Graz (závěr)

Čtvrtek 11.9.
Další přednáškový den, další dvě kafe, abych udržela pozornost (+jedna kola). Na oběd jsme zašli do restaurace, kde prý mají mít místní specialitky. A co mě nezaujalo – osmažený knedlík s vajíčkem a žampiony! To jsme si nemohla nedát :-). K tomu jsem měla ještě salát s klasickým dýňovým olejem. Vahid si dal půlku kuřete smaženého v těstíčku. Měl co dělat , to do sebe dostat.
Po přečtení podkladů k přednáškám jsem zkonstatovala, že mě první blok po obědě moc nezajímá a tak jsem se ještě vydala do centra. Konečně jsem zašla do informačního centra podívat se, jaké tam mají suvenýry. Vezu si domů pesto z dýňových semínek. A také jsem našla obchod s čokoládami. Typicky tady vypadají ledové kaštany a Mozartovy koule.
A zpět na přednášky.
Večer pršelo. A stejně Vahid s Helenou říkali, že dnes jsou unavení, tak jsme se vypravili do hotelu. Ale cestou jsem je ukecala na véču v restauraci Pod zlatou střechou. Na malý hlad jsem si dala jen vývar s jedním velkým knedlíkem z krupice. Hezky jsme poseděli a brzy se rozešli každý do svého hotelu.
Pátek 12.9.2014
Tak dnes poslední den. Klasicky jsem se vzbudila ranním mumrajem na silnici venku – tramvaje, auta, apod. Takže v půl sedmé. Co teď? Tak jsem během pěti minut narovnala těch pár kusů oblečení do kufru, čokoládky a víno jsem se při tom snažila alespoň trochu zabezpečit proti nárazům (až budou kufry házet do a z letadla; nepředpokládám, že by v Grazu na letišti měli folii na zabalení, což by pevnosti kufru trochu pomohlo. Navíc těch pár věcí se v tom kufru tak nějak ztratí). A protože jsem neměla ještě hlad, vrhla jsem se na stříhání nahromaděného videa. Moc daleko jsem se nedostala, je to přeci jenom časově náročné. No ale začátek to je. Došla jsem si na snídani, dobalila a vyrazila do deště na poslední přednášky.
V přednáškách se našlo pár zajímavých pasáží. A pak bylo po všem. Hotovo. Ještě velký závěrečný potlesk organizátorům a rozešli jsme se. Spolu se dvěma dalšími účastníky jsme šli na oběd do vegetariánské restaurace, taková samoobsluha. Moc dobré. A pak jsem se rozloučila i s nimi. Rozhodla jsem se, že ačkoli mám čas, pojedu už rovnou na letiště. Šla jsem tedy hledat zastávku autobusu. Byla to ta samá, na kterou jsem v neděli přijela. Ale dle jízdního řádu to vypadá, že autobusy jezdí jednou za 1,5 h a čekat tu tedy ještě 45 minut se mi nechtělo. Tak jsem se vydala pěšky (s tím velkým kufrem) po trati tramvaje směr vlakové nádraží (vlaky jezdí každou půl hodinu). Bylo mi jasné, že pojedu vlakem v asi stejnou hodinu, jako by jel autobus, ale alespoň si ještě prohlídnu naposledy centrum. A dala jsem si kávovou zmrzlinu.
Vlak mi jel za chvilku. Teď za světla se jen potvrdilo, co jsem psala na začátku. Jak malinké toto letiště je. Z vlaku jsem vystoupila jako jediná. Uprostřed polí. Prošla jsem tedy kolem kukuřice do jednopodlažní letištní haly. Kontrolní věž je snad nyšší než Petřínská rohledna :D. Odbavují nejdříve1,5 h před odletem. Takže mám ještě hodinu čas. Záchody nemají bezbariérové, takže musím ten megakufr rvát do schodů. Navíc jim to tam pěkně smrdí. Všechno tu je u sebe – check-in, čekárna, kavárna a bezpečnostní kontrola – takže při čekání stále dokola poslouchám nahranou smyčku, jak se na tu bezpečnostní kontrolu máte připravit (a pak mě stejně museli upozorňovat, že mám pásek). Až se konečně odbavím, tak se ještě zajdu podávat do Sparu, jestli tam nemají nějakou mňamku na cestu :-).
Při čekání jsem potkala Martina, který byl také na Summer School, studenta z ETH (v Curychu), který je původem z Francie, čtyři poslední roky byl v San Francisku a do Curychu přijel teprve před měsícem. Objevil se tam ještě jeden kluk z toho týdne, který byl z Urugvaje. Tak jsme si za tu hodinku čekání pěkně popovídali. Pak jsme s Martinem, který samozřejmě letěl také do Curychu, prošli kontrolou a já šla sehnat ještě nějaké místní víno. Pak tedy z Martina vypadlo, že má osmi měsíční dceru 🙂 Takže jsme po zbytek čekání a celý let probírali školku, zdravotní pojištění, Curych, děti, apod. Takže to byl pěkný závěr týdne. No a navíc na mě na letišti čekal Vláďa s výbornými čokoládkami.
Fotky z celého pobytu zde.

2 komentářů

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.