by ·1 komentář

Je to již nějaký pátek, co jsem pomalu začala volné prostředky po malých částech investovat. Začala jsem u ČSOB a ING podílovými fondy. Stavební spoření nepočítám. Pak jsem ale narazila na článek o p2p půjčkách (a další navazující příspěvky). Rok jsem si to nechala rozležet v hlavě a pak před skoro již dvěma lety to také zkusila. Na nějaké zevrubné povídání je teď už moc hodin a mě padají víčka. Ale chci tu uvést alespoň seznam toho, co využívám, a kde mám jaké „bonusové“ kódy. To se vám může hodit při zakládání účtu – vy i já dostaneme bonus, většinou na základě vaší investované částky. Pokud si tedy budete chtít účet u níže uvedené společnosti založit, využijte „Doporuč kamaráda kódy“ níže pod článkem.

Na převody peněz poté využívám TransferWise a CurrencyFair (ty také mívají „doporuč přítele“ akce). Vláďa teď (2019) začal používat Revolut a docela si to chválí (na to zatím žádný refer-a-friend kód není).

Z dalších platforem využívám:

Refer a friend akce – díky následujícím odkazům získáte vy i já nějakou výhodu

Transferwise – Zaregistrujte se pomocí uvedeného linku. Převody do 500 liber máte bez poplatků. Až uděláte převody za 200 liber, já dostanu 50 liber (stav k 13.4.2019).

CurrencyFair – Zaregistrujte se pomocí uvedeného linku. Musíte udělat převody za 2000 EUR (či ekvivalent v jiné měně). Já i ty pak dostaneme 40 EUR. (stav k 13.4.2019).

Portu – Zaregistrujte se pomocí uvedeného linku. Ty i já získáme 3 měsíce bez poplatků. (stav k 13.4.2019).

Mintos – Napište mi a já vám pošlu můj kód (neměl by se sdílet veřejně, tak proto). Odměna se odvíjí od zainvestovaného obnosu na konci 14 denního období ihned po registraci. Minimální investovaná částka je 500 EUR, pak je odměna (pro oba) 10 EUR. Pro 1000 EUR to je 20 EUR, atd. (stav k 13.4.2019).

Zonky – Zaregistrujte se pomocí uvedeného linku. Pokud si vezmeš půjčku u Zonky, dostaneme oba 1000 Kč. Minimální půjčka je 50 000 Kč. První stři splátky musí být splaceny včas. (stav k 13.4.2019).

Degiro.ch –  Zaregistrujte se pomocí uvedeného linku. Až budeme mít zobchodováno tak, že na poplatcích jste zaplatili 20 CHF během 3 měsíců od otevření účtu, 20 CHF vám bude zpět připsáno na účet a já dostanu taktéž 20 CHF (stav k 13.4.2019).

by ·1 komentář

Ani jsem nevěděla, že máme kousek za Curychem takovou parádní „naučnou stezku“. S babi, dědou a Eli jsme v úterý vyrazili na výlet (Maty byl v jeslích, Vláďa v práci), takže jsme vlakem, lístek na tři zóny (17.8 CHF zpáteční). Cesta zabrala všehovšudy 30 min tramvají a 30 min vlakem údolím řeky Sihl, která protéká Curychem. Na tuto zážitkovou trasu jsem narazila na našem oblíbeném blogu zde. Pro kočárek tahle trasa není, takže dobře, že si to mohl Maty užívat v jeslích.

Prvotní stoupání bylo tedy husté, pak už to bylo po rovině (na závěr zase padák po prudkých schodech, které se ale daly obejít delší cestou). Cestou jsme se naučili různé zde rostoucí stromy, počítali jsme letokruhy, šli skoro až pohádkovou trasou mokřady, vyzkoušeli si na boso cestičku po různých lesních materiálech, a mnoho dalšího. Navíc tu bylo po dešti příjemně, žádné vedro a dusno jako v Curychu v těchto dnech. Eli cestou navíc potkala stejně starou holčičku, takže s ní skoro polovinu cesty blbla. A holčička nás pak zvala na oběd :D. Na závěr se Eli brouzdala v řece a pak jsme si ještě dali sladkou tečku v restauraci kousek od nádraží. Vlaky sem jezdí jednou za hodinu, tak jsme museli trochu přidat v jídle (Nina s Jirkou si dali Rösti s lososem, já kafe a panaché a Eli čokoládový dort), ale stihli jsme to.

