Sinnespfad im Fricktal

Vláďa nám na týden odjel do Prahy shánět byt, a tak jsme od sobotního odpoledne sami. No ale přeci nebudeme pecky doma. Čas ve Švýcarsku se nám krátí, takže toho musíme ještě stihnout, co nejvíce. Obrátila jsem se proto na naše tipy na výlety s dětmi a začala ráno hledat, co by mohlo stát za to. Z našeho TODO listu vlastně nic nepřipadalo v úvahu, vše to je dost z ruky. Takže proto jsem hledala inspiraci jinde. A našla ji na Swiss Family Fun. A hned na úvodní stránce na mě vykoukl „Trail smyslů“ (oficiální stránky zde, mapka zde). Swiss Family Fun to mají často mnohem lépe zpracované, než oficiální zdroje. Takž jsem rychle zjistila, jak daleko to je od Curychu, kudy se tam jede (musíme jet vlakem, auto má Vláďa v Praze … ne že bych jela autem, kdybych ho měla k dispozici 😀 ), jak je to dlouhé, kolik času to zabere, a jestli to je vhodné i pro kočárek.

Jde o cca 3,5 km okruh, který začíná kousek za vesnicí/městečkem Gipf-Oberfrick (Aargau), ale dobře to je značené již od autobusové zastávky Rösslibrücke. Jeli jsme autobusem na nádraží Oerlikon, pak 50 min rychlíkem (díkybohu za skladné golfky, vlak nebyl nízkopodlažní a kočárek jsme tak měli složený pod sedačkami) a ještě 4 min autobusem. Vše jsme stihli dobře, Maty se nechal převážet v kočáře, Eli sprintovala při přestupech vedle mě :-). Dospělí by to za hodinku obešli, my jsme se na každé z 8 zastávek pečlivě zatavovali, takže nám to celé zabralo 4 h. Každá zastávka byla věnována nějakému lidskému smyslu. Vše je pěkně popsané a může se zkoušet. Na cestě je i fajnové WC (+les). Také je po zastávce č. 7 místo na grilování, kde bez dozoru hořel oheň na dvou ohništích (nechápu, že někdo odejde a nechá to hořet!), takže jsme to trošku hasily zbytky vody z lahví (Maty mezi 6. a 7. zastávkou vytuhnul v kočáře). Nevynechali jsme ani stezku na boso po různých materiálech. Eli si nejvíc pochvalovala úsek s mechem, a naopak úsek v potoce nás pěkně vzpružil. No a pak už jsme jen spěchaly na bus (jezdí 1x za hodinu) a stihly jsme to s 10 min rezervou. Jinak Maty vždy kus běžel a kus jel v kočáře. Myslím, že se nám dnes bude všem dobře spát.

Na to jak mělo pršet, se nakonec udělalo pěkně a bylo až vedro. Takže kočárek byl plný oblečení.

Podrobnější fotky a info naleznete na výše uvedené adrese a na našem rajčeti (přístup s heslem).

1 komentář

  1. Hezky jste si to užili, v Čechách byl kluičičí vandr a mělo být holčičí Kárany, ale byla z toho Plzeň, kam jsme jeli s Evou a Ráďou za Helčou a Kačkou. Ostatní marodili – ach jo. Obešli jsme Bolevecké rybníky – bylo to prima – i se zmtzlinoi, kterou jedl dokonce i Ríďa.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *