Den 4.

Dnešek měl vcelku jasně daný průběh – přes oběd první hodina kurzu němčiny, koupit švýcarskou simku a založit si účet v bance (aby mi měly kam chodit penízky ).
            Učebna kurzu se nachází v kampusu ETH/UZH, takže to problém nebyl. Ale ačkoli jsem byla vybavena podrobnou mapičkou, stejně jsem napoprvé vešla do jiné budovy a marně hledala požadovanou místnost F8. Naštěstí jsem s tím počítala a raději na kurz vyjela o půl hodiny dřív. Takhle jsem stihla v klidu přejít do vedlejší budovy, kde již nebyl s nalezením správné místnosti problém. Do němčiny jsme skočili rovnýma nohama. Žádné zdlouhavé vysvětlování výslovnosti, nebo nějakých základních slov. Začali jsme odposlouchávat základní konverzační věty typu “já se jmenují”, “jak se jmenuješ”, “odkud pocházíš”, apod. Pro mě osobně je docela těžké se něco naučit jen tak z poslechu, takže když nám konečně rozdal nakopírované materiály, psala jsem si do nich poznámky jak o život. Nebude to jednoduché. Ještě že jsem se předchozí jazyky učila jako malá. Začínat takhle od nuly není vůbec jednoduché. Naštěstí výuka jako taková probíhá v angličtině. A sešli jsme se pěkně různorodá skupinka – Kuba, Korea, Čína, Mongolsko, Irsko, USA, Itálie, Indie, a jistě ještě další. Takže o různé přízvuky angličtiny a komolená jména nebylo nouze.
            Kurz končí ve 13:15, takže je tak akorát čas na oběd. A protože bylo opět azuro, nebylo nic příjemnějšího než si vzít oběd na nábřeží k jezeru. Tam bylo velmi příjemné posezení.
Curyšské jezero
Curyšské jezero v samém centru Curychu.
Labutě byly ve střehu a pokaždé, když jsem zašustila pytlíkem, připlavaly, aby se utvrdily v tom, že jim zase nic nedám.
Labutě
Krmení labutí. Stále byly ve střehu; kde se co šustlo, už tam plavaly.
Curych centrum
Pohled na centrum Cyruchu od jezera.
           Dále jsem si to zamířila na pobočku Post Finance. Výběr banky byl relativně jednoduchý. Od Jany jsem dostala dva tipy; z toho jsem si vybrala tento na základě jednoduché úvahy – zkusím to uhrát na studentský účet (vedení zadarmo), nebo když si budu muset zřídit klasický účet (protože jsem tady jako normální zaměstnanec), mají vedení účtu o 1CHF levnější, než u Credit Suise. Slečna za přepážkou se na angličtinu moc dobře netvářila, ale její kolega to zvládal dobře. ISIC karta platná až do konce příštího roku mi status studenta potvrdila. Takže bylo rozhodnuto. Malý zádrhel nastal, když nevěděli, jak napsat “Č”. Sice ho nakonec našli, ale tiskárna jim ho stejně nevzala . Asi tak za 15 minut jsem byla hotová. Internetové bankovnictví budu mít v angličtině a sami budou kontaktovat školu, aby jim oznámili, kam mi mají posílat výplatu. Tomu říkám dobré služby. Tak uvidíme, jestli i s ostatními službami budu spokojená.
            Zato s telefonem jsem dnes nepochodila. Ono se to řekne, “to seženeš v každém Migrosu” (Pozn.: pod značkou Migros se skrývá síť obchodů se vším možným, od potravin, přes květiny a drogerii až po elektroniku), ale já jak na potvoru na žádný nemohla narazit. A když už jsem objevila jeden (ten, který mám hned za rohem), skončila jsem v potravinách a dál už jsem se nedostala. Tak snad jindy. Ono to zatím nespěchá.
            Opravdu se nabídka jednotlivých obchodů (teď mám na mysli potraviny) liší. Jak cenově (ještě to nemám moc v oku, ale malinko přeci), tak sortimentem. Minule jsem byla v Coopu a tam i na můj vkus byl žalostně malý výběr pečiva (a to Vláďa potvrdí, mi je pečivo většinou ukradené a spokojím se s málem). Zato v Migros měli i croissanty a kusové pečivo a la housky. Další dny vyzkouším Denner a Lidl a pak se uvidí, kam budu chodit nakupovat.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.