Napříč Prahou – přes tři jezy

Ačkoli o této akci široko daleko nikdo z mého okolí neslyšel, já už se na ní chtěla několikrát podívat. A letos to konečně vyšlo – a rovnou jako účastník “volného splutí” (takže ne jako závod). A bylo to super. Počasí jsme si nemohli lépe vybrat. Skauti to prý umí vždy dobře objednat 🙂

Naše logistika obnášela několikero přejezdů autem a nakonec vše klalo. Již v pondělí odpoledne jsme si odvezli věci (paddleboard a packraft, oblečení, svačinku) do loděnice na Zlíchově, která je hned vedle Císařské louky, kde bude start. V úterý ráno (sv. Václav, kdy se akce konala, připadl na úterý) Vláďa s Jirkou jeli do Tróje, kde jsme plánovali náš cíl (s ohledem na parkování tam nebude takový šrumec jako v oficiálním cíli na Štvanici) a jen jedním autem se vrátili domů. V autě v Tróji jsme si nechali svačinku a suché oblečení. Já zapomněla na boty, tak jsem si pak tenké ťapky vezla v loďáku s sebou. S ohledem na čas startu (11 h) jsme měli dost času ještě doma v klidu posnídat. Jirka nás pak na desátou hodil do loděnice jen na lehko. Nafukování plavidel nám zabralo dobrých 20 minut. V loděnici bylo rušno, další tři posádky se chystaly také na plavbu (i s dětmi). No a dle plánu jsme v 10:45 šli na vodu a pomalu se nechali snášet k Císařské louce, kde jsme ještě byli svědky startu posledních závodníků. A pak už volný start volného splutí. Všude byly lodě. Spousta náfuček (rafty, baraky, pálavy), sem tam paddleboard a kajak, pevné kanoe, i pár packraftů. Kousek od přívozu jsme se potakali s Lenkou (hledejte v té záplavě modrý kajak s červenou helmou :-D) a mohli jsme vyjet.

Lodě byly všude. V propusti Staroměstského jezu bylo napočítáno 1327 projíždějících lodí.

Pár fotek s Vyšehradem jsme měli již za sebou. Pak následovaly Železniční, Palackého a Jiráskův most a první jez – Šítkovský jez, kde jsme se zařadili, spolu s dalšími desítkami lodi, do fronty. A bylo to v pohodě. Jo, abyste si nemysleli – všechny tři jezy jsem jela na paddelboardu v kleče :-). Nejprve malý hup, pak rovně dolů a na konci parádní vlna. Zdárně jsme to všichni tři sjeli a pokračovali jsme pomalu dál. Pohled na Prahu takhle z vody je paráda. Následně podplouváme most Legií a z vody si fotíme Národní divadlo. A je tu Staroměstský jez a Karlův most plný diváků. Také splouváme v pořádku a pobaveně koukáme na ty, kteří se cvakli (nebo je voda prostě zatopila). Obdivuji záchranou loď, která všechny pod jezem loví.

Karlův most plný diváků.
Čertovka, “splavenka” (jinak by vás říční policie nepustila na jez, ještě plná síly na startu.

Následuje odbočka do Čertovky! Kdy se sem zase po vodě dostaneme, že? Řadíme se do fronty raftů a pomalu plujeme proti proudu k Velkopřevorskému mlýnu, fotíme si sochu vodníka Kabourka a otáčíme to zpět po proudu, kde se jen tak tak vyhýbáme s přívozem. Opravdu to tu pro tolik lodí není dost široké. V protisměru potkáváme pirátskou loď z loděnice. Z Čertovky jsme stihli vyjet jen tak tak – je tu šílená fronta lodí. Na řadě je Mánesova most a následně Čechův most, kde nás organizátoři navádějí pod prostřední oblouk, protože na levém se pracuje, tak aby na nás něco nespadlo. Ještě Štefánikův most a je tady závěr v podobě Helmovského jezu, který začíná na úrovni Štvanice. Z tohodle jsme měli po shlédnutí videí z minulých ročníků trochu respekt. Je hodně dlouhý, nejprve nic a pak se to tam tak jako lehce vaří a dost lodí se tam cvaklo, ani nevíme vlastně proč. Ale dá se. Voda v druhé půlce zajímavě vře a bublá, ale opět všichni tři v pohodě. Trasa měřila 6,5 km. Kotvíme a jdeme si dát něco k pití a párek. Odpočíváme na sluníčku (celou cestu super počasí). Skoro všichni tady končí. Kolem nás pořád někdo nosí rafty, kanoe, či paddleboardy, vše se vyfukuje a skládá do aut a přívěsů.

Helmovský jez ze Štvanice 28.9.2019 (foto Lucie Bláhová).

My tady ještě ale nekončíme. Vyslyšeli jsme nabídku pořadatelů si to sjet pěkně až do Tróje. Takže vyrážíme dál. Já tentokrát na packarftu a Vláďa na paddleboardu. A cesta nám pěkně odcejpá. Voda tu je klidná, docela čistá. Máme před sebou vlastně jen jeden velký vltavský oblouk Libní a jsme v Tróji. Cestou koukáme do oken bytům v Holešovické Marině a jedeme dál. Velká smůla, že trójský kanál je od 20.9.2021 na půl roku zavřený, bůhvíproč. Mohli bychom si jinak ještě v kanále zajezdit. Takhle končíme před brankami, dáváme pozor, abychom loděmi nesejmuli nějakého cyklistu a jdeme k autům. Pár lidí také sjelo až sem, ale fakt jen pár. Máme za sebou další 4,5 km. Takhle z vody vypadá Praha zase jinak.

Holešovická Marina.

Když už jsme v Tróji, tak jedeme dát mokré věci rovnou domů. Následně zpět na Zlíchov do loděnice pro věci a následně za dětmi.

Důkaz naší plavby.

No a příště třeba v rámci závodu 🙂

Oficiální stránky zde.

Oficiální fotky zde, a zde (břehy, mosty a cíl od Heleny Křenkové).

Naše fotky zde (pouze s heslem).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *