Soutěskou do Küsnacht

(Küsnachter Tobel / Küsnacht Ravine Walk)

Jako snad pokaždé v červnu, je i tento výlet inspirován blogem na Swiss Family Fun. Již dlouho jsem se chtěla na toto minipohoříčko mezi curyšským jezerem a Greifensee podívat. A Forch je tedy ideální startovní bod. Navíc sem vede z nádraží Stadelhoffen onen tramvajovlak S18, takže parádní raritka, kterou ukázat české návštěvě H+H.

Jak tomu bývá, na Swiss Family Fun bývají traily dobře popsané i s fotkami z cesty, takže člověk může průběžně kontrolovat, zda jde dobře. Přejít koleje, dát se doleva, podejít hlavní silnici a pak už sledovat cedule Küsnacht. Když jsme vyšli, tak sluníčko již docela pálilo. Naštěstí to netrvalo dlouho a do “soutěsky” (jak se Tobel dá přeložit) v chládku u vody jsme dorazili zanedlouho. A pak už to jen byla “stereotypní” sedmikilometrová pouť podél potoka, mnohokrát jsme ho museli přejít po uzoučkých mostcích, na každém kroku byly malé i větší vodopády, na mnoha piknikovacích/grilovacích místech jsme potkávali třídy dětí, kterak se “ulejvaly” z vyučování, atd. Cesta tedy vedla když ne přímo z kopce, tak po svažující se rovině. Maty buď běžel, nebo se vezl v kočáře (cesta na to byla ok). Jedna zajímavost se naskytla cca v polovině – draží sluj. Dle legendy tu sídlil drak, nyní již nikoli. Takže jsme se nebáli a i s Máťou jsme se tam po kluzkém bahně vyhrabali. Naštěstí jsme potom objevili i schody, takže cesta dolů byla příjemnější. A další zpestření následovalo ve formě pítka – tekla zde jednak pramenitá voda, jednak voda z jezera 🙂 A ochutnávejte a testujte, která je lepší. Ta pramenitá mi přišla jemnější.

Eli statečně a bez remcání ušla celou trasu. Na konci je ještě “Stein Garten” neboli takové geologické muzeum pod širým nebem. Jednotlivé kameny jsou označeny, takže člověk může porovnávat. A pak už jsme z příjemného chládku přešli do rozpálených ulic městečka Küsnacht. Trasa nám zabrala pěkné 2,5 h. Minuli jsme nádraží a došli až k jezeru (curyšskému) s výhledem na Curych vpravo a rozhlednu Felsenegg přímo naproti přes jezero. Honza se nebál a celý se vykoupal, my s Eli jsme jen smočily nohy. A pak už jsme pádili (doslova) na vlak. Jezdí sice každou čtvrthodinu, ale byl by pech kdyby nám o 10 min ujel.

Nejeli jsme daleko – dvě zastávky na Tiefenbrunnen a pak ještě jednu zastávku tramvají a pěšky k jezeru. Naše návštěva s sebou neměla vydatnou sváču, jako my, a tak jsme zastavili u první restaurace, na kterou jsme narazili (v Küsnacht jsme přímo u vody nic nenašli) Lake Side na Zürichhorn. H+H si dali ohromný burger a humrovou polévku. Já si dala ledovou kávu (se zmrzlinou) a Eli s Matym jahodovou zmrzlinu, které se nakonec skoro nedotkli :-/.

Dále jsme se přesunuli k China Garten, kde je i vodní hřiště Blatterwiese. Tam jsme se s H+H rozloučili – oni mířili do centra, my zůstali u vody. Hnedle dvě hodiny. Než jsme se dostali na tramvaj a domů (jeli jsme samozřejmě ve večerní špičce), tak bylo hnedle půl sedmé. Takže dlouhý den plný zážitků.

Fotky (zaheslované) zde.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.