Loni to bylo proprvé, co jsme měli k dispozici zahrádku a mohli jsme se tak vyřádit. Tedy s mírou. Nechtěli jsme hned domácím rozorat všechnu trávu, kteou tak pracně vysázeli. Takže s jejich souhlasem jsme zorali malý záhonek (a v průběhu roku ho lechce zvětšili + s různě po zahradě objevili ještě další vpichy či květináče).
Něčemu se dařilo, něčemu ne, něčemu najdeme lepší lokalitu.
Jahody – zvolila jsem odrůdu Mara de bois, stáleplodící. Původně jsem chtěla více odrůd, ale s ohledem na místo a toho, že se prodávají po cca 10 sazeničkách, jsme zvolili takto. Dorazily poštou (byl zrovna lockdown) a byly to takové chudinky, ale vzchopily se a malá úroda byla, ale jen v červnu. Jedna sazenička se nám na záhonek nevešla, tak tu jsme dali do květináče a na více slunečné místo, než co měl zbytek sazeniček na záhonku, a této se dařilo nejlépe. Takže cíl na letošní rok je udělat jahodám záhonek na jižní straně zahrady a zvolit ještě 1-2 jiné odrůdy (ranné / pozdní).
Mrkev – měli jsme semínka ještě ze Švýcarska – oranžovou klasickou a pak fialovou. Od každého jsme zaseli jeden řádek. Za mě se fialové dařilo více. Někdy jsme sklidili prcka, jindy obra, ale hodně často byly prožrané asi drátovci. Takže mrkev osobně už zkoušet nepotřebuji. Místo toho mě láká černý kořen.
Černý kořen – lze jíst za syrova, nebo upravený jako chřest, či do polévky. Uvidíme, jestli to těm potvorám v zemi, které nám likvidovali mrkev, bude chutnat stějně dobře.
Ačokča – na tu nám už nezbylo moc místa, tak jsme jí jen udělali trochu místa v trávníku u plotu a kupodivu se nakonec vzchopila a plodila. Z cca 10 semínek nám jich vyroslto 6 do výšky plotu. Loni byla dost zima, takže jsme to sázeli ven asi až v květnu a naopak v listopadu pak už byla kosa, že ne všechny pěkně dozrály. Určitě zasadíme znovu. Nechali jsme dva plody plně dozrát, takže z nich několik semínek máme. A když jim připravíme trošku lepší podmínky a nezasadíme je „do trávníku“, tak by se jim mohlo dařit lépe.
Dýně – to byl takový přebytek od Jirky a už na něj nebylo místo, tak skončila opět „v trávníku“ nedaleko kompostu. A měla se čile k světu, hlavně tedy na podzim. Ale na letošek s ní uplně nepočítám.
Divizna – Verbascum se mi na okrasu vždy moc líbila, tak jsem si jednu sazeničku koupila. No a druhá nám v trávníkuk vyrostal sama. Loni tedy ještě nekvetly, ale letos jsem na ně zvědavá. Jen ještě musím nastudovat, co se s nimi dá provést.
Jedle – od souseda jsme dostali pět malých jedliček 🙂 Tak je máme u plotu také. Zrovna té, která je nejblíže kompostéru, se daří nejlépe a blokuje nám dvířka do kompostéru tak, že nejde spodem odebírat vytvořený kompost.
Ostružina – beztrnná se k nám táhne od souseda takovým stylem, že jsme ji postavili vlastní „pergolu„, aby nám to snad neshodilo plot :-), ale hlavně se to lépe rozprostře, půjde na to lépe sluníčko a bude se to lépe trhat, než když to roste v chumlu na plotě.
Hrášek – měli jsme dva řídky, jeden rannější a jeden pozdějíš. Úroda byla úžasná, myslím, že hrášek nás ze všeho, co jsme loni pěstovali, překvapil nejvíce. Takovou hráškovou džungli jsem nečekala. Zkoušeli jsme pak i pozdější výsev, ale to už stálo zaprd. Na letošek bychom mohli zkusit golden sweet a klasický cukrový.
Rajčata – rajčata musí být. Měli jsme kde co
- od souseda divoká o velikosti větší borůvky, těm se fakt dařilo, jen by to chtělo vyřešit lépe vyvazování/oporu, strašně se to rozlezlo a pak se k tomu špatně lezlo/trhalo.
