Podzimní Střela

Opět jedna víkendová akce s klukama ze Zažij vodu. V sobotu se jela Teplá (která protéká Karlovými Vary), v neděli Střela. V sobotu jsme bohužel nemohli, protože jsme vyprovázeli Eli na školu v přírodě, ale na neděli jsme vyrazili. Bohužel měl Maty rýmu, a tak jsme ho nechtěli dávat nikomu na hlídání. Takže se Vláďa obětoval a místo na vodu, vzal Matyho na houby. Ale i tak si to kluci v lesech okolo Střely užili. Našli i nějaké bouldery :). A houby také.

Boulder někde u Žihle.

Ráno v devět jsme se všichni sešli v kempu v Mladoticích. Vláďa s Máťou následně vyrazili na svůj výlet. My ostatní jsme se převlékli a dvěma auty jeli na start do Rabštejna. Tam byl frmol, venku zataženo a docela kosa. Povedlo se nám najít místo hned u stanu s registrací. Rychle jsme sundali lodě, několikrát překontrolovali, že z auta máme vše, registrovali se a řidič/instruktor jel přeparkovat. A pak už jen čekání na start. Střela se dá totiž jet pouze když vydatně prší či taje sníh (třeba v únoru), nebo pokud se upouští přehrada (jako teď). Zároveň se tedy vyšší stav při vypouštění přehrady využívá k organizování závodů (Český pohár vodáků). I když jedete závody, tak branky projíždíte dle svých schopností. Výsledky budou zde (ale 27.9. ještě nebyly zveřejněné. Ale už byly z Teplé, takže se snad co nevidět objeví i ze Střely).

Pár minut před dvanáctou jsme vyrazili i my (tzn. jsme měli za sebou necelé dvě hodiny čekání za občasného mrholení. Naštěstí v suchém vodáckém oblečení, takže zima nám nebyla). Začínalo se jezem v Rabštejně a 4 brankami. První protivodnou se mi ani na několikátý pokus nepodařilo projet, ale alespoň jsem se tak, na rozdíl od jiných, necvakla 🙂  

První čtyři branky. Tu červenou protivodnou jsem prostě nedala :-/

Pak následovalo romantické údolí Střely klikatící se lesnatým údolím. Na celé 10 km dlouhé trati byly celkem 4 oblasti s brankami.

Jednotlivá brankoviště.

Ovšem cílem to nekončilo. Následovalo ještě 7 km do Mladotic. To už šlo výrazně unaveněji.

Akce byla super. Jediné, co bylo otravné, tak kanoe/rafty, které leckdy neměli ani číslo, tzn. nezaplatili za sjezd a na trase byli de facto na černo (ono limit na den byl 400 lodí), a navíc své plavidlo ovládali jen tak tak, takže jakmile se dostali do brankoviště rozkinklali všechno, že to lítalo od břehu ke břehu. Případně se uprostřed již tak úzké řeky šprajcli na nějakém šutru a zacláněli. Nebo udělali “vor”! Jako dva rafty blokující celou šířku řeky, mě fakt klepne.

Tak zase za rok i s Vláďou 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *