19.9.2015 Praha
Poté, co si pro nás Vláďa přijel do Prahy po své „pánské jízdě„, jsme měli perný víkendový program. Je polovina září a jak to tak vypadá, tak se všechny možné akce organizují přesně v tomto víkendu. No bude to fuška to vše stihnout! Ale na hektické pobyty v Praze jsme již zvyklí 🙂
- 7:00 Eliška nás svým kokrháním budí (její oblíbené). Dáváme malou snídani připravujeme si věci na celý den, plánujeme.
- 8:30 Začínáme snídaní na Farmářských trzích v Dejvicíh (já, Eli, Vláďa a jeho táta). Máme tu sraz s mými rodiči, abychom se s nimi mohli před odjezdem zpět do Curychu ještě rozloučit. Hodinka uteče jak nic. Stihla jsem si dát nějakou sláďuru a burčák. Rodiče pokračují na jídelní OhradaFest, my na Pražský Hrad.
- 9:55 Máme sraz s kamarády před Jízdárnou, kde je výstava českých krajinářů Má Vlast. Máme čas, tak jdeme oblédnout „výstavu“ Klasa a Regionální potraviny na terase Jízdárny Pražského Hradu. Těch dobrot, co tu je. Po výstavě sem ještě zajdem!
- 10:05 Všichni se scházíme a jdeme na výstavu. Máme štěstí, zrovna dnes je vstupné za polovic. Výstava je ohromná! Krajinářské obrazy od cca od poloviny 19. století (některé obrazy byly skoro 200 let staré!, jestli jsem dobře počítala) zabíraly tři patra. Jen v přízemí jsme strávili hodinu. Potěšilo mě, že si ze školních lavic některá jména malířů a básníků (úryvky básní výstavu doprovázely) pamatuji. Další dvě patra už jsme trochu ošidili
- 11:20 Končíme výstavu. Přesouváme se na vinobraní do zahrad PH (potkáváme se s Vláďovým tátou). A to musím říct, bylo zklamání. Chtěli jsme původně jet na vinobraní do Mělníka, ale z časových důvodů jsme zvolili toto. Burčák tu měli jen od jednoho dodavatele a ten … no už jsem pila lepší. A co jsem pak kde četla, tak došel v půlce odpoledne 😀 Jídelní stánky vypadaly pěkně, ale tvořily se u nich dlouhé fronty. Takže co ve mě nechalo nejlepší dojem je čerstvě vylisovaní šťáva z hroznů (měli tu na to dřevěný ruční lis) a jablečno-celerová šťáva.
- 14:15 Loučíme se a vydáváme se pěšky domů (šetříme za lístky 🙂 ) Bereme to přes Hládko, kde je teď pěkný park (na místě, kde byla hlavní stavební jáma při ražení tunelu Blanka).
- 15:00 Dáváme doma malou svačinu, bereme auto a Elišku a jedeme na Zažít Ořechovku jinak, kterou organizuje bratrancova žena a její Oříšek. Na Macharově náměstí jsou připravené aktivity pro děti a informační stánky jazykovek a jiných kurzů pro děti. Po dlouhé době si to takhle ve třech venku užívám. V Curychu se takovýchto „sousedských“ akcí moc nezúčastníme, nejen kvůli jazykové bariéře, ale i z časových důvodů.
- 16:45 jedeme domů, kde necháváme Elišku a miříme autem na Smíchov. Ještě nás čeká oslava 70. narozenin a večerní kino.
- 17:15 Parkujeme, kupujeme lístky do kina a míříme na oslavu.
- 18:00 Předáváme dárek a jsme odměněni výborným grilovaným masem a dortem (ten není grilovaný). Pomalu se loučíme a míříme do kina.
- 20:00 Po dlouhé době zase v kině 🙂 Vláďa se nechal ukecat na Meryl Streep – Nikdy není pozdě. Bylo to trošku jiné, než jsem čekala, ale i tak se mi to líbilo.
- 22:30 Konečně doma!
- Co jsme nestihli – vinobraní v Mělníku, bouldercup ve Slaným
V neděli si Vláďa užívá nákupy 🙂 – jen v Globusu na Zličíně mají ty pravé koláčky! Takové holt ve Švýcarsku neseženete. No a já trávím celý den na kurzu první pomoci, speciálně cilený na maminky. Bylo fajn zase vše slyšet (už jsem jeden kurz, o větším rozsahu, tak před 10 lety absolvovala), ale zjistila jsem, že bych potřebovala i kurz o obyčejném „ošetřování“ – jak správně očistit ránu, jak o to pečovat (hrozím se, až se Eli jednou sedře třeba na kole), jak zvládat různé nemoci, atd.
V 17:10 mě Vláďův taťka vyzvedl, doma jsem dobalila drobnosti a vydali jsme se na dlouho cestu zpět do Curychu. Překvapilo nás několik ucpaných úseků na dálnicích, ale i tak jsme po jedné ráno přijeli domů. Ranní vstávání do prace nebylo nic moc. A to jsem hned odpoledne měla na plánu další lekci s fazioterapeutem. Což bývá náročné, žádné odpočinkové masáže. Abych neměla tréninky pořád tak stereotypní, doporučil mi Tabata, což je typ intervalového tréninku, kdy se opakují 4 minutové úseky. Každá čtyřminutovka se skládá z 8 sérií: 20 s aktivity, 10 s pauza. Takhle to pěkně rychle odcejpá a člověk je pořád v pohybu. Na youtube se dají najít 4 miutové (i delší) skladby, kdy vám jede akční hudba i to odpočítávání, takže nemusíte pořád zapínat a vypínat timer.