Ani jsem nevěděla, že máme kousek za Curychem takovou parádní „naučnou stezku“. S babi, dědou a Eli jsme v úterý vyrazili na výlet (Maty byl v jeslích, Vláďa v práci), takže jsme vlakem, lístek na tři zóny (17.8 CHF zpáteční). Cesta zabrala všehovšudy 30 min tramvají a 30 min vlakem údolím řeky Sihl, která protéká Curychem. Na tuto zážitkovou trasu jsem narazila na našem oblíbeném blogu zde. Pro kočárek tahle trasa není, takže dobře, že si to mohl Maty užívat v jeslích.

Prvotní stoupání bylo tedy husté, pak už to bylo po rovině (na závěr zase padák po prudkých schodech, které se ale daly obejít delší cestou). Cestou jsme se naučili různé zde rostoucí stromy, počítali jsme letokruhy, šli skoro až pohádkovou trasou mokřady, vyzkoušeli si na boso cestičku po různých lesních materiálech, a mnoho dalšího. Navíc tu bylo po dešti příjemně, žádné vedro a dusno jako v Curychu v těchto dnech. Eli cestou navíc potkala stejně starou holčičku, takže s ní skoro polovinu cesty blbla. A holčička nás pak zvala na oběd :D. Na závěr se Eli brouzdala v řece a pak jsme si ještě dali sladkou tečku v restauraci kousek od nádraží. Vlaky sem jezdí jednou za hodinu, tak jsme museli trochu přidat v jídle (Nina s Jirkou si dali Rösti s lososem, já kafe a panaché a Eli čokoládový dort), ale stihli jsme to.

Fotky zde.