S tím, že vlastně již rok žijeme pouze online, čas od času se kontaktu s úřady nevyhneme a že si asi budu zařizovat OSVČ (kvůli daním za příští rok a „spolupracující osobě“), rozhodla jsem se prozkoumat možnosti datové schránky. Nejjednodušeji to jde na poště na Czech pointu. No a hned první otázka mě dostala – jestli to chci jako fyzická osoba, či OSVČ. Tak jsem říkala, že zatím jsem jen fyzická osoba, že OSVČ asi až za chvíli. „Takže teď uděláme tu datovku pro fyzickou osobu a potom pro OSVČ?“ Vidina dvou datových schránek mě trochu odradila, tak jsem si zařídila pouze e-identitu (článek zde) a jdu to nastudovat.

Pokračovat ve čtení

Jak tak řešíme daně a vše se poslední rok dělá online a na úřady se mi chodit nechce, knečně jsem se rozhoupala k tomu, něco s tím udělat. Na výběr různých typů online identity je spousta:

Já jsem na tip od kamaráda zvolila e-identitu (NIA ID). Vlastní založení je online, jen je potřeba následně zaběhnout na Czech point kvůli ověření. Nezapomeňte s sebou občanku, váš identifikační kód a IČO Správy základních registrů.

A doma zkouším připojení … (je dobré si zapamatovat, jaké jste si zvolili přihlašovací jméno a heslo) … a vše funguje (ověření SMSkou, takže při zakládání vložte telefonní číslo správně).

Výhoda je, že když tohle funguje, mělo by být možné si přes to zřídit datovou schránku. To bude zase úkol na příště. (jinak by to mělo jít i obráceně – kdo má datovou schránku, měl by být schopný si online založit e-identitu).

Další výhoda je, že jsem se přes to konečně dokázala připojit do Moje VZP (zkouknout aktivity) a také ePortálu ČSSZ (kontrolovali jste si někdy dobu pojištění? To je počteníčko. A těch neevidovaných dob! Chce si to dát do pořádku).

11.1.2021

Vláďa usoudil, že když už konečně máme celý rok daňové rezidentství pouze v jedné zemi, navíc takové, kde oba rozumíme psanému textu, měli bychom zvládnout udělat daňové přiznání sami. Jemu se to mluví, on má „pouze“ klasický příjem, pár příjmů z dividend, které asi an nemusí danit (české, již zdaněné) … ale co já? Dividendy, akcie, p2p, … naštěstí něco je rovnou zdaněno – stavebko, spořící účty, dluhopisy … ale i tak. A co teprve potom dvojí zdanění … metoda zápočtu, jednotné měnové kurzy (protože to mám vše snad v šesti měnách, že ano), nějaký příjem bude třeba osvobozen, … a co slevy na poplatníky a na děti a na manželku? 🙂 Mám necelé tři měsíce na nastudování, takže si začínám ukládat důležité stránky a obzvlášť ty, kde je to „krok za krokem“.

(poznámky 14.5.21)

„Díky“ covidu a datové schránce máme ještě květen na to to doladit. Mrkla se nám na to kamarádka (velmi do hloubky a pečlivě) a prý to tedy vůbec není jednoduché. Dobrá zpráva je, že spolupracující osobu můžeme použít i zpětně. Zároveň jsme se ale dostali k tomu, že s ohledem na budoucí možnou hypotéku to ve výsledku nemusí být vůbec ta lepší volba – na daních by nám to sice něco ušetřilo (Vláďovi by se snížil základ a vraceli by mu nejen na daních, ale i na sociálním; já bych naopak na daních a sociálním doplácela, ale pořád by nám to vyšlo výhodněji), ale banka u hypotéky kouká na předešlá daňová přiznání a samozřejmě výši přiznaného výdělku. A druhá zásadní otázka je, jak by mu snížení příspěvku na sociálním snížilo ve výsledku důchod.

Jo a nejlepší nakonec – zdanění dividend. Ono je jako super, že máme smlouvy o dvojím zdanění, ale použít to v praxi, to je skoro nemožné. U těch lepších brokerů je alespoň na výpise vidět, kolik byla daň zaplacena. U těch ostatních se k tomuto infu ani nedostanete a jediné, co máte „v ruce“ je krátký meil od podpory (eToro), nebo odkaz na smluvní podmínky (XTB). Správně bych měla přiložit papír od zahraničního správce daně, že ty daně byly v té dané zemi mým jménem opravdu zaplaceny. Fakt pochybuji, že to někdo je schopný dodat. Z různých diskuzí plyne, že běžně mají v ruce akorát výpis od brokera a to je vše. Takže pokud to chci mít opravdu neprůstřelné (samozřejmě je otázka kdo to kdy bude kontrolovat, když se navíc jedná řekněme o 7 tis. Kč), tak to budu danit znovu v ČR. Tím se třeba u těch švýcarských dividend dostanu na 50 % zdanění a už to opravdu není tak lákavé. No v mezidobí si do Švýcarska zkusmo napíšu (tam mám na těch dividendách hodně), zda se ten výpis dá nějak dostat (a zda jim to fakt chodí). A zbytek prodám a přejdu jen do akumulačních ETF. Nebo českých, což také není k zahození (ČEZ, O2, Avast), ale to musím vždy trknout do Vládi, aby nakoupil u FIO, protože z té jejich předpotopní platformy mám zlé sny a před dvěma lety (po roce užívání) jsem ji úspěšně zrušila.

Sem se přesně hodí popis z Finlord.cz:

Zajímavá komplikace vznikne, pokud investujeme do cenných papírů v zahraničí. Víme, že dividendy a kupóny musíme zdanit tady dle § 8, nicméně postupuje se jinak než u domácích cenných papírů. Česká republika má s více než 80 zeměmi světa podepsanou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, což je sice super, ale aby šlo globální toky kapitálu nějak sledovat, tak finanční úřady přehodily informační povinnost na daňového poplatníka, tedy nás. Řekněme, že držíme akcie Microsoftu anebo BMW anebo dokonce i akcie Pegas Nonwovens anebo Erste Group Bank. Musíme sledovat, kde je sídlo emitenta, ne, na které burze se obchoduje. Microsoft je v USA, BMW v Německu. Nicméně Pegas je v Lucembursku a Erste je v Rakousku, takže i když je nakupujeme přes pražskou burzu, tak jejich dividendy zdaňujeme tak, jako u jiných akcií ve zmíněných zemích.

Zápočet se provádí za každý stát samostatně a je k tomu potřeba přiložit potvrzení od správce daně v zahraničí (opět pro každý stát samostatně). To je mnohdy dost komplikované získat. V praxi naštěstí FÚ toleruje i výpis od obchodníka s cennými papíry, ze kterého je patrné, že byla daň již sražena.

Finlord.cz
Pokračovat ve čtení

  • Konečně jsem nám pověsila jmelí 😀 Jojo, to vánoční 2020. Zároveň to je první jmelí, které jsem kdy věšela 🙂 No což, lepší pozdě, než nikdy.
  • Ptáčkové v mrazech berou krmítka útokem. Navíc jmse jim koupili i sušené červy, takže mají ňamku.
  • Zamrzá nám zámek u branky, jednou se asi nedostaneme ven/dovnitř.
  • Vláďa zlomil koncovku násady u hrabla.
  • 15.2.21 – ráno ukazovalo auto cestou do školy vše v rozmezí -15°C až -19°C. Na silnici to byla rally a v zatáčkách to jelo smykem. Musí se nechat, že zamrzaly chloupky v nose. A otužilec Vláďa, protože nikde v okolí není žádný rybník, se šel válet na zahradu do sněhu.
  • Všechna pole v okolí se proměnila na parádní běžecký areál. Vláďa si dal v sobotu dva okruhy a má 12 km.
  • Navíc v jedné proláklině na poli zamrzla voda a dá se tam bruslit 🙂 Na ploše o velikosti malého bazénu (má to odhadem opravdu cca 10x20m) se děti vyblbly. Nechyběli ani lidé s hokejkami, případně s florbalkami.
  • Ptáčkové si u nás na zahradě vždy najdou něco k jídlu. Z mé zásoby 6 kg zrní ještě stále hodně zbývá. Jedno krmítko (máme celkem 3) máme navíc vyhrazeno pouze pro sušené červy 🙂
  • Na zahradě se halda shrabaného sněhu konečně proměnila v parádní iglů se třemi vchody. Děti tomu udělaly i pěknou předzahrádku 🙂
  • USB konektor – pro někoho jasná věc, ale já v tom opět tápu, ale konečně jsem našla super článek (i s obrázky!) co je co. Zde. Jde o to, že nový telefon má pouze USB-C. Výhoda – je jedno, kterým směrem kabel zastrčíte, je prostě symetricky oválný a pasuje oboustranně. Ale nemám sluchátka. Takže buď koupit redukci (prý hodně šumí) nebo nová sluchátka. A pak nabíjecí kabel. Problém je, že toho k nabíjení mám hodně a pouze jednu volnou USB zdířku. Takže bych ideálně potřebovala něco, co bude takové „multi“, aby se jedním kabelem dalo nabíjet vše. Jenže když už na takový pěkný narazím (třeba zde), tak tam jsou dva konektory, které vůbec nevyužiji. Ale Alza nezklamala a má tříkonektorový kabel přesně s tím, co potřebuji.
  • Na konci února začínají prázdniny a do škol se pak už ani prvňáčci, ani druháčci nevrátí. Uidíme, na jak dlouho.
  • Ještě, že pizza stále rozváží.

Pro ty, kteří chtějí pomáhat:

Pro ty, které investování a syslení peněz moc nezajímá – tohle můžete v klidu přeskočit (je to dost dlouhé, psala jsem to průběžně celý leden a kus února). Ti ostatní – budu ráda, když mi napíšete komentář, pokud se někde hrozně mýlím, nebo pokud se mnou naopak souhlasíte.

A nesmím zapomenout, že toto není žádné investorské doporučení ani nikoho k ničemu nenavádím! Jsou to pouze mé názory investora začátečníka 🙂

Pokračovat ve čtení

Takové nekonečné téma, jednou se to povede, jindy ne. Má oblíbená stálice je pařížská šlehačka od Vaňka – svařit smetanu (1 litr), v tom rozpustit 300 g hořké čokolády (má osvědčená je Ariba Master Martini dark 72% z Makra), povařit 2 minuty. Nechat minimálně 12 h v chladu (opravdu lednice, ne pokojová teplota), vyšlehat (většinou stačí cca 10 s), paráda (krásně drží). Za těch let, co tuto dělám, se mi jednou skoronepovedla a jednou nepovedla (svádím to na špatné chlazení a ošizenou čokoládu).

Pokračovat ve čtení

Vím, že už jsem s tímto někdy bojovala a našla super video, ale stejně – přesně jak to ve videu říká – vždy musíte používat stejnou čokoládu a stejnou smetanu, jinak, i při zachování stejného postupu a poměrů, máte jiný (špatný) výsledek. No a protože už netuším, kdy jsem to dělala naposledy a z jaké čokolády, musím opět testovat. Kupodivu nevolí čokoládu s vysokým obsahem kakaa, ale jen něco nad 50 %. Jo to mě přivádí k myšlence – jsem ráda, že jsem znovu dohledala zrovna tohle video, protože recepty typu – čokoládu do horké lázně a od oka smíchat s olejem – ve mě moc chutí nevzbuzují. Ale i tam zaznělo, že nemá cenu kupovat čokolády s více než 70 % kakaa, protože prostě nemá takovou „elasticitu“, kterou u polevy potřebujeme. A navíc tam je i návod na polevu bez čokolády, což není k zahození (8 lžic kakaa, 8 lžic másla, 12 lžic vody, 24 lžic moučkového cukru – vše ve vodní lázní rozpustit. Oproti polevě z čokolády to má tu výhodu/nevýhodu, že nikdy úplně nezatuhne, takže při krájení nepraská.).

