Čtvrtek, 27.9.2012
Jak člověk nezapíše, co který den dělal, hned, tak to začíná splývat. Tento zápisek jsem psala ve čtvrtek večer (21:14) ve Watkins Glen a už se mi plete, co bylo včera a co dnes. Takže alespoň rychlé, snad ne chaotické, zápisky.
Dnešní trasa (Today´s trip):
Rochester – severně k Ontario Lake – podél Ontaria (Lake Road) – Sodus Point – Geneva – podél Seneca Lake – Watkins Glen
A program byl opět nabitý. Vzhledem k tomu, že Holiday Inn je vybaven posilovnou a bazénem (který je prý největším vyhřívaným krytým bazénem v Rochestru) a pro samé jídlo se pořád cítím dost plná, ráno, než se Vláďa vzbudil, jsem ho šla otestovat. Pravda, byl delší než bazén v Holiday Inn v Pittsburgu, ale 15 m pořád není nic moc. Navíc to bylo dost teplé. Ale na půlhodinové cachtání to bylo dobré. Potom osprchovat, zabalit (začínám mít problém zavřít kufr a stále jsme neměli čas si vyprat) a vyrazit. Ubytování v Holiday Inn jsme měli bez snídaně, což mě osobně nijak nevadilo, protože jsem potřebovala trošku vytrávit (po včerejších žebírkách a křidýlkách). Nasnídali jsme se tedy až cestou na poštu (to už Vláďa skoro umíral hlady) v Dunkin Donuts – teplý čaj (což tady snad nikdo nepije, všichni chtějí všechno s ledem, nebo ještě lépe mražené). Já si dala takovou miniomeletu z bílků v housce, Vláďa bulku s šunkou a sýrem. K tomu jsme si dali tzv. Munchikings, což vypadá jako naše koblihy, jen v malém provedení (jednohubky) a s různými příchutěmi (tak jsme ochutnali všech pět, co měli). A konečně se mi podařilo poslat pohledy, který s sebou tahám již dva dny.
A následovala hodinová cesta na sever k Ontariu.
Most byl bohužel v jednom pseku otočen špatným směrem, a tak jsme se museli kus vrátit na normální most.
A podél něj jsme pak pokračovali na východ s několika zastávkami na keškování.
Na svačina a oběd jsme měli, co se cestou vyskytlo – čokoládové zásoby, jablka, banány, sýr, apod.
Cestou k jezeru „botičky“ jsme otestovali, jen co je pravda.
Tak pěkné jezero, ale koupat se v něm nesmí.
V jednom z parků jsme ozkoušeli mojí novou hračku – ovladatelného draha.
Takových majáků je podél jezera mnoho.
Poslední větší zastávka byla ve městě Geneva (kde to bylo dost mrtvé) na severním okraji Seneca Lake. V jednom prospektu jsme našli Beef and Brew restauraci, takže tam si Vláďa dal Ribeye steak s bramborovou kaší (ta je fakt výborná) a jablečný kompot (ten k tomu dali sami od sebe; a kromě jiného tady všude jsou ohromné jablečné sady; byl moc dobrý, pěkně sladký a se skořicí). Já si dala „Classic Beef on Weck“, což byla jakási kaiserka plněná roastbeefem a k tomu koleslav salát. A jako předkrm jsme měli obalované a osmažené mozzarella prsty s rajčatovou omáčkou. A po sedmé večer pokračovali dalších 35 mil na jih podél Seneca jezera až do Watkins Glen, kde jsme se ubytovali v Budget Inn a jdeme sbírat síly na zítra, kdy se chystáme do národního parku se soutěskou a vodopády. A pak dál na jih.
Díky za zprávu. Vygůglil jsem mapu a společně s Ninou jsme sledovali, kde jste zatím všude byli. Musí tam být docela hezká krajina. Jó, boty máte five fingers a nyní jste v (five) Finger Lake Area. To je přímo stylové.
Jojo, na severu se to zacina pekne vybarvovat, ale my jsme se uz stihli presunout vic na jih. Zitra omrkneme nadchazejici podzim v Blue Ridge Moutains, uvidime