Únor / Březen

O dvou sobotách (5.3.16 a 27.2.16) jsme byli po hóóóódne dlouhé době keškovat. V Hardwaldu, což je tak 15 minut autem od nás. Elišce jsme vzali odrážedlo, takže jsme toho najeli hodně (pokaždé cca 4 km). V keškování se mě osobně dařilo. Normálně najdu velký kuloví, ale tentokrát jsem bodovala. Jednou jsme trošku schytali déšť se sněhem, ale alespoň bylo v lese prázdno. Eli si užívala sjezdy a to, jak s ní Vláďa běhal do kopců 🙂 (já je vždy pomalu následovala).
Během keškování v Hardwaldu jsme objevili několik nových posedů.
Na úterý 8.3.16 nasněžilo v Curychu tak asi 8 cm. My už nachystaní na jaro (jarní věnec zdobící hlavní dveře, vajíčka různě po bytě, atd.), jsme museli opět vytáhnout zimní obuv. A šly jsme s Eli nakoupit klouzák. Ve sklepě máme sice saně i boby, ale nechci to s sbou tahat, když nevím, zda to opravdu užiji. Tak máme malý klouzák pro Eli s tématem Disneyho princezen a pak druhý kulatý s nosností do 90 kg! Trošku jsme s Eli zabobovaly v parku, ale Eli se to poté, co zkončila obličejem ve sněhu a zjistila, že je studený, přestalo líbit, a tak jsme se vypravily zpět domů. Ten samý den odpoledne už to potálo, tak jsme vyrazily na chvilku s odrážedlem na hřiště. Na mokré kovové klouzačce jezdila Eli rychle jak kulový blesk.
Co se našich kulinářských aktivit týče – byli jsme na obědě v Cheyenne, kde jsme si dali všichni tři burgera. Vláďa klasiku, já s avokádem a Eli dětského, který byl jen malinkou kopií dospělácké verze i se slaninou (tu jsem zabavila) a hranolkami (to jsme nečekali, ale Eli se na ně vrhla s takovou chutí, že jsme ji je nemohli sebrat). Navíc dětské menu se platí podle věku, tzn. za ten Eliščin oběd jsme zaplatili 2 CHF (takhle to platí až do 10 let).
A domácí vaření? Na své narozeniny, které jsem v práci oslavila na začátku února, jsem upekla domácí medovník (klasika, která nikdy nezklame, podle Roudnického receptu). S Eli jsme dělaly domácí čokoládu a mrkvové muffiny. Já si vyzkoušela upéct punčový dort (chuťově dobrý, jen se mi tak pěkně neobarvil a nenasákl všechen rozvar, který jsem dle receptu měla připravený) a profiterolky (chuťově docela dobré, jen se mi oddělily složky krému a tvarově to byly jen takové hrudky a ne takové ty pěkně nastříkané „věnečky“). Vláďa s Honzou pekli buchty (aby měl Honza co přinést do práce na své narozeniny – měli je kromě tvarohu i s čokoládou a nutelou). Také jsme slavili Den palačinek.
Plněné palačinky (masová směs, něco jako bolognese) a v těstě je barvivo z červené řepy a špenátu.
S Eli se už dá „rozumně“ diskutovat. Záchvaty vzteku nechávám vyřvat. Eli se učí stříhat nužkami, zapichovat špendlíky, luxuje, a při uklízení si zpívá písničku, kterou při uklízení zpívají ve školce. Také umí několik německých číslovek a umí počítat (když má dobrý den) do desíti, ale netuší, co které číslovky znamenají.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.