Co se děje

Ne že by se u nás nic nědělo, ale spíš toho času moc není. Letí to jako voda. Elišce bude v pátek jeden rok. Musíme jí do školky upéct dort. Také teď od července chodí do školky v pondělí na celý den, tak mám jedno půldne volné pro sebe (asi to vyplním spánkem a úklidem bytu). V práci teď budeme díky dovoleným kolegů jen ve dvou, tak by mohl být konečně klid na práci :-). Když se sejdeme všichni (tam, kde sedím, nás je pět, plus dalších několik, kteří k nám chodí na kafe), tak tak toho člověk moc nenapracuje. A když pracujete na poloviční úvazek, tak je každá minuta drahá. Takže třeba zítřejší volné odpoledne stihnu dát dohromady pár řádek o proběhlých akcích.
I tento odpočinkový víkend byl docela náročný. Ani jsem se nenadála a ja devět hodin večer v neděli. V sobotu jsme měly s Eliškou poslední plavání. Devět týdnů uteklo jako voda. Až nám za 14 dní otevřou bazén po letní revizi, tak to půjdeme vyzkoušet. Mini bazének pro děti tam mají moc pěkný. Myslím, že nejen já, ale i Eliška si 34°C vodu užívala. Jako pak často v sobotu, jsme vyrazily do nedalekého nákupního centra na oběd. Zde jsme se sešli s Vláďou a po obědě pokračovali velkým nákupem. V podvečer pak dorazil kamarád Honza na fondue (poslední týden je zima a deštivo jak v zimě, takže příhodné počasí na tuto klasiku) a na deskové hry.
V neděli jsme měli s Honzou, Domi a Kevinem brunch od půl desáté. Vlá’da připravil pro všechny lívance. Ňamina. Po lívancích vyrazil Vláďa s Honzou na stěnu. My s Eliškou jsme tento čas využily k odpolednímu spánku. Bylo již půl jedné. Po probuzení jsem trohu poklidila a po čtvrté byli kluci zpět na další kolo deskových her. Když odjel Honza, ještě jsme chvilku pokračovali s Vláďou ve dvou. Když do toho ještě uklízíte spoušť v kuchyni po takových kulinářských orgiích, v jednom kuse krmíte a přebalujete Elišku, tak i jedna partička Quixa vám vydrží na dvě hodiny.
Jinak přípravy na svatbu finišují. Minulý týden jsme sehnali svatební oblečení i pro Vláďu. Bude to opravdu fešák. Mé šaty visí ve skříni již tak dva měsíce. Prstýnky na nás čekají v Praze, dort je vybraný, koláčky též, jen to počasí je ve hvězdách …. Pro ty, kteří stále nevědí, co nám dát – největším dárkem stejně bude, když se s vámi na svatbě uvidíme, budeme si s vámi moci na chvílku popovídat a vyfotit se.

1 komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.