- klasická, také od souseda
- obří, od sousedky
- a mé vlastní ze švýcarských semínek – cherry červená a žlutá. Ale zvhledem k tomu, že mi doma napoprvé nevzešla a podařil se až druhý pokud o měsíc později, ta žlutá to úplně to uzrání nestihla, takže to bylo jen na ochutnání.
- co by mě ještě lákalo jsou rajčata na nadívání 🙂
Salát – první sazeničky jsme měli také od souseda, později zakoupené i na trhu. Pokud nám to zrovna sesežrali slimáci, tak to bylo super, rostli doslova před očima.
Ředkvičky – viz mrkve prolezlé drátovci. Ale musí se nechat, že jak kdy. Vysévala jsem je několikrát v průběhu roku a občas to byla dobrá úroda. Měli jsme opět ještě nějaké pozůstatky ze Švýcarska – takovou barevnou směsku, tak to bylo zpestření talíře.
Kedlubny – měli jsme opět od souseda. Dva z toho byli giganti, ale protože se nám smyly popisky, tak jsme si pak nebyli jistí, kteří to byli. Takže kedlubny dobré, některé prolezlé. Osobně zkusím letos klidně něco jiného, zabírá to hrozného místa a pak je z toho jedna bulva. Navíc ten gigant se sklízí až na podzim, takže o to člověk musí pořád pečovat.
Květák – tak ten vůbec. Dostali jsme sazeničku od souseda a vůbec se to nepovedlo, prostě to tak nějak vykvetlo. Květákovou hlavičku to tedy opravdu neudělalo. Takže to už zkoušet znovu nemusím.
Břečťan – tomu se daří krásně, to je snad to jediné nejedlé, co na zahradě máme a to hlavně kvůli tomu, že to tu bylo již před námi a jeho cíl je udělat zelenou hradbu mezi námi a sousedy.
Cibule – no tak ta vlastně vůbec nevyrostla, až na nať.
Medvědí česnek – vůbec nevyrostl.
Rukola – když jsem s velkou pompous sklidila takovou malou hrst, tak mi druhý den dal soused plnou náruč, že mu to tam roste jako plevel.
Meruňky – nic moc – loni to všechno zmrzlo, měli jsme všehovšudy pět meruněk.
Lesní jahody – ty se nám táhnou od souseda a rozrůstají se do trávníku, kde je většinou přejedu sekačkou. Takže jsme s Eli nastřihaly odnože a zasadily – asi 4 větší truhlíky. Uvidíme, zda přečkají zimu a pak je chci dát na dřevěnou paletu k plotu, abych je chránila před sekačkou.
Měsíček – pokud už bychom museli mít něco ozdobného, tak bych volila měsíček – ten je prý navíc celý jedlý.
Kukuřice – soused loni vyzkoušel a prý dobrý, tak zkusíme letos též. Prý má ráda sluníčko, tak to asi skončí vedle jahod, nebo nevím, kam s ní.
Brambory – hrozně se mi líbí idea pěstování brambor v pytli 🙂 Vědět o tom dříve, tak jsem si to v Curychu již vyzkoušela. Loni jsme to nestihla, tak snad letos. Video, pytle, pytle na pěstování doma.
Povijnice – tu jsem si představovala, že nám krásně obroste plot a ze řtyř zasazených (doma předpěstovaných) vyrosla jedna asi do výšky 7 cm 🙂 s jedním kvítkem. No nevím, jestli to lesto zkusí znovu. Místo toho se ale daří něčemu podobnému, co tu bylo již předtím a co je pěkně schováno v trávě a vyroste to jen v ten správný čas.
Vřes – to bude další nejedlá věc – máme ji od pozdimu doma za oknem a ráda bych ho pak dala někam ven, jen musím nastudovat kam.
Levandule – tu máme od loňska v květináči. Jestli přežije zimu, tak jí budu muset najít nějaké reprezentativní místo, teď je samotinká u zdi k sousedům.
J8 už záhonky jen redukuji, ale líbí se mi pěatování v květnících – v novém roce jsem sklízela majoránku!
Lepší než majoránka je marijánka, 🙂