Páteční výlet

Ráno k mému milému překvapení nepršelo, jak inzerovali, takže jsem se rozhodla pro „výlet“ do centra, nákup mobilu a výlet do „lesoparku“. Ještě jsem si stihla popovídat se spolubydlící, která dneska jede do Bernu a uvidím ji zase až v neděli. Zatím jsme si ani nestihly pořádně popovídat. Měla tento týden dost hektický, takže maximálně jsme stihli organizační věci ráno u snídaně, nebo večer, když se vrátila před půlnocí z práce.
     Tramvají jsem se svezla ke škole, kde jsem objevila krásný výhled na město. Za hezkého počasí tu může být pěkné posezení na oběd.
01
Výhled na Zürich od ETH.
Dále jsem pokračovala na dopravní policii zjistit, jestli by přeci jenom nešlo nějak zařídit parkování levněji, než je 15 CHF / den (něco jako krátkodobá parkovací karta pro návštěvy). Nešlo. Toto je jediná možnost. Pak samozřejmě ještě drahé parkovací automaty nebo garáže. Na celoroční parkovací kartu (240 CHF/rok) nemám nárok, protože auto není psáno na mě. Snad se mi podaří domluvit stání na některém z parkovišť/garáží školy. To by pak bylo prý za 10 CHF/den. Ale spolubydlící říkala, že v Centru (hlavní kampus obou škol) to půjde těžko, že místo se nedostává ani na některé profesory.
     Tohle jsem tedy měla vyřízeno rychle. Pokračovala jsem k centru k řece Limmat (ta vtéká to Zürišského jezera). Z mostu Rudolfa Bruna je pěkný výhled na
St.Peter Kirche, na kterém prý jsou hodiny s největším ciferníkem v Evropě …
02
Kostel v pravo – St.Peter Kirche.
03
Jestli vám někdo bude tvrdit, že Zürich je placka, tak tomu rozhodně nevěřte. Stoupání od řeky (Limmat) do starého města (Lindenhof).
04
Pohled z Lindenhofu směrem k univerzitě. Za tím kopcem na obzoru bydlím 🙂
Dále jsem pokračovala kolem Sternwarte Urania (observatoř v Lindenhofu; Urania je v řecké mytologii Múzou hvězdářství) na Löwenstrasse, kde jsem konečně natrefila na mobile zone a koupila si švýcarskou SIMku i s mobilem. S kreditem 5 CHF mě to vyšlo na 20 CHF, takže mobil (Noika 1661) mě vyšel na cca 300 Kč (takovouto investici si i já mohu dovolit ). Předplacené karty tu mají opravdu zajímavé. Osobně jsem zvolila kompromis (levné volání do zahraničí X levné volání ve Švýcarsku), takže SMS po Švýcarsku i do zahraničí mám za 0,1 CHF, MMS za 0,5 CHF (to mají všechny společnosti, co jsem koukala stejné), volání ve Švýcarsku na mobil za 0,35CHF/min, na pevnou za 0,25 CHF/min a volání do zahraničí na pevnou za 0,15CHF/min a na mobil za 0,25CHF/min. Opravdu jste si všimli dobře, že volání do zahraničí vyjde levněji než po Švýcarsku! A to někde měli do zahraničí cenu i za 0,07 CHF/min! Ale potom úměrně tomu dražší volání po Švýcarsku. Koho by zajímaly podrobnosti, tak nabízím stránky Yallo, M-budget a Mucho.
     Pokračovala jsem kolem kanálu spojující řeku Sihl a Zürichsee až k botanické zahradě Zürišské university. Toto je spíš taková hodně okrasná zahrada/park.
05
Botanická zahrada Zürišské university.
Co mě překvapilo bylo, že spousta lidí, nejen studentů, obědvá venku – buď si koupí něco u stánku nebo v take away (nabídka je opravdu široká) nebo mají svoje vlastní krabičky s jídlem. A protože bylo relativně hezky, mohla jsem teď kolem poledního vidět obědvající lidi naprosto všude – na lavičkách v nákupním centru, na zídkách a lavičkách kolem kanálu, na různých schodech a schůdcích, v parku na lavičce … A právě v botanické zahradě byl takový klid a bylo to tak příjemné místo, že i já jsme si zde našla volné křesílko a vyndala svoji krabičku. Tohle je prostě pohoda.
06
Kanál spojující řeku Stihl s Zürichsee. Všude podél kanálu seděli studenti, ale i pánové v oblecích, se svým obědem buď přineseným v krabičce z domova nebo zakoupeným v jednom z mnoha stánků s „rychlým občerstvením“ (spíš prostě „take away stánky“ – kebab, zapékané brambory, pizza, smažená kuřata či kalamáry, koláče, hot dogy, bagety, slané a sladké pečivo, …).
Nakonec jsem narazila na tramvaj č. 6, kterou jsem se nechala dovézt k Zoo. A odtud pěšky přes les (žádný lesopark, ale opravdu les!) ještě dobrých 45 min domů. Nakonec předpověď počasí nelhala. Když jsem byla někde uprostřed lesa, začalo poprchávat, aby následně déšť s větrem zesílily natolik, že mi to málem otočilo deštník naruby. A tak jsem si tuto pěknou procházku ani pořádně nevychutnala. Je tu kombinace asfaltek, štěrkových cest (na kterých jsem potkala nejednoho běžce), tak i singltracků pro horská kola. Dřevěné směrové cedule mě dovedly až k piknikovému místu nad Schwamendingen, kde by za hezkého počasí byla jistě pěkná vyhlídka na tuto moji čtvrť. A pršelo a pršelo.
07
„Pítko“ v lese.
08
Piknikové místo nad Schwamendingen.
09
Tak takhle to vypadá kousek za mým barákem. Zürich v pozadí.
Špatné počasí mi nemůže zkazit náladu. Zjistila jsem totiž, že naše TV má spoustu kanálů v němčině, angličtině, francouzštině a italštině!! Takže deštivé dny strávím ze STUDIJNÍCH důvodu koukáním na televizi . Dnešní procházka byla dlouhá přibližně 14 km.
Pozn.: zatím se mi v obchodě nepodařilo najít mléko s méně jak 2,6% tuku. Zato jsem objevila obchod s (asi) asijskými potravinami. Poznala jsem totiž jen datle, kuskus a bulgur

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.