Fotky zde.

by ·Žádné komentáře

Na tento trail jsme narazili opět na Moms:Tots:Zurich blogu. Oficiální stránky zde. Vzhledem k tomu, že to není vhodné pro kočárky, využili jsme možnosti nechat Máťu s babičkou doma a vyrazili jsme ve třech + děda.

Tato interaktivní procházka se nachází v údolí mezi Lucernem a Engelbergem. V Dallenwilu jsme na podruhé našli správnou lanovku. Rychle jsme vystartovali z auta a sprintovali koupit lístky, neb nám to vzápětí jelo. Eli to má stále zadarmo, my s Vláďou zapolovic, Jirka seniorskou. Takže jsme v tom byli za cca 40 CHF + parkáč na celý den 5 CHF. Nezapomněli jsme v autě ani hole ani Eliščiny pohorky. A už se jelo nahoru. Ve Wirzweli jsme se trošku zorientovali a vyrazili k druhé lanovce, tentokrát soukromé (Eggwald-Gummenalp). Tato lanovka pro šest lidí jezdí na požádání  – zmáčknete interkom, oznámíte, že chcete jet a kolik vás je, nastoupíte a pak už to je vše automaticky. Až nahoře po vystoupení zaplatíte (hotově pouze; 6 CHF za jednoho).Pokračovat ve čtení

by ·Komentáře: 2

Im Titlis Gebiet wartet ein spektakulärer Klettersteig auf dich.

To tedy sedí. Ale nepředbíhejme. Před dvěma týdny Vláďa hlídal děti a já s Honzou vyrazila na feratu. Tentokrát jsme děti nechaly na pospas babičce s dědou (nebo možná spíš babičku s dědou napospas dětem) a vyrazili spolu a s Honzou na další feratu. Vybral ji Vláďa a já mu věřila, že vybere něco obdobně lehkého, jako minule. No jo no, není lehké splnit všechny požadavky – aby to bylo kousek od Curychu, obtížnost, přístupovou cestu, atd. Na poslední chvíli se k nám připojil ještě jeden kamarád, který ač má trochu strach z výšek, tak lezení a feraty pořád zkouší. „Tak to bude ok“, říkala jsem si, když jde i on. Honzu jsme nabrali v sedm a vyrazili přes Luzern do Engelbergu. Dokonce jsem si i vzpomněla, že jsem tu už s Vláďou na jednom výletě byla. Vláďa musel hodně zavzpomínat 😀 Takhle on si výlety se mnou pamatuje. Vyjeli jsme lanovkou TITLIS Xpress z Engelbergu k Trübsee (mezistanice na cestě na vlastní vrchol Titlisu) a  podél Trübsee jsme ještě chvilku šli k sedačkovému Jochpass-Lift. Pokračovat ve čtení

by ·Žádné komentáře

Tak skoro po třech letech jsem se zase odhodlala na pořádný výlet do hor. Sešlo se několik okolností – byla jsem jednak zvědavá, jak se mi bude den bez dětí líbit 🙂 (a kdy budu mít na plánu něco jiného, než být v práci), zrovna se necítím šíleně unaveně a kamarád vybíral něco lehčího, protože je pět měsíců po operaci křížového vazu v koleni, tak to nechce moc hrotit.

