Takže, 24.8.2014 jsme se konečně zúčastnili SlowUpu, což je série akcí pořádaných pro cyklisty a bruslaře. Jde o to, že se zavřou určité silnice (většinou mezi 10 a 17 h) a ty jsou tak volné pro cyklisty, bruslaře, kočárkáře, děcka, apod. Ten, kterého jsme se zúčastnili my (Seetal – okolo Baldegersee v Argau), byl mimo jiné sponzorován Migrosem, jehož ideologie je „pro rodinu“, takže nechyběly stánky s atrakcemi pro děti, nějaké zdravé sušenky zadarmo, stejně tak zase Rivella rozdávala svoje pití, u stánku SportXX vám zadarmo zkontrolovali kolo, apod.

Vláďa se dříve při zjištění, že se akce zúčastní třeba 10 tis. lidí, div nehroutil. Ale na těch 30 km dvou širokých jízdních pruzích se to množství rozmělnilo (a to ještě jídelní posezení a „bary“ podél cesty byly úplně plné). Elišce jsme k přednímu kolu vozíku připevnili malý reklamní větrník (balónek s héliem nakonec skončil u Vládi na batohu, protože, když jsme ho připoutali k přednímu kolečku, aby na něj Eliška viděla, tak se mi pořád pletl pod kola). No a jeli jsme. Na bruslích samozřejmě. Na kole bychom také mohli, ale to mi přijde „zbytečné“. Na kole mohu na silnici v klidu i jindy. Navíc to musí být pro Elišku vzadu ve vozíku nuda. Ale na bruslích po hlavní silnici? To je jiná. A i Eliška má lepší výhled, protože na bruslích tlačím vozík vepředu. Protože trasa vedla podél jezera, bylo to povětšinou rovinaté, sem tam nějaký protikopec byl, ale to jsme pak byli odměněni i sjezdem. Naštěstí má vozík kotoučové brzdy. No povím vám, že po těch 30 km jsem toho měla dost. Ale počasí vyšlo a Eliška 1,5 h prospala (takže nás nijak „neotravovala“).

Ten den jsme ještě zakončili příjemným grilováním u Jany s Vaškem v Birmensdorfu.