Nevím, jestli vám takový styl pro čtení vyhovuje, ale mám spoustu „drobných myšlenek“, na kterých se vlastní článek postavit nedá, ale podle kterých si můžete udělat relativně pěkný obrázek o tom, co se tady děje. Ti, kteří mají přístup na Facebook, zde proto některé postřehy budou číst podruhé. Ale i pro mě to je pěkné shrnutí toho, co se tu vlastně událo, případně mi to slouží jako jakýsi zápisník zajímavých internetových adres či adres doporučených restaurací a tipů na výlety. … A aby orientace nebyla tak jednoduchá, vše je uváděno (ono na tom stejně asi moc nezáleží) od nejnovějšího po nejstarší.
- Po škole/práci jsem se šla dnes projít do centra, podívat po obchodech a na malý nákup. A zaujaly mě dvě (+1) věci
- Gourmet Factory na Bahnhofstrasse – takovou přehlídku potravin z různých koutů světa jsem pohromadě snad neviděla. Nevěřícně jsem přecházela mezi regály, tu se zasekla u sýrů, tu u visících šunkových kýt, tu u italských těstovin či čokolády. Zároveň se zde nachází i nejedna restaurace. Jako například Sukhothai (thajská) nebo klasická Pizza, Pasta and Bar. Zde bych si dovolila jednu malou odbočku. Bahnhofstrasse (jak název napovídá, vede od hlavního vlakového nádraží) je (prý) jedna z nejznámějších nákupních zón. Je pravda, že tu najdete všechno – oblečení, šperky, hodinky, stánky s horkými kaštany, nejeden obchoďák, lahůdky/delikatesy (Globus Delicatessa, St. Annahof, Jelmoli’s Gourmet Factory). Ceny jsou samozřejmě o něco vyšší, než byste našli na otevřených tržištích na Helvetiaplatz nebo Bürkliplatz blízko jezera (zdroj)
- Konečně jsem se cítila dostatečně „silná“ na to, abych vešla do úžasného obchodu s čokoládou Merkur (na Bahnhofstrasse skoro hned u nádraží Bahnhofstrasse). Jestli pro někoho, kdo moc nemusí výraznou vůni sýrů, je příchod do specializovaného sýrového obchodu, jako rána palicí, pak pro milovníka čokolády je příchod do obchodu Merkur jako čokoládová lázeň. V jeden okamžik vám čokoládová vůně a chuť prostoupí celým tělem … A pak jen chodíte od regálu k regálu, slintáte nad různými příchutěmi (mléčná, hořká, s oříšky, s alkoholem (dobrých 10 druhů), s mentolem, s ovocem, v ozdobném balení, …), nato přejdete k samoobslužnému pultu s oříšky, preclíky a ovocem v čokoládě (na váhu), abyste následně přešli k dózám s čokoládovými karamelami, chvilku pozorujete místního cukráře, jak uklízí pult, kde vyrábí čerstvou čokoládu, obloukem se vrátíte kolem dárkových balení luxusní čokolády, chvilku postojíte u výlohy s čerstvou čokoládou ve tvaru velkých tabulek čokolády a skončíte u centrálního kruhového pultu s čokoládovými pralinkami. A nechybí ani adventní kalendáře . Sem rozhodně nesmím chodit s velkou hotovostí v kapse.
- když už jsem (opět) se dostala k čokoládě a sladkému, tak ještě musím zmínit pár věcí/cukráren/kaváren, které na Bahnhofstrasse stojí za to (asi; neměla jsem ještě možnost vyzkoušet). Na této fotce je dle popisku zachycen nejdražší obchod s čokoládou na Bahnhofstrasse (opravdu nevím, jestli to je Merkur). Alespoň jednou za tu dobu, co tu budu, musím zajít do Confiserie Sprüngli (kdo dával při čtení článku o čokoládě pozor, tak ví, že Spüngli jse pojeno … ano jistě – s firmou Lindt. A to, že je Lindt švýcarským výrobcem čokolády snad ví každý. Co je ale švýcarská specialitka (stejně jako v Alsasku) a kterou jsem (ostuda) ještě neochutnala (snad ani v létě v Alsasku) jsou „Luxemburgerli„. Popisovat to slovy … to snad ani nejde. Obrázek bude nejlepší a až ochutnám, tak popíši víc. Snad jen na okraj – nevím ani jakou řečí slovo Luxemburgerli je, ale v angličtině to jsou „macarons“, což ale nemá nic společného s „makarony“. Anglicky mluvící čtenáři mohou zkusit odkaz, kde je o „makaronech“ povídání z úst, skoro bych řekla, odborníka. Kdo by si snad stále nedokázal představit, jak to vypadá, tak po shlédnutí této fotky vás snad již nic nemůže nechat na pochybách. A na závěr definice na wikipedii.
- Nechala jsem si doporučit restaurace, kam zajít na pořádný Raclette, či fondue. Zde je jeden námět http://www.chaesalp.ch/ “The greatest achievement is harmonising cheese with cheese“
- Kdo nezná český blog o jídle, nechť si do záložek přidá http://www.scuk.cz/. A pro ty, kteří jsou po jídle doporučuji shlédnout stránky http://www.tastespotting.com/
- Někdy je dobré, že jsem v kanceláři sama – mohu počítači bezstarostně nadávat
- Pěkně řečeno http://petrzemlicka.blog.idnes.cz/c/159889/Klasicka-zarovka-se-vraci.html
- Jaké největší rozdíly mezi Prahou (Čechami obecně) a pobytem v Zürichu zaznamenávám: více čokolády, více kávy, více mlhy, více oficiálních dopisů
- To by jeden nevěřil, jak po 3 km s převýšením 400 m (viz nedělní výlet) mohou bolet hýžďové svaly
- Když jsem ráno před sedmou vstávala, dvakrát jsem se pohledem na hodinky musela ujistit, že je opravdu ráno – za okny byla tma jak o půlnoci. Zima se holt blíží závratnou rychlostí
- Jeden pěkný citát: „Silný člověk se pozná tak, že rozlomí tabulku čokolády na dva kusy a pak sní jen jeden!“ Judith Viorst. … Po zkušenostech z víkendu já silný člověk nejsem (Ragusa Noir 100g padla během jednoho dne – jak ta byla DOBRÁ !!)
- Uleželý Camembert je v lednici opravdu cítit! I takový milovník sýrů jako já musel uznat, že by to citlivým jedincům mohlo vadit. A tak nezbylo nic jiného, než ho urychleně zlikvidovat.
- Čokoláda a sýry – miluji Švýcarsko (sobota – Camille Bloch Ragusa noir a Gryere rezent)