V sedm ráno mě Honza nabral a po půlhodině jsme přibrali ještě Janu a mohli jsme vyrazit. Cesta do Grindelwaldu nám zabrala cca 2,5 h. Už bylo jasné, že bude teplíčko. Nabalili jsme na parkovišti batohy, koupili lístky na lanovku (15 CHF jednosměrná za poloviční cenu s Halb-tax kartou) a šli do krátké fronty. Lanovka jede relativně dlouho, takže jsme se stihli ještě namazat 50tkou krémem a dát sváču (už bylo po desáté). Nahoře (po kafíčku a WC) nás Jana s Honzou nasměrovali na správnou cestu a mohli jsme vyrazit. Byli jsme ve výšce cca 2000 m.

Pokračovat ve čtení

by ·Žádné komentáře

Na tento trail narazil Vláďa na této stránce, kde je celá „procházka“ do detailů pěkně popsaná (v angličtině). I jen z fotek si uděláte představu, jaké to asi je (oficiální stránky zde). Paní píše, že s kočárkem mohou být problémy, že by si ho tam osobně nebrala. My to dali s Máťou s přehledem. Kus cesty s vystouplými kořeny trochu drncal a jeden super velký jsme museli přenést, ale jinak pohodička. Šli jsme horší.

Pokračovat ve čtení

by ·1 komentář

Maty chodí 3x týdně do jeslí na celý den, Eli každé dopoledne do školky, takže mám tři „volná“ dopoledne. Eli odvádím do školky na 8:30 a vyzvedávám v 11:55, takže to dopoledne tak dlouhé zas není. Navíc mám úvazek v práci 20%, což znamená týdně odpracovat 8,5 h. Což jsou hnedle dvě dopoledne pryč. Jednou týdně ale jezdím přímo do práce. To pak vodí děti Vláďa. Já jsem pak v práci od sedmi do 11:15, takže si odpracuji půlden. A zbylé 4-4,5 h většinou kouskuji během týdne po nocích, nebo když se Eli kouká na TV, nebo v tom svém „volném“ dopoledni.

Pokračovat ve čtení

by ·1 komentář

Už jste si asi všimli, jak mě stránka „Curyšská hřiště“ nadchla. Tak udělám shrnutí hřišť, která jsme v okolí navštívili. Většina těch nejbližších tvoří zastávky naší „Tour de hřiště“ – během hodiny jich obejdeme třeba pět :-). Některá jsme objevili teprve nedávno. Na některých můžeme trávit hodiny, jiná tak zajímavá nejsou. Ale pro děti jsou vlastně zajímavá všechna. Jim stačí i obyčejný plácek a jedna houpačka a už jsou spokojené. Rodiče by chtěli víc, ale děti jsou v tomhle nenáročné. A to je fajn. Tak tedy: Pokračovat ve čtení

by ·1 komentář

Tak jsem se konečně dostala s Eli i do tohohle „parku„. Je to ohromný. Takový mladý lesík uprostřed Curychu. Jak název napovídá, nachází se v Oerlikonu a jede nám tam přímý autobus, takže cesta příjemná (stihly jsme přečíst jen půlku Čtyřlístku). Hned po vystoupení z autobusu vás musí zaujmout stromy (stín, obzvlášť ve vedru, které dnes bylo, byl příjemný) a následně hned vyhlídková věž, která nad nimi (a nad okolními budovami) trčí. Pokračovat ve čtení

by ·1 komentář

Tak zrovna jsem si toho sama všimla – Vláďovi se zadařilo naimportovat nám sem celý starý blog!!! Všechny příspěvky od roku 2009 tak najdete přímo tady! To je žeňal*! 😀 Všechny zásluhy si může připsat jen a jen Vláďa. palec nahoru

Jak to udělal, to ví jen on sám. Takže případné dotazy na něj.

Možná jen teď bude trochu zmatek v názvech rubrik. Původní články o dětech (jednom) jsou v rubrice „prcek“, zatímco novější v rubrice „děti“.

Obdobně naše původní bezdětné „naše sportování“ přešlo nyní volně v rubriku „výlety“.

(*) převzato z francouzštiny (správně napsáno „génial“, ale čte se, jak jsem to napsala)