Pokračovat ve čtení

  • Mám za sebou minikurz „cesta z města„.
  • Po týdnu ve školce byl Maty s rýmou opět pár dní doma (rozuměj „týeden“).
  • Eli vyjela poprvé na běžky a hned si je zamilovala. My s Matym zatím šmudlali na rovině sjezdovky (také jeho poprvé). V tu danou dobu ho to zas tak moc nebavilo, ale týden na to říkal, že ho to moc bavilo, n otak nevim. Dokonce nasněžilo i v Polabské nížině, takže se dalo sjezdovat i na zahradě 🙂
  • Napadl sníh i v Praze, tak jsme na zahradě postavili ohrommou sněhovou želvu. A do školky může Maty na bobech 🙂
  • Jen co to roztálo, tak u nás „na vsi“ 🙂 vyhlásili soutěž „O zlaté hrablo“.
  • Týden na to opět nasněžilo, takže bylo co odklízet a s Matym jsme se tak mohli přihlásit do soutěže. A z nahrabaného sněhu jsme si postavili hradby 🙂
  • Nakonec se karanténa nevyhnula ani Máťově školce (alespoň se k tomu postavili tváří v tvář a nemlžili, jako v Eli škole), takže šel na test, který dopadl negativně. Nicméně školka zůstala zavřená na celé dva týdny (ještě že máme tu zahradu). Jo a takhle v neděli ráno na konci ledna zelo odběrové místo na Bulovce práznotou.
  • Jako jedna z mála si mohla Eli dojít pro pololetní vysvědčení osobně.
  • Vláďa říká, ať už ten sníh roztaje, že už ho z běžek bolí nohy – jezdí si párkrát do týdne zaběžkovat po práci do Krušných hor. A do toho ještě chodí běhat na orieňťácké tréninky (ano, ano, orientační běh v lese po tmě … koupil si na to pěkně drahou čelovku … ale musí se nechat, že svítí parádně a vydrží snad 12 h … navíc je „made in Dolní Chabry“!).
  • Už jsem se konečně dostala k fotkám z prosince (jedno album speciálně se Štědrým dnem), schválně, kdy udělám ty lednové. Fotokniha za rok 2020 je v nedohlednu.
  • Vyrobili jsme si domácí jogurt a pálivý domácí sýr.
  • Já si občas v podvečer (také už samozřejmě za tmy) s hůlkami obejdu Chabry a tím mé sportovní aktivity de facto končí. Nedá se říct, že by to tu byla uplně placka, ale i tak, když chce člověk trochu simulovat chůzi do kopce, tak ten jeden jediný kopec široko daleko musí jít vícekrát 🙂 Schválně, jestli ho někdy dám třeba 5x,to bude profil pěkná pila.

Troška novoročních motivačních vět (zdroj Cimpel)

  • Peníze nejsou vše – Peníze si s sebou do hrobu nevezmeš!
  • Žij jako rentiér, i když jím ještě nejsi (nenechávej plnění snů na později).
  • Málo peněz, malé problémy. Hodně peněz, velké problémy.
  • Obklop se odborníky = nemusíš umět vše!
  • Vztahy jsou důležitější než peníze.

Hodně se řeší bezpečnost (a zacházení s uživatelskými daty) Facebooku a Whatsappu. Kdo by chtěl odejí (já ne), tak pár alternativ:

Na konci listopadu (2020) jsem udělala docela velkou objednávku všeho možného ochranného proti covidu. Na jaře (2020) jsme si vystačili s pár rouškami (vlastně jsme byli furt jen doma, takže nebylo třeba), na podzim jsem nám jich ještě pár našila (hlavně Eli měla ve škole docela spotřebu, přeci jenom to den dva schne, pak žehoit, takže ta jich má asi 12), já využívám v MHD … No a MHD … já nevím, jestli v září oproti loňsku omezili spoje, ale jako jezdit v covid sezóně narvaným autobusem (tam fakt nebylo kam spadnout, jak to bylo párkrát narvné), … takže jsem se začala poohlížet alespoň po nějakém filtru se stříbrem nebo tak něčím. Nakonec jsem dala přednost nákrčníkům, přeci jenom cestuji se 2-4 dětmi, do toho batohy, tašky, výtvory ze školy/školky, takže to chce mít volné ruce a ne řešit, že se nemohu gumičkou trefit za ucho pod čepicí, do toho se zamotají vlasy, no možná to znáte.

Každá firma má asi své „světlé“ (dobré) produkty a pak propadáky. Všechny níže uvedené produkty jsou vyrobeny v ČR (pokud se nepletu – na tohle jsem se docela zaměřila).

(akutalizace 6.4.21)

Tak nám jarními prázdninami zavřeli školy i pro 1. a 2. třídy. Velikonoce jsme po dlouhé době strávili v Praze. Ale od 12.4. mají být školy otevřené na střídačku pro (asi) první stupeň. Děti musí mít minimálně chirurgickou roušku, takže teď sháním něco pro Eli. Na FB je skupina Ochranné pomůcky v ČR – kupujeme kvalitní ochranu nebo šmejd?, tak jsem se nechala inspirovat a pro děti objednám dětské respirátory Star of Davidson. Cenově mě zaujaly roušky na Unizdrav (3,6 Kč/ks), ale není u nich uveden výrobce. Tak dám asi přednost rouškám od General public (4,24 Kč/ks). Zajímavé, že při nákupu přes Mall.cz to vyjde na balení o 30 Kč levněji, než přímo od výrobce.

Pokračovat ve čtení

Nemohla jsem se rozhodnout, o čem to vlastně konkrétně bude, takže to nechám souhrně o různých domácích výrobcích. Asi to udělám jako takové rozcestí 🙂 Ať to sama zpětně dohledám.

  • Domácí sýr – myslím, že sadu na výrobu domácího sýra jsem dostala loni k svátku. A je to super! Stačí pouze dva litry mléka a citron/ocet a je to. A jako vedlejší produk cca 1,5 l syrovátky, kterou používám vzápětí na lívance :-). Chce to nebát se soli (1 kávovou lžičku určitě). A pokud chilli, tak toho se také nebát – ono to mléko ho výrazně neutralizuje. Takže do těch cca 300 g sýra šla celá malá lžička, tedy množství, které bych normálně nedala ani do 2 l guláše.
  • Domácí jogurt – už je to dávno, ale postup se asi nemění. A už se na něj opět několik měsíců chystám.
  • Domácí máslo – Na tomhle je vtipné to, že jsme ho „schávlně“ vyráběli jen jednou, ale pak nám ještě nekolikrát vyšlo takě nějak omylem – hlavně po příjezdu do Čech se smetana, kterou jsme začali kupovat, chová jinak, než ta, na kterou jsme byli zvyklí, a několikrát jsme ji přešlehali. Fakt v sekundě je po ní a nezbývá nic jiného, než z toho udělat máslo. Trochu nešťastné je, pokud smetanu před šleháním již dochutíte třeba vanilkový cukrem (to výsledné máslo si asi umíte představit 🙂 ). Jak jsem dělala pribiňáka a bylo z toho máslo, se můžete dočíst zde. Recept je super jednoduchý, je to trochu patlačka, ale výsledek (třeba s česnekem a bylinkami) stojí za to. Podrobný recept zde a jak tam zaznělo – doma se máslo vyrábět nevyplatí, ale je to sranda 🙂
  • Domácí pribiňák – recept zde. Když jsem hodně líná, ale mám chuť na něco dobrého, ale „zdravého“ (:-) ), tak si smíchám přímo tvaroh se smetanou a přidám domácí sirup. Prostě konzistence tvarohu mi nesedí, ale s tou smetánkou to je hnedle jinde.
  • Domácí zapečené müsli – můj oblíbený recept zde.
  • Domácí rohlíky
  • Domácí měsíčková mast – Ta mě zaujala, když jsem hledala info o rýmovníkovém sirupu a od toho se dostala k rýmovníkové masti a přes info o včelím vosku k měsíčkové masti. Vzhledem k tomu, že na zahradě preferuji jen jedlé věci, tak měsíčku dám letos na zahradě šanci (navíc je prý také celý jedlý). Takže návod na měsíčkovou mast je zde, obecně o využití včelího vostku v kosmetice zde, měsíček lékařský semínka zde,
  • Rýmovníkový sirup – Recept číslo 1, 2, 3. Zde i s receptem na mast (nejluxusnější recept pak ale zde). Jinak pár dobrých rad k pěstování rýmovníku je zde (myslím, že pár mých rýmovníků by se hodilo do kolonky „odstrašující případy“ :-)) … Recepty se liší tím, zda zalévají lístky vařicí, teplou nebo studenou (vždy tedy převařenou) vodou. Já nakonec zvolila vlažnou a z časových důvodů louhování skoro 48 h (přidala jsem navíc pouze citrony). Následuje slévání přes cedník a následně ještě vymačkání pořádně přes cedník lžící (plátýnko nebylo třeba). Vtipné je, že někde ani neuvádějí poměr cukru a vody … někde jsem myslím četla, že na množství vody to samé (váhově) cukru, takž nejčastěji se uvádí na litr vody kilo cukru. A pak jsem to hodně pomaličku redukovala asi dvě hodiny. Barva se za tu dobu změnila z průsvitné na tmavě žlutou. Konzistence mi tak vyšla pořád dost tekutá, asi jako řidší med 🙂 Během redukování jsem si vyvařila skleničky a pak jsme plnili. Musí se nechat, že z 1,5 l vody (měli jsme hodně narostlé rýmovníky, takže hodně lístků) je spousta sirupu 🙂
  • Jelení lůj – to někdy také musím vyzkoušet 🙂
  • Levandulová mast