Nemůžu se rozhodnout, jestli bilancuji, nebo balancuji :-), tak jsem nechala v titulku oboje, snad vás to moc nezmátlo.
Neustále mám pocit, že mé peníze, které jsem tak pracně vytáhla ze Švýcarského důchodového systému (II. a III. pilíř) pouze ztrácejí na hodnotě na mém běžném účtu :-/ Na druhou stranu, ono se i čekáním dá něco vydělat, protože to potřebujeme převézt z franků na koruny. A je rozdíl, pokud máte kurz 23 nebo 25 Kč/CHF a pokud převádíte 100, 1 000 či 10 000 CHF. Jen tak na okraj, za poslední rok bylo minimum 23,235 a maximum
26,3 Kč / CHF.
Vzhledem k tomu, že mi akorát skončila rodičovská, kdy jsem nemusela zas až tolik řešit, kolik z těchto peněz zainvestuji, tak nyní to musím trochu upravit. Kolik třeba vy spoříte měsíčně dětem a v čem? Takové rychlé spoření i s výpočtem je zde (měsíční odkládání 1000 Kč).
- spořící účet – po 18 letech „spoření“ (pokud je nulové úročení) bude na účtě 216 000 Kč (tedy pouze vklady).
- stavebko (nejjednodušší, mohou přispívat i prarodiče), ale na 18 let to je komplikované, navíc sazba 3,32 %, jak v článku zaznělo je hudba daleké minulosti, nyní to je 1 %. Naopak zmíněné negativum, že vám peníze budou vyplaceny a po 3 měsících mě zas tak netrápí (18 let, vs. tři měsíce).
- fondy. Hlavní pravidla jsou: pravidelnost, dlouhodobost a diverzifikaci.
- doplňkové penzijní spoření (přeštěte si sami na výše uvedeném odkaze na straně 6). Problém je, že ty peníze jsou opravdu myšleny až na důchod, zatímco já ty peníze beru spíš pro stříčka příhodu a chci, aby byly k dispozici víceméně kdykoli.
Pěkný přehled je na novinky.cz df Rodiče obecně spoří vlastně cokoli 🙂 od „do 100 Kč“ po „více než 1500“. Jinde uvádějí, že to je kolem 1200 Kč měsíčně a vede stavební spoření.
Už na začátku, když jsme se o stavebku bavili, tak jsme ho nezavrhovali. Na těch prvních šest let je to ve výsledku ucházející, na 18 let už tolik ne. No u E. uběhlo 6 let jako voda, takže jede druhou šestiletku. U M. se snad stihneme rozhodnout, jak dál. Osobně jsem pro dětskou verzi Portu.
Další pěkný přehled je na finax (03/2020):
Pokud jste se rozhodli začít dětem spořit, investujte přes indexové fondy ETF. Určete si cíle, na které budete dětem spořit, a sestavte si váš finanční plán. Na každý cíl si založte samostatný účet se samostatným rizikem.
I proto mě zaujal relativně čerstvě vytvořený produkt na Portu.cz – dětský účet. Portu je velmi dobře hodnoceno a i já s ním mám již pár let zkušenosti. Když nic jiného, tak je přehledné, jednoduché v ovládání a co se poplatkové politiky týče, tak férové. Výhoda dětského účtu jsou roční poplatky 0,25 % (u dospělého to je 1 % ročně). Vklady mohou být nejen od rodičů, ale i dalších osob. Můžete si nastavit 0-10 rizikový profil (na 18 let se nebojím ani toho rizikovějšího … ano, musí se nechat, že březen 2020 to byl bolestivý pohled, ale do konce roku se to zase krásně srovnalo). Z jejich tabulky se dá vyčíst, že při při úložce 1000 Kč měsíčně (jako výše na ten spořící účet) výsledek za 18 let 430 331 Kč. Což je o 214 331 Kč více, než byste měli na tom zmiňovaném spořícím účtu. Více se o dětském účtu na Portu můžete dočíst zde. Jediná nevýhoda je v tom, že abyste dosáhli na ten nízký poplatek, musí být účet veden na jméno vašeho dítěte, peníze jsou tak skutečně jeho a vy s nimi nemůžete disponovat. No a pak záleží na výchově, zda budte potomkovi předávat peníze s hrůzou nebo pýchou. Takže já zatím vedu dětský účet pod svým jménem, i když to znamená platit vyšší poplatky 🙂 (ale vážně – když jsem to na Portu zakládala, tak dětskou verzi ještě neměli 😉 ). Ale teď ještě čtu, že pokud se nakonci přeci jenom rozhodnete peníze dítěte vybrat pro sebe , tak můžete, jen vám bude zpětně dopočítán poplatek do onoho 1 %. Takže je to v cajku.
Degiro vs. Portu
Před rokem jsem zmiňovala můj interní investiční experiment, kdy investuji stejný obnos na Degiro i Portu. Možná jste si již dříve všimli, že odkazuji na švýcarskou verzi Degiro – stále si to vedu ve francích. Až mi dojdou franky, tak třeba přejdu na českou verzi. Zatím se to má tak, že při stejném objemu investic vychází Degiro +16 % (největší zastoupení má index S&P 500) a Portu +11 % (zastoupeny tam jsou americké akcie, SPY US, japonské akcie, XMK9 GY, akcie rozvíjejících se trhů a US korporátní bondy). Portu už mám rovnou v korunách, ale Degiro se zase může změnit, protože tam jsou investice v USD, EUR i CHF. Navíc na portu jsou počítány poplatky 1 %, u té dětské verze s 0,25 % to pak bude ještě o trochu výhodnější.
Co na Portu píší o stavebku:
Jsou tedy všechny spořicí produkty k ničemu? Vůbec ne. Na některé totiž můžete dostat podporu od státu, díky které lze dosáhnout docela příjemného výnosu. Například na stavební spoření dostanete od státu 10% bonus až do výše 2 000 Kč ročně. Pokud tedy budete vkládat 20 000 Kč ročně, můžete po odečtení poplatků dosáhnout ročního výnosu kolem 3,5 %. To není špatné číslo na produkt, se kterým se nepojí prakticky žádné riziko. Ještě více výhod nabízí doplňkové důchodové spoření, na které kromě příspěvků můžete dostat i daňovou úlevu. Má to však háček – abyste u obou produktů dosáhli optimálního výnosu, musíte vkládat relativně malé částky. Pokud například na stavební spoření vložíte 100 000 Kč ročně, státní příspěvek bude pořád 2 000 korun – zhodnocení tak klesne zpět na úroveň, kde ho snadno vynuluje inflace.
Výhody a nevýhody Degiro:
- Pokud člověk investuje pouze třeba čtvrtletně do placených instrumentů, tak se dají poplatky držet na nízké úrovni. Některá ETF mají jeden nákup měsíčně zadarmo. Někomu můžes stačit to, a pak má poplatky úplně zadarmo. A vedení účtu je také zadarmo.
- Člověk má pod dohledem, co konkrétně kupuje.
- Časová investice – minimálně ze začátku (třeba první rok, dva než si to sedne) tomu člověk věnuje více času, aby si našel, co chce, jak často chce investovat, apod.
- Různé měny. Takže člověk může na vlastní akcii vydělat, ale pak se mu to vynuluje při převodu na koruny.
- Pořád na to myslet.
Výhody a nevýhody Portu:
- Poplatek 1 % je pro nižší objemy ok, při vyšších objemech to už pěkně naroste. Ale stále to je nižší, než jinde (jako nákup a prodej u XTB za 4 EUR moc pravidelným nízkých investicím nenahrává).
- Dětská verze účtu s výhodnými 0,25 % poplatky.
- Člověk si jen nastaví rizikový profil a dál nic nemusí řešit.
- Měnové zajištění.
- Jednoduše v korunách.
- Automatický vklad peněz z běžného účtu (nemusím myslet na pravidelné investování).
- Široká diverzifikace i od malých částech, možnost kupovat pouze frakce akcií (ETF). Zatímco, kvůli poplatkům, zůstane člověk u Dgiro třeba pouze u jednoho či tří instrumentů, u Portu to má pěkně „samoů diverzifikované.
- Automatické rebalancování.
- Recenze Portu na mém oblíbeném portálu.
Další problém mám v tom, že čím déle investuji, tím více peněz v tom je a tím se toho víc bojím 🙂 Mám jakýsi interní strop, přes který nechci jít a u některých platforem už jsem „na stropě“. Výhodu to má tu, že už se o tyto nemusím starat a nechávám je žít vlastním životem (p2p platformy tak se svojí reinvestiční funkcí dobře fungují), ale pak nemám, kam nově investovat.
Již delší dobu sleduji firmu Cimpel a partneři, jejich rentiérské portfólium je inspirativní 🙂 Pokud s nimi člověk nechce nebo nemůže (minimální měsíční investice 20 tis. Kč), nabízejí brožurku Investuj sám, kde vás provedou sestavením portfolia na zvolené investiční platformě. Těžko říct, zda je výhodnější investovat na Portu, kde si dle jejich kroků může člověk sestavit své vlastní portfolio a platit poplatek 1,29 % za správu, nebo u nich platit 0,6 – 1,5 % p.a.
A ještě jeden pěkný článek: Jak se zabezpečit na důchod
Mé starší články na podobná témata: