11.1.2021
Vláďa usoudil, že když už konečně máme celý rok daňové rezidentství pouze v jedné zemi, navíc takové, kde oba rozumíme psanému textu, měli bychom zvládnout udělat daňové přiznání sami. Jemu se to mluví, on má „pouze“ klasický příjem, pár příjmů z dividend, které asi an nemusí danit (české, již zdaněné) … ale co já? Dividendy, akcie, p2p, … naštěstí něco je rovnou zdaněno – stavebko, spořící účty, dluhopisy … ale i tak. A co teprve potom dvojí zdanění … metoda zápočtu, jednotné měnové kurzy (protože to mám vše snad v šesti měnách, že ano), nějaký příjem bude třeba osvobozen, … a co slevy na poplatníky a na děti a na manželku? 🙂 Mám necelé tři měsíce na nastudování, takže si začínám ukládat důležité stránky a obzvlášť ty, kde je to „krok za krokem“.
(poznámky 14.5.21)
„Díky“ covidu a datové schránce máme ještě květen na to to doladit. Mrkla se nám na to kamarádka (velmi do hloubky a pečlivě) a prý to tedy vůbec není jednoduché. Dobrá zpráva je, že spolupracující osobu můžeme použít i zpětně. Zároveň jsme se ale dostali k tomu, že s ohledem na budoucí možnou hypotéku to ve výsledku nemusí být vůbec ta lepší volba – na daních by nám to sice něco ušetřilo (Vláďovi by se snížil základ a vraceli by mu nejen na daních, ale i na sociálním; já bych naopak na daních a sociálním doplácela, ale pořád by nám to vyšlo výhodněji), ale banka u hypotéky kouká na předešlá daňová přiznání a samozřejmě výši přiznaného výdělku. A druhá zásadní otázka je, jak by mu snížení příspěvku na sociálním snížilo ve výsledku důchod.
Jo a nejlepší nakonec – zdanění dividend. Ono je jako super, že máme smlouvy o dvojím zdanění, ale použít to v praxi, to je skoro nemožné. U těch lepších brokerů je alespoň na výpise vidět, kolik byla daň zaplacena. U těch ostatních se k tomuto infu ani nedostanete a jediné, co máte „v ruce“ je krátký meil od podpory (eToro), nebo odkaz na smluvní podmínky (XTB). Správně bych měla přiložit papír od zahraničního správce daně, že ty daně byly v té dané zemi mým jménem opravdu zaplaceny. Fakt pochybuji, že to někdo je schopný dodat. Z různých diskuzí plyne, že běžně mají v ruce akorát výpis od brokera a to je vše. Takže pokud to chci mít opravdu neprůstřelné (samozřejmě je otázka kdo to kdy bude kontrolovat, když se navíc jedná řekněme o 7 tis. Kč), tak to budu danit znovu v ČR. Tím se třeba u těch švýcarských dividend dostanu na 50 % zdanění a už to opravdu není tak lákavé. No v mezidobí si do Švýcarska zkusmo napíšu (tam mám na těch dividendách hodně), zda se ten výpis dá nějak dostat (a zda jim to fakt chodí). A zbytek prodám a přejdu jen do akumulačních ETF. Nebo českých, což také není k zahození (ČEZ, O2, Avast), ale to musím vždy trknout do Vládi, aby nakoupil u FIO, protože z té jejich předpotopní platformy mám zlé sny a před dvěma lety (po roce užívání) jsem ji úspěšně zrušila.
Sem se přesně hodí popis z Finlord.cz:
Zajímavá komplikace vznikne, pokud investujeme do cenných papírů v zahraničí. Víme, že dividendy a kupóny musíme zdanit tady dle § 8, nicméně postupuje se jinak než u domácích cenných papírů. Česká republika má s více než 80 zeměmi světa podepsanou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, což je sice super, ale aby šlo globální toky kapitálu nějak sledovat, tak finanční úřady přehodily informační povinnost na daňového poplatníka, tedy nás. Řekněme, že držíme akcie Microsoftu anebo BMW anebo dokonce i akcie Pegas Nonwovens anebo Erste Group Bank. Musíme sledovat, kde je sídlo emitenta, ne, na které burze se obchoduje. Microsoft je v USA, BMW v Německu. Nicméně Pegas je v Lucembursku a Erste je v Rakousku, takže i když je nakupujeme přes pražskou burzu, tak jejich dividendy zdaňujeme tak, jako u jiných akcií ve zmíněných zemích.
…
Zápočet se provádí za každý stát samostatně a je k tomu potřeba přiložit potvrzení od správce daně v zahraničí (opět pro každý stát samostatně). To je mnohdy dost komplikované získat. V praxi naštěstí FÚ toleruje i výpis od obchodníka s cennými papíry, ze kterého je patrné, že byla daň již sražena.
Finlord.cz
Kde jsem čerpala moudra:
- Daně a jejich dělění (blog Money)
- Podrobný krok po kroku (ekonom.cz, portal.pohoda)
- Dvojí zdanění přehled platných smluv
- Zdaňování příjmů českých rezidentů ze zahraničí
- Zdanění výnosů z investic: vyplění formuláře (Finlord, 2018)
- Jak na zdanění výnosů z investic (Finlord, 2017)
- Zdanění výnosů z p2p: z §10 do §8 (Finlord, 2019)
- Daňový portál – Přehled formulářů pro finanční správu
- Ministerstvo financí ČR – Přehled platných smluv České republiky o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu, resp. z příjmu a z majetku
- Investice a daně: Jak zdanit ETF, P2P nebo nemovitost? (Investování pro holky, 2020)
- Daňový portál – Daň z příjmů fyzických osob – od roku 2013 včetně
- Investiční gramotnost – jak na daně 2020
- Portu – vše co potřebujete vědět o daních
- Jak na danění investic? Podrobné vysvětlení s příklady (Rozbité prasátko)
- Obsáhlý článek pokrývající kdejakou slevu na dani zde.
- Ukázky danění dividend – akciepruvodci
- Daňová sleva na manželku – Pokud jeden z manželů má vlastní roční rozhodné příjmy do 68 tisíc korun za rok, odečte si ten druhý z daně z příjmu 24 840 korun. … Rodičovský příspěvek se do rozhodných příjmů nepočítá, proto v praxi nejčastěji vzniká nárok na daňovou slevu na manželku, když je na rodičovské dovolené. Štve mě, jak laxně je to všechno porůznu napsané a člověk k tomu musí číst navíc různé články, kdy v tom opět něco chybí. Tak třeba co se do těch 68 tis Kč započítává. Zde bych čekala, že prostě bude uvedené, jaký příjem dle jakého paragrafu se počítá. Ne, oni tam udělají, docela podrobný přehled, ale příjem z kapitálových trhů, prodeje akcií, apod. tam není. Přesto někde bylo uvedeno, že se započítává uplně všechno kromě různých form podpor.
- Zaměstnanec podává sám daňové přiznání v případě, že … měl kromě platu nebo mzdy také další zdanitelné příjmy (například z podnikání, pronájmu, prodeje majetku/akcií a příležitostných činností), které jsou vyšší než 6 tisíc korun.
- Úplně nejdůležitější – daňové přiznání je nutno podat, pokud byl příjem, bez započítání příjmů osvobozených od daně, vyšší než 15 tis Kč.
- OBZP a daňové přiznání – Osoby bez zdanitelných příjmů mohou mít v praxi povinnost podávat daňové přiznání. Z rozhodných kapitálových příjmů, příjmů z nájmu nebo z ostatních příjmů se sice zdravotní pojištění a sociální pojištění neplatí, ale pokud nejsou splněny zákonné podmínky pro daňové osvobození, tak daň z příjmu ano.
- Slevy na poplatníka a další slevy na dani jsou dobře popsány na měšci. Pro mě/nás asi nejzajímavější: Sleva na poplatníka – jedná se o základní daňovou slevu, kterou může uplatnit každý poplatník daně z příjmů, tedy každá osoba, jež má vlastní zdanitelné příjmy. Nárok tedy vzniká všem zaměstnancům, ale platí i pro OSVČ, pracující studenty, ženy na mateřské dovolené, které si přivydělávají, nebo třeba pracující důchodci. Je přitom úplně jedno, zda si člověk vydělával v průběhu celého roku, nebo měl příjem pouze během několika kalendářních měsíců. Daňová sleva na poplatníka se vždy uplatní v celém rozsahu. Až bude platný nový zákon (od prosince 2020 je), zvýší se základní sleva na dani, a to ze stávajících 24 840 Kč na 27 840 Kč v roce 2021. Slevu na dani na poplatníka je možné uplatnit několika různými způsoby. Prvním z nich je uplatnění slevy v daňovém přiznání k dani z příjmů (což mě stačí). –> Z toho mě osobně tedy plyne, že: není pravda, že se sleva na poplatníka vztahuje pouze na zaměstnance (ať už „opravdového“, či DPP, apod.), vztahuje se prostě na kohokoli s nějakým zdanitelným příjmem, takže i třeba pasivním z dividend a akcií apod. Takže pokud 15% daň z mých pasivních příjmů je menší, než sleva na poplatníka, 27840 Kč, nebudu na dani nic platit (ale přesto musím daňové přiznání podat).
- Sleva na dítě (měšec) – opět to je skvěle udělané, že pokud nemáte dotatečně vysoký příjem dle §6 či §7 (prostě z práce), tak nárok nemáte. Jakože podpora pracujících rodičů. Ale když investujete a něco málo tím získáte, tak ve výsledku nedosáhnete ani na slevu na dítě, ani na manželku.
- Sleva na dani na manžela/manželku (měšec)
- Sleva na dani školka a školkovné (měšec)
- Tabulka slev na dani (finance)
- „Sleva“, na kterou budeme příští rok cílit – Spolupracující manželka
- 15 nejčastějších příloh, které se podávají s daňovým přiznáním (za mě problematiká čtrnáctka)
- Velký přehled slev na dani, které uplatníte v roce 2020
- Přílohy a potvrzení k DP
Měsíc a půl utekl jako voda, jde s počítat 🙂 Ale až na jede výpis mám již vše připravené. A konkrétní poznámky (třeba se bude někomu hodit):
- Danění zahraničních dividend je napalici. Navíc ne všichni brokeři jsou schopní dodat nějak rozumně přehled co, kolik a kde bylo již daněno. Pro příští rok to musím buď víc nastudovat nebo to všechno prodat.
- A ještě jednou dividendy. Švýcarsko s jeho 35% daní tam vůbec raději neuvádějí.
- Jak na danění dividend na eToro. A ještě k eToro a daním: „Here at eToro because we operate internationally, it can be difficult to assess different taxation laws and thus we charge the full 30% tax. If you require a tax refund you may wish to contact your local tax authority.“ (od zákaznické podpory)
- Degiro – na to jsou dlouhé diskuze na FB. Problém je, že Degiro nesmí držet volnou hotovost klientů, takže vše, co si na svůj Degiro účet pošlete, je automaticky a okamžitě zainvestováno do Money Market Fund. A když potom chcete nějakou akcii koupit, tak se odpovídající částka z MMF prodá, abyste měli peníze k dispozici. To znamená, že tohle všechno si na konci roku musíte sečíst, abyste zjistili, že ačkoli jste vlastně žádnou akcii neprodali, tak stejně daňové přiznání dělat musíte (pokud tedy vaše nákupy, tzn. prodeje MMF, přesáhly 100tis. Kč). Takže s těmi, kteří se rozhodli to přiznat, jsme se shodli na postupu – sečíst nákupy (tj. „příjem“, což se rovná prodeji z MMF) přičíst k tomu zisk/ztrátu, kterou Degiro z MMF deklaruje na výpise (je to dlouhodobě v malé ztrátě) a výsledek vykázat jako „náklady“. Dokud ČR nepřejde na Euro, tak se to asi bude muset takto řešit. Nebo dělat mrtvého brouka. Jo a některé dividendy jsou zdaněné, některé nikoli (takže se těmi to je jednodušší a prostě se dodaní v ČR).
- Jak danit Bondster (zde, zde a zde).
- Jak danit Upvest
- Online daňový formulář je zde. Rozpracovaný formulář lze stáhnout do počítače a příště opětovně nahrát. Vyzkoušela jsem i pěknou excelovskou verzi od iDnes, ale tam mi nešlo přidat více příloh č. 3.
- Danění dividend od XTB: „Na vyplacených dividendách je již stržena srážková daň ve výši 30% a to v souladu s platnou Tabulku poplatků a provizí.“ (od zákaznické podpory)
- Jinak v mém případě řeším §8 a §10 a co jsem tak dohledala, tak dělení by mělo být následovné: §8 – Mintos, Twino, Bondora, EstateGuru, RoboCash, Housers, Bondster, eToro (dividendy), Portu (dividendy), Degiro (dividendy), XTB (dividendy). A §10 – Zonky, Upvest, eToro (prodej akcií), Portu (prodej akcií), Degiro (prodej akcií), XTB (prodej akcií).
- Příští rok tam asi přibudou prodané ING fondy (ING v Čechách v roce 2021 končí, a tak něco prodám a jen fondy v CZK přesunu k Reifeissen bank).
- Naštěstí už se nemusí vykazovat české zdaněné produkty jako stavebko, ponzijko, spořící účty, české dluhopisy, apod.
- A alespoň jedna dobrá zpráva – pro rok 2021 se zvyšuje sleva na poplatníka z 24 840 Kč na 27 840 Kč.
- Jednotné kurzy pro rok 2020. Takhle to zní jednoduše, ale můžete si to udělat i složité (u vyšších částek by se to třeba vyplatilo) – zde. Kurzy devizového trhu.
- Zaokrouhlování – Hodnoty počítané v průběhu výpočtu daně uvádějte s přesností na dvě desetinná místa, přičemž zaokrouhlete až konečnou částku (postupné zaokrouhlování není přípustné).
Já se placení daní vyhýbat nechci, ale mohli to sakra udělat trochu jednodušší.
A na co se příště můžete těšit? Zakládám si e-identitu, datovou schránku a OSVČ. To bude počteníčko.
Změny 2021
- Jako snad každý rok se zvyšuje výše slevy na poplatníka
- Zrušení solidární daně – mohlo by to znít pěkně, ale to by tam zase nesmělo něco „chybět“, co tuto zdánlivou výhodu převede na nevýhodu (tedy pro stát to bude asi výhodné): „V zákoně o daních z příjmů pak není nijak vymezeno, že by se jim [pasivním příjmům, příjmům z pronájmu, z prodeje akcií, apod.] 23% sazba nějak vyhýbala, což znamená, že se pasivní příjmy od roku 2021 započítávají do limitu 48násobku průměrné mzdy pro případné uplatnění vyšší sazby daně z příjmů.“ Ta nyní (2021) činí 141 700 Kč měsíčně. Běžný smrtelník to třeba nepozná, ale vemte si, že investujete určitou částku, kterou chcete použít na koupi domu – v daném roce pak vyberete třeba 3 mil Kč a tádá … daníte to 23%. V minulosti nikoli, protože to není příjem ze zaměstnání. Poslední záchrana je „tříletý test“, kdy prodávané akcie držíte déle, než tři roky. Více zde.
Poznámky 2021
- S vyplněním daňového přiznání nám pomáhala známá, která většinu z toho ještě konzultovala v její firmě a stejně v tom mám hokej. Co ale vyznělo jednoznačně je, co se shoduje 100% s následujícím: „Pokud nejste schopni prokázat daň zaplacenou v zahraničí, tak ji není možné započítat na daňovou povinnost v České republice,“ (peníze.cz). Což nikdy nejsem. Většina drobných střadatelů na to bude dlabat a připojí maximálně výpis od brokera. Ale tedy z mých výpisů občas vůbec není jasné, kolik broker platil, a mohu se spolehnout jen na emailovou komunikaci. Protože mi to vyznívá tak, že třeba eToro daní všechno šmahem 30 %, ačkoli daný emitent dle výpisu dividendy vůbec nedaní. Tak jako co jako?! Takže za mě se zahraniční dividendy vůbec nevyplatí, protože prostě není možné dokázat, že jsem to platila a tradá, platím dalších 15 % doma. Jediné, co asi zkusím, jsou Švýcaři. Já jim prostě napíšu, jestli mi nějaké potvrzení nevydají 🙂 Tam je to zdaněno 35% a pak ještě tedy 15 % u nás!
Zaměstnanec podává sám daňové přiznání v případě, že … měl kromě platu nebo mzdy také další zdanitelné příjmy (například z podnikání, pronájmu, prodeje majetku/akcií a příležitostných činností), které jsou vyšší než 6 tisíc korun. – tomuhle tedy nerozumím, tento bod mi smysl nedává.
Pokud to máš do 6 tis. (třeba příjem z prodeje akcií, dividendy), tak se to asi dá vecpat někam do daňového přiznání, které dělá zaměstnavatel. Pokud to přesáhne 6tis, tak si naopak vyžádáš podklady od zaměstnavatele a uděláš si DP sama.
Konkrétně (řeší se to i v jedné mě skupině na FB):
(2) Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4). Podmínkou je, že poplatník učinil u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6 000 Kč.
Je to §38g odst. 2, zákon č. 586/1992 Sb.