte 3D představu, jak ta hlava nakonec vyjde, je možné, že s výslednou pozicí očí a nozder nebudete spokojeni (a filc z fleecu, pokud navíc dobře trefíte barvu nitě, nejde vůbec odpárat). Mě třeba vyšly nozdry napoprvé hodně u sebe. Takže je možné toto nechat naopak na úplný konec, když už je hlava vycpaná.
- Sešít si uši. Aby byly trochu tužší, tak se dají buď vycpat trochou náplně, nebo se mezi ně dá dát plastová výztuž (třeba ze starých desek). Uši se buď dají přišít až na závěr, abyste je dobře napolohovali, nebo jednodušší (ale třeba se do správné pozice netrefíte) – hned na začátku naříznout látku, uši vsadit a z rubu přišít. Je dobré nařezávat obě vrstvy (poloviny) látky najednou, aby byly uši na stejné úrovni. Pozice uší je kousek za nejvyšším bodem hlavy, ne úplně u švu, třeba 6 cm pod vrcholem.
- Nyní sešijeme (na rubu) část hlavy, která nemá hřívu. Tzn. začnu někde před ušima a přes čumák jedu na krk. Kdo by chtěl všívat středový pruh, aby nebyl kůň tak placatý, tak teď. Používala jsem 4 – 5 cm široký. Nahoře, směrem k hřívě, jsem sestřihla pruh do špičky.
- Hříva. Buď jednoduše z dvojitého pruhu fleecu, který rovnou nastřihám na cca 1 cm proužky, nedostříhnout. A všít to mezi obě poloviny. Nebo použít bavlnu. Vepředu kolem uší si připravím cca 20 cm dlouhé kousky a jeden po druhém přeložím na půl a vložím na své místo, od uší dál již dělám delší, myslím, že kolem 35 cm, tzn, hříva jako taková je pak dlouhá cca 15 cm. A obě poloviny hlavy s hřívou uprostřed sešiji.
- Je dobré zkontrolovat stehy na obou stranách. Obzvlášť u hřívy se mi stává, že na jedné straně jedu dobře, ale na druhé straně vůbec nejedu v látce, takže pak došívám znovu. Stejně tak i všude jinde je dobré zkontrolovat kvalitu stehů ještě před tím, než se začne plnit. Pak je otrava to vše vyndavat a znovu obracet kvůli jedné malinkaté dírce.
- Jo a nechte si dole dostatečně velkou díru. Nejen že se vám tam musí vejít ruka, abyste mohli koníka naplnit, ale také musíte počítat s hřívou, která musí při převracení z rubu na líc prolézt tímto otvorem.
- Plníme od čumáku. Tyč buď vsaďte až úplně na konec, nebo během plnění.
- Na závěr obtočím látku na krku koně kolem tyče a připevním tessa páskou. Drží to lépe, než provázek.
- A ještě jedna důležitá věc. Nyní, hned za místem, kde jsem domotala látku, vyvrtám dírku skrz tyč a volnou látku přišiji. Je to z toho důvodu, aby se se kůň z tyče tak jedoduše nevyrval.
- Jediné, na co jsem ještě nepřišla je, jak to udělat, aby se hlava koně na tyči neprotáčela. Není to nic hrozného, ale osobně bych byla raději, aby hlava na tyči lépe držela.
Postup č. 2 – se středovým pruhem
- Vlastně bylo už popsáno výše.
- Buď může být středový pruh (4-6 cm široký) po celé hlavě. Hříva se pak dá přidělat dvěma způsoby – buď připevnit na vedoucí nit, viz video nahoře, nebo se následně středový pruh nařízne, hříva se dovnitř vloží a celé se to zašije. My zkusili to první a je to hrozná piplačka.
- Nebo může být středový pruh jen od uší přes čenich na „břicho“. Když už, tak volím tohle. Hřívu následně jednoduše všiji mezi obě zadní poloviny. U zužujícího konce úplně nahoře, dělám ještě krátkou „ofinu“.
Postup č. 3 – s tlamou
- Bezkonkurenčně nejtěžší.
- Začátek je jednoduchý – tlama se na cca 10 cm nastřihne a je to.
- Následně všívání středového pruhu přes tlamu je šílené. V jednom kuse (aby byl ten pruh v jednom kuse) to je snad nemožné. Mě to tedy vychází dost nakřivo. Rozhodně je důležité si na šicí cestě předpřipravit značky, aby se středový pruh přišíval na obou polovinách stejně. A pokud značky nesednou, mohli jste zavčasu začít párat.
- Upravený postup je rozdělit středový pruh na tři díly a všívat samostatně. První od uší těsně na začátek tlamy. Pak separátně tlamu. A na závěr od spodku tlamy přes krk dolů. Následně se tyto tři kousky uvnitř jednoduše sešily. Rozhodně to bylo ve výsledku lepší a ne tak křivé. Ale i tak – pokud nemusím, šiji bez tlamy. Ale tohle práci trochu zjednodušilo.
Poznámky na okraj
- na černého koně všívat černé oči – to je na nic. takže pokud tu situaci mám (což je situace fríského koně), tak si to černé oko podšiji šedivou. Práce navíc.
- Dobře si na obou polovinách označit stejné úseky, aby člověk mohl cestou kontrolovat, že šije správné části k sobě.
- Uši se musí následně ještě většinou ručně dopřišít k hlavě, aby volně neplandaly.
- Připravte se na to, že na jaře budete muset na zahradě postavit koňské překážky a asi i koňské stání 🙂
Oči
Vláďa tuhle mojí zábavu moc nebere (obzvlášť, když pak s námi koníci jedou autem) a k tomu poznamenal, že mu koně přijdou jako zombíci, protože mají oči bez bělma. Jenže ono koně moc toho bělma nemají, takže to dělám celé černé. Mám připravené i skleněné oči, jen vymyslet, jak to bude nejlépe vypadat. A jaké jsou možnosti a jak to dělají ostatní?
Jak připevnit koníka na tyč
- Většinou nechám dole jakýsi rukáv a ten jednoduše přiváži buď provázkem nebo páskou, ale chce to hodně utáhnout, aby látka po tyči neklouzala. Následně provrtám tyč skrz na skrz v místě, které je již za přivázanou částí, ale stále krytá zbytkem látky. A tou dírkou to následně prošiji. Což pomůže tomu, že se tyč z koně nevyrve, ale nezabrání to protáčení tyče výš v hlavě.
- Další inspirace, jak koně přivázat je zde. Idea je obdoba mého postupu, jen tam nemají dírku, ale zářez a nemají tyč po celé délce hlavě, ale jen do cca poloviny. A stejně jako já, mají na konci tyče bezpečnostní bambulku :-).
Míšo, máš můj obdiv – fakt jsou úžasní, a když jsem viděla, jak s nimi děti řádí – nemáme udělat na chatě dostihovou dráhu?
Jo jo, o tom tam taky píšu 🙂
To je super