Obhajoba disertační práce

11.11.2016
Trochu se zpožděním, ale přece – na Sv. Martina jsem v Praze úspěšně zvládla obhajobu disertační práce! Takže teď jsem volná! Nervy to byly, ale kupodivu jen v den obhajoby. Do té doby mě znervózňovalo jen to, že nejsem nervozní. Takže v pátek 11.11. jsem už od 4 h nemohla spát. Naštěstí byla obhajoba naplánovaná již na 9 h, takže jsem nemusela být vynervovaná celý den. Na půl osmou jsme s Vláďou (velká opora a pomocník během celého dne) zajeli pro chlebíčky a na osmou do školy, aby by byl čas přichystat občerstvení pro komisi (bohužel zbylí dva spolužáci to nestihli dopsat … a to to měli mít už v červnu hotové 🙁 ). Vyzkoušela jsem, že vše funguje a mohla jsem “odpočívat”. V komisi jsem pár lidí znala, pak se přišlo podívat pár kolegů a samozřejmě tam byl i Vláďa s tátou. Hned na začátku mě uklidnilo, když mi předseda řekl, ať to hlavně stihnu odvykládat do 30 min (oficiálně na prezentaci mám 20 minut). No a asi za 17 minut jsem to měla hotové. Pak se četly posudky (to vydalo na dlouho). V některých pasážích jsem si říkala, že to je snad práce někoho jiného, jak ji vynášeli do nebes. Pak přišly dotazy. Ty od oponentů jsem věděla dopředu, takže jsem k tomu měla připravené krátké prezentace. Dále se ale mohli ptát členové komise a další přítomní. Některé dotazy byly klasické, u jiných jsem moc nevěděla. Vláďa to ošklivě pak komentoval tím, že to vypadalo, že buď mi po chvíli řekli, že jim tato odpověď stačí, nebo to dozodpověděli za mě. Pak jsem šla za dveře (spolu s hosty) a komise hlasovala (ne)projití. Chvilka napětí … jednohlasně úspěšná obhajoba. Následovalo (ne)alko šampáňo a já si konečně dala chlebíček. Docela mě ta 1,5 h nebo jak dlouho to trvalo, vyčerpala. Ještě jsem předala dárky školiteli a panu profesorovi z Curychu, který byl členem komise a který si udělal na mě čas (a moc z toho všeho neměl, protože obhajoba byla v češtině, ale mojí prezentaci měl v anglické verzi). A pak už jen zase vše sbalit a domů … si lehnout. Večer jsme pak měli oslavu obhajoby spojenou s Martinovým svátkem … a svatomartinskou husou.
Hned v sobotu byla pak narozeninová oslava na Žižkově a v neděli zase hurá zpět “domů”.

198 stran + asi 40 stran příloh (kde tedy byly i všechny mé publikované články, kterých za těch 7 let bylo 7.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *