Den se se dnem sešel a již to budou dva týdny, co jsme byli boulderovat ve Fontainebleau. Sice to nedůležitější a nejzajímavější již bylo napsáno (Fotky http://misaavlada.rajce.idnes.cz/, shrnutí http://misaavlada.blog.cz/1204/fontainebleau-upoutavka ), ale hlavně bych sem chtěla připsat ještě pár poznámek, které nám příště, až sem pojedeme, připomenou, kam a kdy jsme chtěli ještě vyrazit.

Tento náš výlet do Francie jsme si naplánovali na Velikonoce. V Zürichu (nevím, jestli to platí pro celé Švýcarsko) je totiž na Velikonoce volné jak pondělí, tak ale i Velký pátek a půlka Zeleného čtvrtka. Takže již ve čtvrtek ráno jsme vyrazili směr Francie, konkrétně směr Paříž, protože Fontainebleau je cca 60 km jižně od Paříže. Jízda trvala něco kolem šesti hodin a proběhla v pohodě a bez stání v zácpách. Francouzské dálnice jsou pěkně drahé. Cesta tam a zpět nás vyšla dráž než celoroční známka ve Švýcarsku (obě cesty dohromady cca 70 Euro).

Ubytování jsme měli zajištěné v Bed&Breakfast (francouzsky se tento typ ubytování označuje jako Chambre d´hôtes) v Arbonne-la-Foret (www.plaisirdulivre.fr , plaisirdulivre@orange.fr) ve zrenovované kovárně. Ta měla kromě ohromné zahrady, dvě obytná křídla, kdy v jednom jsou dva pokoje s koupelnou a záchodem, v přízemí předsíň upravená na prostor pro snídaně. V druhém křídle měli domácí, příjemní postarší manželé, svoje zázemí. Jejich záliba ve starých knihách byla znát v celém „areálu“. K snídani jsme navíc měli domácí jogurt a domácí marmelády. K Vláďovu zklamání, nebo spíš já jsem pro něj byla zklamaná, se k snídani nepodávalo žádné „maso“ (šunka) – to domácí nejedí, takže to nemají. Zato jsme, kromě zmíněných marmelád, měli i sýr, chléb, croissanty, apod. Velmi dobré, ale obecně sladké, a jak Vláďa poznamenal, takové stereotypní. Jenže těžko srovnávat se snídaněmi, které jsme měli v Gruyere – ty asi jen tak něco nepřekoná – takové opulentní snídaně, kdy Vláďa spořádal skoro celý chléb a museli kvůli němu dokoupit zásoby Nutely, protože mizely závratnou rychlostí … Ale vraťme se k ubytování – velký pokoj s velkou postelí (a jen jednou velkou peřinou, což byl trošku problém), psací stůl, koupelna se sprchovým koutem, wifi, které kvůli tlustým stěnám v pokoji moc nefungovalo, topení, které jsme si mohli sami regulovat … příjemné.

Takže ve čtvrtek, den příjezdu, jsme si jen vynosili věci z auta a jeli jsme hned obhlédnout les. Vyrazili jsme na „Rocher de la Reine“, cca 10 km jižně od Arbonne (mapa Foret de Fontainebleau, IGN, 2417 OT). Z mého pohledu bylo na boulderování trošku zima – zataženo, cca 12°C, no nic moc. Takže já jsem to vzala spíš jako procházku, stejně jsem byla trošku nastydlá, takže jsem se nechtěla přepínat. Po nějaké době jsme objevili první žlutý okruh (jednotlivé bouldery, tzn. kameny, jsou uspořádány do tzv. okruhů, kdy zkrátka začnete na boulderu číslu jedna a jdete po šipkách a číslech dál, až na konec, což někdy může byt 10, 30, či 50 boulderů. Podle obtížnosti to pak vyjde na jednu hodinu nebo jeden den fyzické aktivity. Poznámka – žlutá je to nejjednodušší, když nepočítáme bílou – ta je pro děti.) a Vláďa začal zkoušet a konzultovat vše s průvodcem (tam jsou všechny okruhy a kameny zaneseny a označeny i s obtížnostmi a různými dalšími poznámkami, jako kde nejlépe u dané oblasti zaparkovat, a tak). Já jsem se dnes na lezení necítila, takže jsem se ujala role fotografa. Někdy to šlo v pohodě, jindy jsem musela Vláďu hlídat, aby nějak nešikovně nespadnul.

Po dolezení jsme se doma převlékli a šli najít něco k jídlu. Obě restaurace, o kterých jsme v Arbonne věděli, měly již zavřeno (19:10!! Arbonne není moc velké). Naštěstí jsme na parkovišti na cestě domů narazili na pojízdnou pizzerii, kde jsme si objednali dvě pizzy (každá za cca 10 Euro) a měli 40 minut čas, než se připraví. Pro příště jsme věděli, že asi bude lepší se s jídlem zařídit nějak jinak, protože do zavíračky se do místních restaurací prostě nedostaneme. Další možnost by byl Barbizon, ale tam už se musí autem.

Fotky z dnešního dne: http://misaavlada.rajce.idnes.cz/Boulderovani_ve_Fontainebleau-1/